Když život ještě býval náš
Marian Izaguirre
Po dobách „když život ještě býval náš“ se stýská Lole, jedné z hlavních postav tohoto mnohovrstevnatého románu o životě, o politice, ale hlavně o knihách. Život, o který ji i jejího manžela Matíase připravil režim diktátora Franca, byl plný iluzí, literatury, kavárenských debat a nadějí do budoucna. Pak ale přišel rok 1936 a s nástupem generála Franca k moci se život změnil v boj o přežití a dnes, po patnácti letech, třou Lola s Matíasem bídu s nouzí a jediné, co jim zbývá, je zastrčený krámek, ve kterém nabízí na prodej sentimentální románky, zapomenuté klasiky a pastelky. A právě tady se Lola seznámí s Alicí, ženou, jež v knihách našla smysl života. Usazené před zaprášenou výlohou čtou společně tajemnou knihu a my se jejich prostřednictvím můžeme podívat na svět novýma očima a znovu zjistit, proč stojí za to žít.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2015 , ArgoOriginální název:
La vida cuando era nuestra, 2013
více info...
Přidat komentář
Kniha má moc hezkou atmosféru i lákavé prostředí malého knihkupectví. Téma přátelství žen různého věku mne také potěšilo a za to dám nakonec 4 hvězdy. Líbilo se mi kladné zasahování do života mladých manželů i vyprávění hlavní hrdinky v obou liniích (a více v té současné). Je to jedna z nemnoha knih od španělských autorů, které jsem přečetla a i když mi to trvalo déle, toho času nelituji. Vadilo mi jen několik ne úplně pochopitelných situací a jednání postav (proč Frances nemohla Rose přiznat pravdu?), které knihu směřují do žánru, který nečtu (silně romantické příběhy). A potom také to, že náplň života hlavní hrdinky za mladých let mi připadala dost jednotvárná - ještě, že to vylepšila později (a bez ohledu na okolnosti - není tak špatné, nemuset se celý život trápit nedostatkem financí a k stáru dělat dobrodiní :). Je to román pro ženy, tak si ho, ženy, užijte (a nějací muži se tam také objeví).
Život býval náš; ať už očima Loly a Matíase, kteří strádají kvůli režimu, nebo Rose, která pátrá po čase, který už prožila.
Autorka občas skloubí pár příliš strojených situací, což nepůsobí dobře hlavně v první polovině knihy, ale ve výsledku na tom nesejde, jelikož kniha promlouvá sympaticky, pod řádky si nese něco naléhavého a konec vyznívá do ztracena. Repertoár čtenáře se nutně rozrůstá o bod na časové ose.
"Kdy?" - "V pondělí, včera, minulé Vánoce, za měsíc, tenkrát, když život ještě býval náš."
To jsem si vychutnala. Jemný pěkný příběh, který čtenáře donutí hledat i mezi řádky. Moc pěkné.
Počáteční seznamování s knihou bylo trochu krkolomné a nezábavné. Začala mě bavit až v druhé polovině. Ne že by se příběh nějak závratně rozjel, spíš jsem si zvykla na formu. Uvítala bych, kdyby na začátku každé kapitoly bylo uvedeno, čí příběh zrovna budu číst. To mi dělalo asi největší problémy. Osudy několika hrdinů se střídaly bez jakékoliv pravidelnosti. Některé byly napsané v první osobě, některé zase ve třetí osobě. Ono po nějaké době na tu logiku přijdete. Já bohužel dost pozdě.
Času stráveného u knížky nelituji, ale případné další knížky autorky číst nebudu.
Tento typ knih miluji. Je to to kouzlo co vás obestře, a vy chcete víc. Chcete číst, číst, číst. A zároveň se bojíte, že až přijde konec, zůstanete sám. Pak chvilku jen tak sedím a vychutnávám tu chvíli, než najdu odvahu jít dál. Krásně napsaný příběh o nelehké době.
krásna kniha, ktorá vo mne zanechala síce dobrý pocit, no počas čítala ma často prepadla smútok zo života hlavnej postavy. Kniha bola plná myšlienok, ktoré si človek uvedomí až neskôr, lebo su skryté v dialógoch a v bežnom texte. Práve tie myšlienky tie jej dali hodnotu.