Keby som ťa našla
Ava Dellaira
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/386370/bmid_keby-som-ta-nasla-b2t-386370.jpg
4
150
150
Sedemnásťročná Angie žije len s mamou, otec zomrel ešte pred jej narodením. Mama o ňom takmer nehovorí, len sa zakaždým pri spomienke na lásku z mladosti rozplače. Jej dcéra dokonca nevie, ako otec vyzeral. Raz nájde v bielizníku hnedú obálku a pod ňou fotografiu. Je na nej usmiaty chlapec v objatí s veselým, bezstarostným dievčaťom. Dôjde jej, na koho sa pozerá. Nález Angie nedá spávať, preto pátra ďalej. Keď objaví dôkazy o tom, že má strýka, začnú v nej hlodať pochybnosti. Čo ak otec stále žije? Čo ak mama klamala? S pomocou bývalého priateľa sa Angie vydá z Nového Mexika do Los Angeles, aby otca našla. Cestou sa dozvedá neľahkú pravdu nielen o sebe a mame, ale zisťuje, čo sa v minulosti skutočne stalo s otcom.... celý text
Literatura světová Romány Dívčí romány
Vydáno: 2018 , Yoli (SK)Originální název:
In Search Of Us, 2018
více info...
Přidat komentář
Tohle byl opravdu krásný a jedinečný příběh dvou dívek, sedmnáctileté Angie a její maminky Marylin. Angie nikdy nepoznala svého otce a Marylin o něm odmítá se svou dcerou mluvit. Proto, když se Angie naskytne příležitost dozvědět se, co se v minulosti stalo, neváhá a vydá se hledat člověka, který by jí mohl poskytnout odpovědi. Mezitím sledujeme život mladé Marylin a její osudové lásky, která ale bohužel skončila příliš brzy.
Ačkoliv je knížka plná těžkých témat a smutných momentů, nedokázala vyvolat prakticky žádné emoce. Postava Angie mi příliš nesedla a její vyprávění mě nechávalo chladnou, o něco více mě bavil příběh Marylin, hlavně kvůli tomu, že mě zajímalo, co se v minulosti stalo.
Nebylo to špatné čtení, jen jsem asi čekala víc. A také je pravda, že to bylo místy až příliš zdlouhavé, 400 stránek je na podobnou knihu už přece jen trošku moc.
Pěkný čtivý příběh, vyprávěný ze dvou retrospektiv matky a dcery. Čekala jsem trochu jiný konec, ale to je jen o mé fantazii
Z knihy jsem byla trochu zklamaná.
Asi jsem čekala tak moc, protože anotace mě naprosto okouzlila, ale bohužel opak byl pravdou.
Sice mi samostatný příběh nepřišel tak špatný, ale něco mi tam strašně chybělo.
Hlavní hrdinka Anglie mě strašně moc rozčilovala. Snažila jsem si k ní najít cestu, ale bohužel. Její postava mi vůbec nesedla. Za to její maminka. Tu jsem si zamilovala. Milovala jsem příběh z minulosti a strašně moc se bála dozvědět pravdu. Tušila jsem co se stalo tatínkovi Angie, ale stejně mi to zlomilo srdce.
(SPOILER) Veľmi pekne spracovaný príbeh o hľadaní svojej identity a rodiny. Hlavná hrdinka Angie vyrastá len s mamou, ktorá jej o otcovi nič nehovorí. Raz nájde fotografiu a popritom zistí aj meno strýka, ktorý však neumrel, ako jej mama tvrdila. Impulzívne sa ho vybrala hľadať do veľkého mesta. Vyzerá to ako beznádejná úloha, pomáha je pritom priateľ, ktorý ju ľúbi, ale kým si mladá ujasní, čo k nemu cíti, chvíľku to potrvá, ich vzťah sa stále vyvíja. Až keď sa jej podarí nájsť rodinu, postupne zisťuje, čo sa mame a otcovi stalo. Prelínanie spomienok mamy a dcéry, ich veľké lásky a ťažkosti s ich prijatím, boli krásne a zároveň bolestné. Zlatovlasá Marylin mi prirástla k srdcu viac, jej dospievanie bolo veľmi ťažké. Ambiciózna matka len využívala jej krásu a nevšimala si túžbu uniknúť zo sveta modelingu a herectva, kde sa musela pretvarovať a nechať sa zneužívať. Fotografovanie bolo jej únikom, spôsobom sebavyjadrenia, svoj talent však prestala rozvíjať po drvivej rane. Nedorozumenie, ktoré spôsobilo smrť jej milovaného, súviselo s farbou pokožky. Spôsob, akým autorka knihu napísala, skoro až do konca neukazoval na rasovú otázku, bolo to pre mňa naozaj prekvapujúce a zároveň dojímavé. Je smutné, že aj v 21. storočí stále táto téma zostáva aktuálna.
