Když nastaly deště
Louis Bromfield
https://www.databazeknih.cz/img/books/96_/96556/bmid_kdyz-nastaly-deste.jpg
4
181
181
Mohutná románová freska probouzející se Indie za doznívajících sporů s britskou nadvládou, kontinentu se složitými kulturními, náboženskými a kastovními problémy, je rozvíjena na pozadí přírodní katastrofy. Tato katastrofa působí však jako očistná zkouška charakterů, odděluje slabé charaktery, lidi spjaté s mocí, od těch, kteří usilují o probuzení Indie a návrat k její dávné hrdosti a slávě...... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1992 , MelantrichOriginální název:
The Rains Came, 1937
více info...
Přidat komentář
No nevím. Od knihy jsem si hodně slibovala, nakonec jsem ji dočetla asi s dvěma delšími přestávkami.
Život v Britské Indii plyne poklidně. V Rancipuru vedle sebe koexustuji dvě enklávy - britští kolonizátoři, kteří mají svůj uzavřený svět jakési malé Anglie s caji o páté, večírky, kde září úchvatné anglické lady v nádherných róbách.... Nesnaží se a ani nechtějí poznat svět za metaforickou zdí, kde žije původní indické obyvatelstvo,jeho mentalitu,tradice,kuchyni....Všechno se změní, když udeří přírodní katastrofa.......
Jak říkám, od knihy jsem si hodně slibovala, téma zajímavé a příběh zasazeny do atraktivního prostředí, bohužel se neskutečně vleče. Škoda.
Miluju starší knihy a vůbec mi nevadí hodně stránek. Ale tohle čtení bylo utrpení, postavy nezajímavé a abych knihu dočetla, musela jsem se hodně nutit a často "zetkovat".
Můj oblíbený autor a krásná kniha, i když prvních 150 stran o tom nesvědčilo, pak jsem se už nemohla odtrhnout.
Nejdříve se mi do čtení knihy dlouho nechtělo, obávala jsem se nějaké romantiky. Kniha byla naštěstí o něčem úplně jiném. Líbily se mi hlavně ty pasáže, kde spisovatel rozebíral povahy jednotlivých osob. Spektrum bylo široké, Indové, Britové, Američané, dokonce i Ruska. Přibližuje nám i různá náboženství a problém kast.
Musím konstatovat, že sympatičtější mně byly spíše mužské postavy, hlavně Tom Ransome, který mi svým cynismem připomínal Rhetta Buttlera. Některé ženské postavy byly doslova příšerné, např. paní Hogget-Claptonová, paní Simonová a další.
Když nastanou deště a příroda ukáže lidem, jak jsou vůči ní bezmocní, někteří se vzpamatují a začnou se chovat tak, jako by od nich nikdo nečekal, např. Edvina.
Jediné, co mi na knize trochu vadilo, byla určitá rozvleklost děje a přelidnění spoustou postav.
Prvá polovica knihy (časti 1 a 2) bola úmorne nudná, o druhú polovicu už nemám záujem. Čitateľské sklamanie na celej čiare.
Poetické, klidné, rozvláčné a nádherné čtení o Indii, Indech, Evropanech a Američanech a o smyslu života.
Autor nás nejdříve na 250 stranách seznamuje s postavami a s prostředím. Zdlouhavé, ale potřebné, abychom pocítili ducha Indie, respektive jedné části, malého státu Ránčípúru ve 30. letech 20. století.
Horko a prach, zápachy a vůně, členové nejrůznějších kast, od nejnižších k nejvyšším, vzdělaní či zcela primitivní, a také malá enkláva - něco Britů a něco Američanů...
A potom, když už zhruba víme, kdo je kdo, nastanou deště... a všechno, co až dosud platilo se změní, otočí, a nic a nikdo už není a nebude jako dřív.
Autor popsal charaktery a příběhy jednotlivých postav nadmíru skvěle. Celkově, ačkoliv jde o hodně dlouhou knihu, určitě je vhodná k přečtení pro toho, kdo má v oblibě klasické propracované romány.
Otázkou je, odkud autor čerpal vše, co využil v příběhu. To málo, co jsem o něm našla, nezmiňuje kratší či delší pobyt v Indii, ale bez toho by podle mě absolutně nemohl tuto knihu napsat. Asi se ještě podívám, zda najdu další informace.
