Když Nietzsche plakal
Irvin D. Yalom
https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/192014/bmid_kdyz-nietzsche-plakal-Bkb-192014.jpg
4
494
494
Jeden z bestsellerových románů prominentního amerického psychoterapeuta. Děj románu nás přivádí do Vídně devatenáctého století, do kolébky psychoanalýzy. Hlavními protagonisty fiktivního příběhu jsou filozof Fridrich Nietzsche a psycholog, jeden z otců psychoanalýzy, Josef Breuer. Na pozadí vztahu mezi jedním z největších evropských filozofů a nadaným terapeutem dochází k setkání světů filozofie a psychologie. Když Nietzsche plakal je příběh o posedlosti, o zachraňující moci přátelství, o úkolu odborníka pohlédnout do tváře vlastnímu démonu a tak nalézt schopnost pomoci svému klientovi.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2000 , PortálOriginální název:
When Nietzsche Wept, 1992
více info...
Přidat komentář
Bravurní knihy, psychologická bitva dvou neskutečně hlubokých a chytrých lidí, skvěle propracovaná, s mnoha poznatky, které mě doslova odbouraly. Navíc skvěle namluvené panem Barešem, četl jsem jedním dechem a odnesl si z tohoto románu po dlouhé době opravdu hodně. Skvělé!
Čítanie tejto knihy bolo pre mňa veľkým zážitkom. Veľmi intenzívna a miestami až znepokojivá. Vyvolala vo mne hlboké a osobné dojmy, ktoré ani neviem dať do slov. Každopádne - doporučujem, veľmi podnetné čítanie. :)
.... "Josefovi, mému synovi, ať ducha mé duše neseš dál do budoucnosti"
Nikdo nemůže pochopit Vaší lásku, touhu, trápení a proto Vám nikdo nemůže pomoci - vymést komín je jediný způsob, jak si srovnat myšlenky .... lidé se tak léčili odjakživa, aniž by tušili, že se léčí, ale když to začal praktikovat doktor s profesorem, je z toho vědní obor .... příběh je moc hezký, o složitosti lidské duše jak vždy toužíme po tom co nemáme a najít spokojenost v tom co máme, je naším pozemským úkolem.
Pro mě jedna z nejlepších knih, co jsem v poslední době četla. Psychoterapeutické rozhovory mezi Breuerem a Nietzschem byly velmi zajímavé a nosné myšlenky v nich srozumitelně zpracované a uchopitelné i pro člověka, který není odborně vzdělaný. Kniha o hloubce přátelství, tíze samoty, hledání spřízněné duše a osudu. Prostě skvělá! Oceňuji také dovětek autora, ve kterém uvádí, kde vycházel ze skutečnosti a kde ze své představivosti.
Krásné čtení, na které jsem se dlouho těšila. Zaujme dobře vykreslenými postavami, zajímavým prostředím a přestože "léčba rozhovorem" umí být v některých pasážích zdlouhavá, byla jsem lapená v příběhu, ve vyprávění a při přerušení četby jsem měla pocit, jako by byl přerušený můj příběh.
Filosofie Nietzcheho je zde maličko pozměněná, ale podle mě to příběhu jen pomáhá a Nietzcheho polidšťuje.
Dobré čtení pro fanoušky psychoanalýzy (btw, zdálo se mi, že Yalom dost "opisoval" z filmu Freud z roku 1962 - který velmi doporučuji!). Jinak ovšem velmi zdlouhavé čtení, ovšem možná pro ty, kteří se vzpamatovávají z nešťastné lásky to může být léčivé.
Nesmírně poutavá kniha svým obsahem i stylem, jakým je napsána. Určitě se k ní ještě někdy vrátím.
Tak tedy tento příběh mě zcela pohltil.
"Člověk v sobě musí mít chaos a posedlost, aby v sobě zrodil zářící hvězdu."
Čtivá knížka o počátcích psychoterapie.
Ale řekla bych, že se Yalom úplně minul s Nietzscheho filozofií.
Tipla bych si, že Pravda neznamená pravdomluvnost.
U otázky "Kdo jsem Já?" nemá Nietzsche na mysli povolání atd. atd.
Škoda, že Yalom nevěří v Boha nebo v nějakou sílu, která nás přesahuje.
Nikdy sa nestretol s pacientom, ktorého by netešilo mikroskopické skúmanie jeho života. A čím podrobnejšie sa vypytoval, tým bol pacient radšej. Radosť z toho, že sa ním niekto zaoberá, bola taká veľká, že priviedla Breuera k presvedčeniu, že skutočnou bolesťou starnutia, zo straty blízkych osôb a prežívania priateľov je to, že sa človeka nikto na nič nepýta – hrôza z toho, že bude žiť celkom nepozorovaný.