Moc milá knížka. Jemná, citlivá, věrohodná, neprvoplánová. Jen závěr byl poněkud uspěchaný.
Hezký příběh dívky Angie, která se po nalezení fotografie rodičů rozhodne hledat svou rodinu. Dvě linky vyprávění, matky a dcery, se dobře doplňují a výsledkem je ukázka toho, jak silná může být láska mateřská i partnerská.
Tato kniha je víceméně cílená a psaná formou pro dnešní teenagery. Příběh amerického mládí matky a její dcery, ve většině velmi podobný. Až závěr knihy je strhující, překvapivý a četl se velmi dobře, jinak tuctově psané. Hlavně vkládané mezi řádky názvy písní a kdo zpívá, (nevím, proč měla autorka potřebu toto vypisovat )........působilo to, při četbě rušivě !! Knihu jsem četla pro ČV. Můj šálek kávy, to tedy není.
Skvostný příběh týkající se zejména mezilidských vztahů (rodinných, přátelských, ale i milostných), ve kterém se částečně řeší také rasismus, dospívání a alkoholismus. Naleznete v něm dvě linky, kdy jedna je zaměřena na přítomnost, kde hraje hlavní rolie Angie, druhá se zaobírá minulostí, kde ústřední roli představuje Marylin, Angiina maminka. Angie si nepřipadá nijak výjimečná, avšak to, co ji opravdu trápí je skutečnost, že se ona představuje jen jednu z davu, a tak na ní až příliš nezáleží. Možná, že i navzdory této myšlence se rozhodne vyhledat svého otce, o kterém ji Marylin tvrdí, že už je mrtvý. Podaří se Angie najít otce? Zvládne Marylin skutečnost, že její dcera už je skoro dospělá? Bude Angie na hledání sama?
Upřímně řečeno, ze začátku jsem měla problém se do knížky začíst, ale zároveň mi cosi říkalo, abych ji jen tak nenechala ležet, a dneska jsem opravdu ráda, že jsem ji dočetla. Ten příběh je skvělý, jsou tam zobrazeny jak ty kladné, tak záporné stránky života, a to je jedině dobře, neboť právě to mu přidává na uvěřitelnosti. A ten konec, tak ten je vskutku skvostný!
Pokud bych si z tohoto příběhu měla odnést jen jednu věc, tak to, že rodiče se vždy snaží dělat pro své děti maximum, i když to tak někdy na první pohled nevypadá.
Kniha mě (stejně jako autorčina prvotina Dopisy na konec světa) velmi překvapila tím, jak se mi dostala pod kůži a emočně mě vyždímala.
Kdybych tě našla vypráví citlivý příběh o rodině, lásce, rasismu a dospívání. V současnosti sledujeme sedmnáctiletou Angie, která se vydává na cestu v naději, že najde otce, kterého nikdy nepoznala. V minulosti zase poznáváme její matku Marilyn v tom samém věku a pomalu odkrýváme příběh o tom, jak se poznala s otcem Angie.
Ava Dellaira velmi obratně pracuje s chronologií a způsobem, jakým se příběhy obou hrdinek prolínají. Neskáče pouze mezi minulostí a přítomností, ale současně se i v rámci jednotlivých kapitol hlavní hrdinky vrací a vzpomínají. Příběh přitom není vůbec zmatený, každý takový přesun je pečlivě zvolený a postupně pomáhá odhalovat další kousek skládanky.
V hlavní roli jsou především pocity hlavních hrdinek – láska, zármutek, strach, dospívání, snaha najít samu sebe… Postupně Marilyn a Angie sledujeme, jak je příběh mění a dozvídáme se o věcech, které definovaly to, kým jsou. Hlavní hrdinky jsou velmi okouzlující, postavy obecně jsou propracovány do detailů. Jsou realistické i se vším dobrým i zlým, nepatrné zvyky a úvahy jim dodávají na živosti a díky tomu všemu je velmi snadné se do nich vcítit.
Kniha je napsána s velkým citem pro detail, autorce se povedlo skvěle zachytit melancholickou atmosféru, která čtenáře doprovází na každé straně. Příběh je velmi emotivní, dokáže vás pohladit po duši i rozesmutnit. Vychází z témat, která se týkají nás všech a to mu dodává na síle. V jádru je to příběh, který by klidně mohl být tak reálný jako vy nebo já.
Kdybych tě našla je unikátní příběh plný citu, jaký jen tak nenajdete. Zejména prolínání různých časových rovin je naprosto geniální a pomáhá budovat napětí, takže i když kniha není sama o sobě plná akce, čtenář si nemůže pomoct a napjatě čeká, až se příběhy obou hrdinek konečně setkají a prolnou v jeden. Kdybych tě našla si rozhodně zaslouží velkou pozornost a pokud jste ji ještě nečetli, určitě byste to měli napravit. Pro mě to je rozhodně jeden z nejlepších příběhů, které jsem letos četla a velmi se těším, s čím autorka přijde dál, protože už její první kniha Dopisy na konec světa byla výborná.
