Když Paříž spala přehled
Ruth Druart
V okupované Paříži je čím dál těžší žít a pracovat, aniž by se člověk styděl sám před sebou, že kolaboruje s Němci. Jenže pokud člověk volí mezi svědomím, vlastním životem a zajištěním blízkých, jsou všechny možnosti špatné. Pozná to i mladý Jean-Luc, který je donucen pracovat na železniční stanici, odkud odjíždějí vlaky do koncentračních táborů. Právě zde jednou během brutálních zmatků plných ponižování a týrání potká jednu odvážnou, ale zoufalou ženu. Ženu, která mu vtiskne do náruče to nejcennější, co má Na temném nástupišti během nejtemnějších chvil lidstva se potkali dva lidé. Každý svým vlastním způsobem musí obětovat sám sebe, aby zachránil jeden nový život. Ovšem i když válka skončí, utrpení rozervaných rodin nikdy nekončí.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 2021 , Ikar (ČR)Originální název:
While Paris Slept, 2021
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Když Paříž spala. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (49)
Vůbec jsem nevěděla co od knihy očekávat. Ale tolik emocí a utrpení co všichni v příběhu museli vytrpět, to je opravdu jen pro silné povahy. Jedna z nejlepších knih co jsem v poslední době četla.
Související novinky (1)
Knižní novinky (48. týden)
28.11.2021
Citáty z knihy (3)
„Možná nedokážeme zapomenout, ale můžeme odpustit.“
„Život jde kupředu, nikdy zpátky.“
„Nepřestali jsme tě milovat jen proto, že jsi tu nebyl.“
Kniha Když Paříž spala v seznamech
v Právě čtených | 2x |
v Přečtených | 181x |
ve Čtenářské výzvě | 53x |
v Doporučených | 16x |
v Mé knihovně | 136x |
v Chystám se číst | 159x |
v Chci si koupit | 33x |
v dalších seznamech | 3x |
Toto je jedna z knih, na které budu vzpomínat ráda.
(už jenom proto, že mi bez jakéhokoli moralizování klepla přes prsty, že nejbližnější své je třeba milovat víc než sebe samu).
I s oběma jejími nedostatky - předvídatelností děje a zahlcením těžkých témat na v zásadě konverzační úrovni.
Kniha mi navíc vnukla nápad na další knihu, kterou si musím přečíst. Jenom nevím, kolik toho je napsáno o přechodu Pyrenejí. Třeba něco napsal Feuchtwanger ;-)