Když už člověk jednou je....
Jan Werich
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/53148/kdyz-uz-clovek-jedno-53148.jpg
4
40
40
Součástí knížky, která vychází k nedožitým devadesátinám Jana Wericha (6.2.1905-31.10.1980) jsou některé dosud nepublikované texty a rozhlasové monology. A dále vzpomínky Werichovy dlouholeté sekretářky a přítelkyně Jarmily Týlové. Tuto knižní gratulaci doplňují fotografie z rodinného alba i z divadelního archivu.
Literatura naučná Biografie a memoáry
Vydáno: 1995 , Litera BohemicaOriginální název:
Když už člověk jednou je..., 1995
více info...
Přidat komentář
Krásná kniha, ve které pan Jan Werich vypráví o sobě, o divadle, ale i o snech... V knize jsou i vzpomínky jeho sekretářky paní Jarmily Týlové, která byla, dalo by se říct, pravou rukou pana Jana Wericha. Knihu doplňují i krásné fotografie.
Jan Werich je nenahraditelný a strašně moc ráda se k jeho knihám vracím.
Miluji jeho citáty, jeho myšlenky, názory na život.
"Zkuste napsat anekdotu. Anekdota se musí vyprávět, napsaná anekdota má studené nohy. Smích se nedá pitvat. Mrtví lidé nemají úsměv na rtech. To jim přiřkli básníci. Smích i pláč jsou nejcennější majetek živého člověka. Žádný kybernetický mozek se neumí a nemůže smát ani plakat! Lidi, kteří se nesmějí a nepláčí, jsou kyberneťáci, mrtví mezi živými, nikdo o ně nestojí!"
„Když už člověk jednou je, tak má koukat, aby byl. A když kouká, aby byl, a je, tak má být to, co je a nemá být to co není, jak tomu v mnoha případech je.“ (JW 1905-1980)
Hloubka této myšlenky je neuvěřitelná, její člověčenství a pravdivost se nemění. Platí v každé době, ideologii, globální ekonomické nebo virové krizi a pro každého člověka. Někteří, a mnoho jich ji neznají a měli by, občas je pohled na obraz v zrcadle potřeba.
Pan Werich se mi lépe poslouchá a kouká než čte, jeho hlas a slova mne jakoby vždy uklidní, utěší i zároveň „vyhecují“ k zamyšlení - co to děláš nebo co se to kolem děje…. A udiví mne vždy, jak jsou jeho myšlenky aktuální VŽDY. V této knize třeba jen jeho úvaha Kým bych chtěl být - je na virovou dobu jako ušitá. Co by řekl jinak?
První část knihy jsou komentáře a úvahy pana Wericha na různá témata, druhá část jsou pak vzpomínky jeho paní asistentky. Dobře se mi četla, prostě taková pohoda.
Velmi uspokojivé.
Pořád je to kniha plná krásných mouder pana Wericha, plná krásných vzpomínek :)
Jak ke na přebalu uvedeno: Dostal jste vrchovatě od toho kde by všichni chtěli aspoň kousek ;)
Už jsem četl více knih od pana Wericha a tato mi přišla slabší. Možná i proto, že jí nepsal jen on.
Stojí za opakovaná přečtení. U Wericha člověk vždy objeví něco nového. Ke knize se proto opakovaně vracím.
Po přečtení jsem měl pocit, že i když by se objevil nějaký další dosud neznámý Werichův text, tak opět to bude ten jeho " člověčí " pohled
Štítky knihy
Jan WerichAutorovy další knížky
| 2008 |  Fimfárum |
| 1957 |  Balada z hadrů |
| 1965 | Osel a stín |
| 1965 | Italské prázdniny |
| 1980 | Kat a blázen |
Knížku, kterou bych normálně zvládla za jeden večer, jsem tentokrát nedala ani po měsíci. Pana Wericha zbožňuji, ale spíš na poslech nebo na obrazovce. Jako čtení mi jeho myšlenky nevyhovují. Knihu jsem bohužel ani nedočetla. Myšlenky v ní jsou však krásné.