Zvláštne ako môže kniha pohltiť. Stala sa mojou závislosťou. Čítala som ju stále a nemohla som prestať. Ak som ju náhodou čítať nemohla tak som stále na ňu myslela. Toľko krásnych myšlienok, pocitov. Táto kniha má pre mňa obrovskú hodnotu a myslím si, že tak skoro inú knihu čítať nebudem. A predsa sa v knihe píše: " Načo je dobrá kniha, ktorá nás neposúva za všetky knihy?".
Tentokrát jsem vyzkoušel audioknihu, na služebkách nebo na cestě do práce mě dělala společnost přes 11 hodin. Bylo to velmi zajimavé ve spojení s Igorem Barešem, jsem se často zaposlouchal tak, že jsem i musel ubrat plyn, abych mohl doposlouchat kapitolu, tak mě to někdy vtáhlo, že jsem vědomě zpomaloval svoje oře pod kapotou, což tedy nedělám často, spíše je tomu naopak, ale tentokrát to jinak nešlo.
Opravdu velmi brilantně napsané dialogy, spojení dovu velikánů doby, i když bylo fiktivní mě velmi zaujalo. Postoje Nietzscheho jeho nihilismus a obratná taktika Breuera byly opravdu velmi poučné. A Lou Salome nebo Berta...
Ano v tu chvíli jsem si uvědomil, že většina z nás ve svém vědomí skrývá svojí Bertu, tu vysněnou, andělsky krásnou až božsky dokonalou, bohužel většinou naprosto nedostupnou, ale zapomínají na to, že realita, i když někdy není tak dokonalá a podmanivá v sobě přináší také svoje krásy, které častokrát neumíme docenit, neumíme je hledat, prostě je nevidíme, nebo je najdeme či doceníme až když je už pozdě.
Zvládla jsem jedenáctihodinovou audioknihu. Bylo to zajímavé, někdy jsem se musela vracet, abych dokázala porozumět. Děj byl zajímavý, ale závěr mě strhnul. Těžké, niterné a přínosné čtení, nutící k zastavení a zamyšlení. Třeba taky máte svoji Bertu...
Na filosofii jsem už trochu zanevřela, Nietzscheho filosfii znám jen laicky. Nicméně tahle knížka mě dostala a nad spousty věcí jsem musela i dost osobně přemýšlet. Např. téma projekce. Začala jsem přemýšlet, co se skrývá za mou projekcí, od čeho se snažím utéct já? I já mám "své Berthy"... takže velmi podnětné.
SPOILER: Trochu škoda, že Breuerův odchod byl jen jako.. byla jsem totiž velmi zvědavá, co udělá s nabytou svobodou. Jesltiže se osvobodil od něčeho (všeho), jak ji využije tak, aby se opět nespoutal? Protože myšlenky filosofů jsou, jak i sám Breuer v knize říkal, velmi krásně znějící, ale co jejich uplatnění v životě? Jde se vůbec osvobodit od něčeho a zůstat tak? Co by to v důsledku znamenalo? Nějak člověk žít musí, něco jíst, někde spát a pokud nechce žít jako bezdomovec...
Těším se na další Yalomovy knihy!
Štítky knihy
19. století Vídeň zfilmováno psychoterapie Friedrich Nietzsche, 1844-1900 filozofická beletrie
Autorovy další knížky
| 2008 |  Lži na pohovce |
| 2014 | Když Nietzsche plakal |
| 2010 | Láska a její kat |
| 2010 | Léčba Schopenhauerem |
| 2006 | Existenciální psychoterapie |
Yalom se čte sám. Krasný ladný sloh. Byla radost obracet stránky a líbí se mi, když autor otiskne do příběhu svou vlastní profesi. Yalom jako psychoterapeut píše o Breuerovi, jenž se rozhodne vymyslet novou léčbu, kterou by ulevit příliš pyšnému Fridrichovi Nietzschemu od zoufalství a zachránil tak německou filosofii. Přitom sám Breuer trpí krizí středního věku (což je též tématem knihy) a v tomto jinak smyšleném ději bylo načrtnuto mnoho z tehdejších skutečností.
Zárodek psychoanalýzy v 19. století, Nietzscheho osobnost a filosofie z ní vycházející, myšlenky, které vedou mladého Freunda k domnění o nevědomí...