Kdybys mě teď viděla
Cecelia Ahern
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/240081/bmid_kdybys-me-ted-videla-240081.jpg
4
308
308
Od chvíle, co Ivan uviděl Elizabeth poprvé, miloval ji celým svým srdcem. Přeje si jen jediné – být navěky součástí jejího života. Sedává s ní v obýváku u televize, radí jí s výběrem barev při práci v designérském studiu, jemně svou lásku hladí po spáncích, než usne. Elizabeth však o ničem z toho neví – Ivan je totiž neviditelný kamarád jejího adoptovaného synovce Luka. Není ale ani v nejmenším vymyšlený! K smrti rád jí kuře a olivy, jeho oblíbená barva je modrá a má neobyčejný cit pro zklamané a zlomené dětské duše. Ivan takovým dětem pomáhá najít v sobě odvahu a neztratit se ve světě dospělých. Jen takové děti ho vidí. Když však Ivana jednoho dne spatří i Elizabeth, je to pro něj doslova šok. Postupem času odhaluje její nesplněné životní sny a zatvrzelé srdce, které se obrnilo proti možnému zklamání z nevydařených vztahů hradbou puntičkářství, upjatosti a nepřístupnosti. Elizabeth, která omylem považuje Ivana za tatínka jednoho z Lukových kamarádů, se jeho prostřednictvím čím dál víc otevírá světu, a nakonec se do něj bláznivě zamiluje.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno:
2015
,
Motto
Originální název:
If you could see me now, 2005
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
Tak nevím, co si o knize myslet. Pokud budeme brát v potaz "imaginárního kamaráda" pro děti, asi bych proti tomu nic neměla, ale pro dospělého? To mi přišlo hodně přes míru. Mělo to i zvláštní zpracování, které ne že by bylo špatně vystavěné, ale prostě za a) něco tomu chybělo, za b) nepřišlo vám to reálné a za c) hodně to pokulhávalo v samotném celku. Ani hlavní hrdinka nebyla jedna z těch, kterou byste si okamžitě zamilovali a za celou dobu čtení jsem se k ní nedokázala přiblížit. Jasně, neprošla jsem si alkoholickou matkou ani opuštěností vlastní rodiny jako dítě, ale zároveň jsem jí nedokázala litovat. Bylo mi tak nějak jedno, co se stane.
Pro mě to byl spíš depresivní, než romantický příběh. Konec byl za mě jediné možné řešení, ale zase to bylo "důstojné" zakončení a proto jsem se rozhodla dát o jednu hvězdu navíc. Kniha si jistě najde své čtenáře, já ale mezi ně patřit nebudu. Jak už tu někdo napsal: nebýt čtenářské výzvy, po této knize bych nesáhla.
Moc milé, zase úplně něco jiného, než běžně čtu. Krátké kapitoly, takže se četlo rychle. Prostě taková oddechovka, která ale ve mně zanechala hezký pocit.
(SPOILER) Ech, no mňa to teda nepresvedčilo. Chápem, na čo sa chcela táto kniha hrať, ale povedzme si pravdu, na Elizabethinom mieste by som z Ivana mala na základe jeho správania a rečí skôr strach ako že by som sa doňho zamilovala. Tiež som prekvapená, že nikto (a najmä Benjamin) nepovažoval Elizabeth za psychotickú. Jasné, veď halucinácie sú vlastne prejavom zmyslu pre humor!
Kdybyste mě teď viděli, jak se tvářím nad tímto příběhem... Nezaujalo. Nedočtu. Posílám dál.
Knížku jsem si vybrala podle názvu a byla jsem zvědavá, o čem bude příběh. Téma neviditelný přítel mi přišlo jako super, ale zpracování trošku pokulhávalo. Hlavně mi přišlo zbytečné neustálé vracení se do minulosti hlavní postavy. Elisabeth mi přišla trochu ukňouraná, když se objevil Ivan, tak se to zlepšilo. Knížku bych klidně zkrátila na polovinu. Knížka má jinak pár zajímavých myšlenek, nad kterými se člověk určitě zamyslí.
Ten napad je skvely.
A skvela je cela kniha. Je to vlastne strasne smutny pribeh, ale obsahuje spoustu myslenek, ktere ocenite i jako rodic.
Je to plne pozitivni energie a chuti do zivota na pozadi fakt blbe rodinne historie. A bylo to mile a vtipne.
Taková krásná svým způsobem pohádka, u které mi bylo příjemně. Už ten začátek mě nalákal, byla jsem hodně zvědavá, co z toho vyleze. Chvílemi smutný, chvílemi veselý příběh, který se moc hezky čte.
Tyjo, měla jsem opravdu velký problém tuto knížku dokončit. Přitom téma zajímavé. Škoda, mám tuto autorku ráda.
Moc se mi líbil námět jako takový. Spisovatelka se zaměřila na téma neviditelných přátel, které často vidí děti, ale dospělí vůbec. Rodiče pak pro neviditelného kamaráda svého dítěte připravuji talíř s jídlem navíc, snaží se s ním komunikovat a naučit se s nim žít. Jenže občas tyhle neviditelné kamarády potřebují i dospělý a to je případ téhle knihy.
Jako vždy se to krásně četlo. V tomhle Cecelie vůbec nezklamala, nápad to byl originální a zajímavě zpracovaný. Pořád se ale nemůžu zbavit dojmu, že to prostě nebylo ono a kniha nevyhovuje vyšším standardům Ceceliiné jiné tvorby. Celkově nejsem ani spokojená s koncem a prostě tomu chyběla nějaká ta jiskra, co by příběh posunula na vyšší úroveň. ️
Jakože nápad super,ale nutila jsem se číst dál... Hlavně v začátku. Na to jaký měla autorka námět nevyužila spoustu možností, které by příběhu dodaly větší jiskru. Chvilkami Vám autorka bude připadat možná až duševně nemocná...zklamání
PK. Nikdy si žádnou bolest nebo útrapy nenechte pro sebe. Skutečným lékem a odvážným činnen je jejich sdílení..
Krásný příběh, chvílemi veselý, chvílemi smutný, sem tam romantický i mystický.
A dokonce i poučný - člověk by si měl užívat života každý den!
Kniha se mi moc líbila.
Zajímavý, v podstatě trochu pohádkový příběh. Ale knížka se četla moc dobře, přečteno asi za dva dny a moc se mi to líbilo. Takové pohodové oddechové čtení.
Oddychové čtení, ale myslím si, že každá žena, která zrovna není fanynkou Prachetta by se v tom mohla najít a chytit se stejně, jako já.
Tak trochu jiná kniha, četla se dobře, nakonec vše zapadlo na své místo, nakonec mi bylo líto, že Ivan odchází...
Zajimavy napad, ale obcas moc zdlouhavé, pribeh z minulosti byl takovy nijaky... ale cetlo se to dobre, zajimalo me, jak to dopadne
Autorovy další knížky
| 2016 |  Vadná |
| 2006 | Kde končí duha |
| 2009 |  Díky za vzpomínky |
| 2009 | Dárek |
| 2020 | Dokonalá |
Ne, nepomohlo nic, ani přeskakování stránek, ani snaha o pochopení postav včetně imaginárních, ani přivření obou očí:-( Takže za mne by ani zkrácení knihy příběhu nepomohlo;-) Psát zda z knihy pocity smutné či hezké, depresivní či povzbudivé tak tentokrát nemá smysl....