Když Paříž spala
Ruth Druart
V okupované Paříži je čím dál těžší žít a pracovat, aniž by se člověk styděl sám před sebou, že kolaboruje s Němci. Jenže pokud člověk volí mezi svědomím, vlastním životem a zajištěním blízkých, jsou všechny možnosti špatné. Pozná to i mladý Jean-Luc, který je donucen pracovat na železniční stanici, odkud odjíždějí vlaky do koncentračních táborů. Právě zde jednou během brutálních zmatků plných ponižování a týrání potká jednu odvážnou, ale zoufalou ženu. Ženu, která mu vtiskne do náruče to nejcennější, co má Na temném nástupišti během nejtemnějších chvil lidstva se potkali dva lidé. Každý svým vlastním způsobem musí obětovat sám sebe, aby zachránil jeden nový život. Ovšem i když válka skončí, utrpení rozervaných rodin nikdy nekončí.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 2021 , Ikar (ČR)Originální název:
While Paris Slept, 2021
více info...
Přidat komentář
Vůbec jsem nevěděla co od knihy očekávat. Ale tolik emocí a utrpení co všichni v příběhu museli vytrpět, to je opravdu jen pro silné povahy. Jedna z nejlepších knih co jsem v poslední době četla.
Napínavý a zároveň hodně smutný příběh dvou manželských párů a mezi nimi jeden smutný chlapeček. Z Francie jsou deportováni francouzští Židé. Mladá matka Sarah podá kolemjdoucímu muži balíček s jednoměsíčním dítětem. A tím začíná Jean-Lucova anabáze z vlasti přes Pyreneje do Kalifornie. Devět let vyrůstá malý Sam jako šťastné dítě, až do doby, kdy se podařilo Sarah najít ztraceného syna v Americe. Bolest obou matek, potažmo i otců, nelze přečíst bez slz v očích. Mnohem větší bolest zažívá malý Sam, který "z moci úřední" je navrácen do původní židovské rodiny v Paříži. Nezná cizí prostředí, nezná ani řeč, a tak propláče noci a smutné, až zatvrzelé dny. Díkybohu kniha končí k spokojenosti čtenáře. Mohu všem vřele doporučit.
Silný příběh, který nás provede válečnými hrůzami (z mnoha pohledů), ale hlavně následky těchto hrůz. Vůbec si nedokážu představit (a ani nechci), jak to muselo být těžké.
Rychlovka, precteno behem dvou veceru. Pribeh pro me byl zajimavy a rozhodne k premysleni. Sama nevim, jestli bych neco takoveho dokazala, kazdopadne doslov byl super.
(SPOILER)
Vlastně nejdůležitějším poselstvím knihy je závěrečná část, která řeší právo na židovské dítě předané narychlo k záchraně. Předtím je jen vysvětlen děj, který k tomu vedl, a záchrana s přechodem hor + přežití obou židovských rodičů v koncentračním táboře, kteří po válce chtějí dítě zpět. Co chce vlastně on? Nakonec pochopil a našel se.
Trochu rozvleklé, konec mi přišel opravdu originálním zamyšlením.
Popravdě podle anotace jsem čekala jiný příběh, ale rozhodně nejsem zklamaná. Nic podobného jsem doposud nečetla. Autorka zajímavým způsobem zpracovala válečný a poválečný příběh, který ve mně zanechává doteď spoustu emocí. Popravdě mě chvíli štvali Sarah a David, ale když se na to člověk podívá z jejich úhlu pohledu, vlastně je docela chápu. Je to zapeklita situace, která nemá jasnou cestu, ale myslím, že autorka si s tím skvěle vyhrála.
Když pominu nehorázné chyby v knížce typu: "Kapitán padesát jedna" namísto Kapitola padesát jedna, Paříš, Pažíž a podobně, tak příběh byl úžasný a poslední stránky jsem jenom hltala. Velmi silné a krásné, vřele doporučuji k přečtení.
Válka není jen řinčení zbraní a krev, je to i milion lidských příběhů. Válka nekončí posledním výstřelem, ale stává se trvalou součástí života lidí, kteří jí prošli. Vzdát se dítěte pro jeho dobro je kruté. Riskovat život a vzdát se rodiny a domova pro záchranu dítěte jiných rodičů je hrdinství. Rozhodovat mezi "rodiči" a rodiči je pro dítě obrovské trauma. To vše spolu s pěti hrdiny příběhu prožijete na stránkách této úžasné knihy.
Byla to hrozná doba a je dobře, že o ní jenom čteme. Byl to pohled na válku z jiné strany. Jak rozhodnutí dospělých může změnit život dítěti. Na konci mi ukápla slza, a to se mi při čtení knížky už dlouho nestalo.
Knihu jsem přečetla jedním dechem,i když s neveselým tématem.Přesto,že jde o fikci,nemyslím,že se něco podobného nemohlo stát, jak dobře víme z historie.Úžasně vylíčená tragédie vlastně pěti lidí. Teprve,když chlapec dospěl a měl vlastní dítě pochopil,co je láska dítěte k rodičům a rodičů k dítěti.
(SPOILER) Až po přečtení první třetiny knihy přišel nečekaný spád. Oceňuji vykreslení postav a zajímavý námět, který poukázal na nelehké poválečné období v souvislosti s návratem děti do původních rodin .
Příběh, který mě neoslovil.
Silný základ, ale takový upovídaný, podivný styl. Do půli knihy jsem absolutně netušila, co mi chce autorka sdělit. Nuda.
Dokonale vytvořená obálka knihy a stejně tak dokonale napsané komentáře mých knižních kamarádek. Tu knihu musím mít. A měly pravdu. Všechny. Velmi emotivní čtení, postavy jsou vykresleny tak, že rozumíte každé z nich a chápete jejich chování. Neumím se vyjádřit lépe než Mandlevest, Šánka, harena nebo laura, proto již dále nepíšu a jdu ještě dovolit mysli toulat se v příběhu...
Působivý příběh o přežití, lásce a cestě ke zralosti. Vynechala jsem anotaci, zaujal mě pouze titul, takže jsem byla v dobrém smyslu šokována, když se příběh o přežívání za okupace změnil v Sophiinu volbu naruby. Tu a tam autorka přitlačí na pilu, ale většinou se jí daří držet sympatickou a působivou věcnost - a na románový debut vysoký jazykový standard. Množství překladových lapsů a překlepů jsem se snažila ignorovat.
Krásný, i když smutný příběh. Napínavé, jak to celé bude rozuzleno.