Spoutaný svět

21.10.2020

Pašeráci drog, tajné ponorky, pracovní tábory, Izrael jako poslední ze svobodných států, demokracie na úbytě, naopak otrokářská společnost na vzestupu, potlačování veškerý lidských práv, cenzura slova i myšlení… a do toho všeho všemocné bezpečnostní složky, nejen státní, ale doslova vesmírné. Velký bratr se dívá dnes a denně na život všech svých občanů, ale inženýra Jana Kulozika obzvlášť aneb orwellovské téma podle Harryho Harrisona. Na rozdíl od svého vzoru se Harrison nepouští do zkoumání mechanismů totalitního zřízení, aby z nich vyvodil důsledky, ale používá onen model nesvobodného světa pro rozvíjení vlastního, zcela osobitého, dobrodružného příběhu, v němž se to hemží pohlednými agentkami, zrádnými policejními důstojníky, konspiračními akcemi a fantastickými útěky z přísně střežených vládních zařízení. Harrison se baví a my se můžeme bavit s ním.

04.05.2020

Tradiční Harrison. Totalitní svět tu funguje jen jako kulisa pro dobrodrůžo. S klasickými antiutopiemi se nedá srovnávat.

20.01.2020

Na Zemi po osudovém konfliktu vládne totalitní celoplanetární režim s dvěma kastami. Někde je ale ukryta poslední fungující demokracie. Hlavnímu hrdinovi z kasty vládců se pomalu odkrývá pravda, kterou systém důsledně tají. V mládí jsem byl v podobné situaci. Získávání věrohodných informací o režimu před rokem 1989, když člověk nevyrůstal mezi disidenty – to byl srovnatelný thriller, s tím rozdílem, že nešlo o život.
Rok vydání 1980 poznamenal zastaralost některé používané techniky, jsme tu ale po transformaci společnosti, tak proč ne?
85 % (20 hodnotících je aktuálně na průměru 77 %).
…
Vytáhl z knihovny příslušný svazek a přistoupil k vysokému oknu, kde bylo více světla.
Demokracie: Zastaralý historický pojem politické nauky. Označuje formu vlády, která zažila krátký rozkvět v malých městských státech starověkého Řecka. Podle Aristotela je demokracie perverzní formou třetí formy vlády.
Nějaká historická forma vlády, něco jako kanibalismus, který přišel a zase zmizel. Co s tím měli Izraelci společného? Poněkud záhadné. Jan oknem hleděl na šedivou oblohu a Temži pokrytou ledovým příkrovem. Otřásl se…

11.12.2019

Ak držíš hubu a krok, a náhodou patríš medzi vyvolených 10% obyvateľstva tejto planéty, máš celkom pohodlný život. Podobne je na tom aj hlavný hrdina tohoto románu. Bohužiaľ, jedna udalosť spôsobí, že sa mu otvoria oči a následný jeho pád je nezadržateľný.

Orwellovčina ako vyšitá v trochu odľahčenejšej kapotáži. Svet v nie až tak vzdialenej budúcnosti je po jadrovej vojne, ekonomickom a ekologickom kolapse a následnom reštarte. Svetovláda je oligarchická až fašizoidná s všadeprítomnou bezpečnosťou a políciou. 90% populácie sa nachádza v pozícii otrokov. Genocída, pracovné tábory, špehovanie a kastový systém sú realitou. Pomerne slušne si žije len 10% obyvateľov planéty.

Depresívny a paranoický text od začiatku do konca. Autor tu pomerne realisticky vykreslil, kam až môže zájsť kapitalizmus ako taký, s jeho silovými zložkami, ktoré ho majú chrániť a v čo môže vyústiť. Paralely s dneškom sú viac ako desivé. Môžeš sa ukľudniť, až také zlé to stále nie je, hádam…

Pozerám, že to má aj druhý diel. Som teda zvedavý, ako to v ňom Harrison ukočíruje. Zatiaľ je to za všetky hviezdy…

18.02.2018

Krátká svižná kniha, kde všechno pěkné odsýpá. Pod pojmem krátká, myslím rozsah 200 stran malého formátu.
Nejlépe kniha funguje bez znalostí textů na obou stranách obálky.
Nejlépe kniha funguje, když dopředu nevíte vůbec NIC.
*
Kniha začíná a na scéně se objevuje charismatický inženýr Jan Kulozik, který pomáhá zprovoznit lihovar plný ušmudlaných prosťáčků. Podává se čaj a i sušenka se najde, protože jsme v poklidné Anglii, kterou máme tak rádi.
Ústřední a hlavní postava působí jako slušný a poctivý bratr "ocelové krysy". Pak se něco stane a pak ještě něco a celý svět má najednou trhliny.
Co když je něco jinak? Co když je všechno jinak?
Při čtení jsem se nemohl rozhodnout, zda je autor tak dobrý a proto svět jen načrtl a je virtuózním hráčem na kytaru o dvou strunách a nebo zda si byl vědom svých možností a možností celé zápletky a právě proto, se děj pohybuje docela přímočaře a nezabředá do přílišných podrobností.
Nemohu odhadnout, zda si do knihy neprojektuji něco, co v ní ve skutečnosti není a zda autor není jen příslovečnou slepou slepicí, která občas taky najde zrno.
Důvěru v autora mám, ale uvidíme jak obstojí jeho svět v druhém snad navazujícím díle - Svět na kolech.