Když se mnou nejsi ty...

16.11.2021

Další majstrštyk Viery Glosikové. // Kniha, díky níž se můžete seznámit s bezmála třemi desítkami autorů a kouskem jejich tvorby. Píšu autorů, ale je tam i jedna žena, a to německá spisovatelka a básnířka Hedda Sauer (1875-1953) // Veliké plus dávám za portrétní fotografie, které k neznámému textu lákaly a dojem z něj patřičně zesilovaly. // Ze všech básní vybírám jednu, napsanou Johanenesem Urzidilem. Najdete ji na straně sedmasedmdesát.
--------------------------------
SETKÁNÍ

Houpavá chůze toho děvčete na mostě,
tak prostě vznešená, až srdce mi z toho usedá,
mě přepadne, když dovnitř jdu a zas ven z hlučících kaváren,
či jindy sám se opírám a přemítám.

Kdo ví, kde teď to děvče asi je (jsem zapomněl její obličej a postavu,
určitě bych ji nepoznal, kdyby seděla v divadle vedle mě),
však sladká pokora jejího míjení mi naplnila srdce nevýslovným smutkem,
a touhou po dětinském vpádu jejích laskavých rukou do mých vlasů.

Vím, že něžnost jejího pohledu a hlasu jak temné cello, měkká a pomíjivá,
by mě vyplatila za nerozum světa a zlovolné lidstvo,
a že by sedmero šňůr okolo mé hrudi povolilo před mírem v jejích krocích
(byť vím, že ji vlastně neznám a že jsem dětina, tohle psát).

Tak lehká je velká myšlenka, gesto nebo slovo,
jež volně jak fenik nikoho koluje mezi lidmi;
však těžká je pokora, a nevědět nic o štěstí dvou
propletených rukou.