K tomuto tématu mám trochu osobnější vztah, být objektivnější, asi by se slušelo dát jen tři hvězdy. První polovina se mi vlekla a těžko jsem si hledala chuť se dělší chvíli začíst, ale jakmile dorazila Angie do LA, začalo to pro mě nabírat spád a pak už jsem knížku nedala z ruky. Obálka je opravdu hezká, příběh poměrně originální, i díky dvěma hezky se prolínajícím příběhům, a postavy mi, až na Woodyho, byly sympatické a přirostly k srdci. Konec byl podle mého ideální, na jednu stranu happy end a přitom i trochu temnoty...
Moje "recenze" se asi nebude moc lišit od jiných, co už tu jsou. Také jsem do knihy šla bez nějakých očekávání. Upoutala mě krásná obálka a název. Dostala jsem však o hodně víc. Matka, která bezmezně miluje svoji dceru ale chce nechat minulost za sebou. Dcera, která se snaží najít sama sebe ale i zjistit něco o své rodině a o svých kořenech.
Četlo se to hezky, prolínali se zde dva různé pohledy, dvě časové linie. Líbilo se mi, že jsou zde i zmíněny témata vážnějšího charakteru jako je např. rasismus a další.....
Krásný příběh. 3* jsem mu však dala proto, protože i přesto že to bylo opravdu pěkně napsané, jsou knihy co mě zasáhli víc.
Přesto si myslím že je to dobrá knížka :)
Musím říct, že před čtením jsem neměla úplně velká očekávání, přeci jen už dávno nejsem cílová skupina této knihy. Nicméně dokázala opravdu překvapit. 17-letá hlavní hrdinka se vydává odtajnit a poznat svoji rodinu, její názory a smýšlení dalece přesahují její věk. Byla jsem udržována v napětí, jak to všechno bylo a nakonec dopadne :)
Velmi milá oddychovka. Má relativně jednoduchou zápletku, první velké lásky matky a její dcery. Ale příběh má určitý přesah, je hodně o hledání sebe sama a částečně o rasismu. Postavy se občas chovaly naivně a nelogicky, obecně se mi ale kniha líbila a četla se dobře.
Kniha se prý četla dobře, ale je spíše pro teenagery, popisuje dospívání a mládí, o životě normálních lidí. Kniha pro pohodu a uvolnění. Četla dcera - předávám hodnocení.
Kniha mě velice mile překvapila. Líbilo se mi prolínání příběhu matky a dcery, a minulost a přítomnost. Konec knihy mě velice překvapil , nečekala jsem to .A je velice pravdivé jak dokáže minulost ovlivnit přítomnost. Autorka psaním příběhu plným emocí ,chce ukázat co můžeme svým konáním v životě napáchat a způsobit si.
Krásný a zároveň krutý a smutný příběh. Četla jsem na dovolené. Konec jsem nečekala.
Obálka je krásná, ale ten příběh by to chtělo dopilovat. Jako knížka k vodě, proč ne. Je to škoda.
Za mě bohužel ne, ale asi jsem na tento příběh už stará či nevím...
Určitě si najde a už i kniha své čtenáře našla, a to je dobře.
Souhlasím s Danago.
Angie je sedmnáct, žije se svou matkou, otce nepoznala, neboť zemřel ještě předtím, než se narodila. Moc toho o něm neví a když jednou náhodou najde jeho fotografii a postupně zjišťuje, že má i strýčka, vydává se na dlouhou cestu za svou rodinou.
Tuto knížku jsem si vybrala kvůli splnění čtenářské výzvy, musím však uznat, že mě zaujala i svou nádhernou obálkou. Je to čtení pro mladé, ale rozhodně si knihu mohou dopřát i životem zkušenější čtenáři
Je tu spousta muziky a knih, což mám v příbězích ráda. Děj má spád, je to čtivé. Postupně odhalujeme rodinné tajemství, a to ve dvou časových rovinách. Právě v tomto střídání minulosti a přítomnosti jsem měla drobný problém, neboť matka i dcera měly podobné vyjadřování a já se občas ztrácela, v jaké době se právě nacházím.
Autorka do knihy zařadila spoustu vážných témat, nebudu vám říkat, která to jsou, abych neprozradila víc, než je potřeba, ale určitě tam jednotlivá témata zakomponovala zajímavě.
To, jak celý příběh vyřešila, co vlastně bylo tím tajemstvím, tak mě překvapilo. Takovýto závěr jsem nečekala, ale bohužel mi ani vůbec nesedl. Něco se mi v knize líbilo více, něco méně, k něčemu bych měla i více připomínek, ale přeci jenom na závěr i nějaká ta slzička ukápla, takže jako celek, to byla vcelku fajn kniha.