Když královna miluje

Knihu mi přinesla maminka přítele, pravděpodobně ji koupila za pár korun v nějakém antikvariátu. Prý ať si to přečtu a zjistím, jestli to není kravina. A já jsem se rozhodla, že si to pro zajímavost opravdu přečtu. A ukázalo se, že je to opravdu strašná slátanina. :-)
Většina knihy je otřesnou červenou knihovnou, kdy autor donekonečna popisuje rozechvělá srdce milenců, jejich schůzky a toužení. Tyto pasáže jsou naprosto nezajímavé a rozvleklé. Nechybí nám tam ani únos (dva krát), čekání, stesk, omdlévání, záchvaty, úklady nepřátel apod. Část knihy potom popisuje odpor polsko-litevské šlechty proti sňatku krále a jeho překonávání tohoto odporu. To je neméně nudné než milostné pasáže. Projevy pánů šlechticů mají i několik stran.
Knihu jsem ale dočetla, protože mi přišel zajímavý květnatý archaický jazyk, kterým je psána. Není snadné něco takového číst, tak jsem si to chtěla trochu užít. :-) Knihu doporučuji všem masochistům, kteří by si chtěli udělat sebemrskačskou chvilku s romantickou četbou našich prababiček. A kteří mají rádi polskou šlechtu se všemi jejich vojvody, hetmany a oslovení "vzácný pane". Protože v tomto ohledu je to stejné jako u knih Henrika Sienkiewicze, které mám moc ráda.