Kniha je to - v hranicích svého žánru - naprosto vynikající!
Krásně rozkreslené postavy, jejich pohnutky, vnitřní boje a uvědomění si skutečného. Celá kniha se příjemně vleče, jakoby chtěla navodit znuděný život Britů v "nehostinné Indii" a pak bhem krátké doby jednoho týdne úplný zvrat událostí, vytříbení lidských charakterů. Dokonalé! Nádherná kniha!
Začátek byl pro mě hrozně dlouhý a těžko se udržovala pozornost. Určitě mi několik informací uniklo. Potom se to ale dobře rozjelo. Líbilo se mi, že postavy měly svoje stinné stránky, nikdo tam nebyl typický hrdina bez vady na charakteru. Proto jsem dokázala většinu zážitků prožívat s nimi a příběh mě dokázal hezky pohltit. Oceňuji i průřez věkovými skupinami hrdinů.
Nedočetl jsem to. Bylo mi to nějak protivné, hlavně tím, jak nám autor u každé postavy nejdříve pečlivě předepíše, co si o ní máme myslet. A nejen u postavy. On prostě ví všechno nejlíp.
K této knize nemohu mít nestranný poměr. Předně mi byla vnucena a s přibývajícími stránkami jsem marně čekal na nějaký konflikt, zápletku, prostě něco. Ovšemže se sem tam něco děje, ale jinak jsem u ní při večerní četbě prostě usnul. Někomu zcela jistě hnu žlučí, ale pořád byl pro mě stravitelnější, bezpochyby pro některé už známé uživatele značně naivní a dětský, ale přesto akční Tygr z Mompracemu.
Zpočátku jsem se do příběhu nemohla dostat, postavy se mi trochu pletly, ale stálo za to vydržet. Už od druhé čtvrtiny knihy jsem ji nemohla odložit a po přečtení mi chvíli trvalo, než jsem mohla vzít do ruky jinou. Zanechala veliký dojem.
Strhující příběh z krásné a pro nás Evropany málo známé Indie. Pravda je, že k Bromfieldovi si musíte najít cestu. Ovšem i filmové zpracování z r. 1955 s Lanou Turner a Richardem Burtonem, stojí určitě za shlédnutí.
Knihu mi kdysi vnutila máma, že je skvělá a že si ji mám určitě přečíst, tak jsem ji tedy přečetla, ale skvělá mi rozhodně nepřipadala. A teď, když se stěhuji a probírám knihovnu, jsem ji bez milosti odsoudila k zatracení.
Občas si přečtu i nějakou knihu, kterou chválí především ženská část naší rodiny. A občas je to i pro mě dobrá volba nebo dokonce trefa, což se v případě tohoto románu potvrdilo. Sice je to poněkud rozvleklé, především z počátku, ale postupně se to rozjede až k závěru, kdy čtenář teprve patřičně ocení, že vydržel. Já jsem vydržel a nelituji, za přečtení to opravdu stálo.
Četlo se to docela dobře, náhodný výběr mě opět nezklamal. Nebyla to však kniha, kterou bych si přečetl znovu.
Drsné, romantické, smutné, exotické. A především čtivé. Postavy byly vykresleny podrobně, některé byly symaptické, jiné přesně naopak, některé trochu neuvěřitelné, jiné hodně reálné.
Jen škoda množství překlepů a chyb v knize, chvílemi mi to poněkud kazilo požitek. Pár vět (např. s více zápory) nedávalo ani pořádně smysl.
Autorovy další knížky
| 2006 |  Když nastaly deště |
| 1992 |  Paní Parkingtonová |
| 1946 | Noc v Bombaji |
| 1940 | Časný podzim |
| 1970 |  Farma |
Četl jsem když mi bylo asi čtrnáct, takže už je to fakt dlouho. Ale protože mám odjakživa rád staré knihy (a ten výtisk byl letitý už tenkrát), vydržel jsem až do konce a dodnes si pamatuju, že mě ten příběh (ono jich je tam teda víc, žejo) bavil, zaujal a i jsem se o koloniální Indii dost dozvěděl... Dnes se to širšímu čtenářstvu už doporučit neodvážím, ale jsem si jistý, že příznivce si stále najde.