Časný podzim přehled
Louis Bromfield
![Časný podzim Časný podzim](https://www.databazeknih.cz/img/books/60_/60919/casny-podzim-60919.jpg?v=1296073359)
Román, odehrávající se krátce po 1. světové válce, je zároveň studií o potomcích starých puritánů v bostonském okolí a jejich marném odporu proti přísunu římských katolíků s novými náboženskými a společenskými tradicemi.
Literatura světová Romány
Vydáno: 1940 , Karel VoleskýOriginální název:
Early Autumn, 1926
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Časný podzim. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (4)
![madem madem](https://www.databazeknih.cz/img/users/23_/231235/m_madem-H1W.jpg?v=1635671630)
![3 z 5 3 z 5](img/content/ratings/3.png)
Kniha se je na začátku trochu rozvláčnější, než nám autor vykreslí venkov, postavy zde žijící.
Pak děj mírně zrychlí a na konci bych čekala velký spád. Ve skutečnosti je to opět mírné a poklidné.
Jsem od autora zvyklá na konce rychlé a zcela nečekané, přišlo mi, že to snad psal někdo jiný.
![vlkcz vlkcz](https://www.databazeknih.cz/img/users/empty.jpg?v=1446561771)
![4 z 5 4 z 5](img/content/ratings/4.png)
Poněkud pomaleji se rozjíždějící, i když ani pak to není žádný sešup, psycholgická studie života vyšších kruhů v Nové Anglii na počátku 20. století. Viděno pohledem stárnoucí ženy (39 let). I z toho je vidět, že velké plus téhle knihy je v tom, že člověku ukáže, jak se svět za těch 100 let změnil. I když možná v těchto vrstvách je stále dojem a zdání, které člověk vytvoří, důležitější, než jeho osobní štěstí.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Ocenění knihy (1)
1927 -
Pulitzerova cena
(Beletrie)
Kniha Časný podzim v seznamech
v Přečtených | 19x |
ve Čtenářské výzvě | 5x |
v Doporučených | 1x |
v Mé knihovně | 23x |
v Chystám se číst | 10x |
v dalších seznamech | 1x |
Štítky knihy
Pulitzerova cenaAutorovy další knížky
2006 | ![]() |
1992 | ![]() |
1946 | ![]() |
1940 | ![]() |
1970 | ![]() |
Není mnoho autorů a ty, které znám, jsou většinou už nějakou tu dobu mrtví, kteří by dokázali zachytit ženu - a nejen ženu, člověka - jako bytost živoucí a dýchají, plnou vzruchů a rozbrojů. Bytost celistvou ve svém cítění.
Na to člověk potřebuje až odzbrojující sílu odhalit své nitro, něco zažít a to prozkoumat. Vložit to do slov a ta slova složit do postavy, která není jím, ale jako by byla.
Jen v málo postavách lze nalézt sebe ve chvílích svého nejniternějšího prožívání. A to je to, co Bromfield umí a umí to bez patosu. Bez omluv a zbytečné hysterie, které tak často provází moderní postavy.
Vždyť není potřeba velkých gest k tomu být člověkem, protože člověk je vždy velký přesně tak, jak rozlehlý a bohatý je ve svém nitru.
A to důvod, proč je pro mě Bromfield nikoliv autor píšící knihy pro ženy, ale člověk píšící o člověku.