Keď Hitler bral kokaín a Leninovi ukradli mozog
Giles Milton
Vedeli ste, že Hitler užíval kokaín? Že Stalin vykradol banku? Že telo Charlieho Chaplina po jeho smrti ukradli a požadovali zaň výkupné? Giles Milton je majster beletrizovanej histórie. Jeho Bizarné historky z dejín, napísané osobitým, pútavým štýlom, ponúkajú stovku fascinujúcich historiek, čriepkov histórie, ktoré pôsobia ako výplody spisovateľovej fantázie, ale každé slovo na nich je pravdivé. Hrdinami historiek sú osobnosti ako Hiroo Onoda, posledný japonský vojak, ktorý bojoval v druhej svetovej vojne ešte v roku 1974, Agatha Christie, ktorá sa v roku 1926 na jedenásť dní záhadne stratila, alebo Werner Franz, stevard, ktorý prežil pád Hindenburgu, keď vzducholoď v roku 1937 zachvátili plamene. Bizarné historky z dejín prinášajú aj odpoveď na to, kto zjedol posledného dronta, kto v skutočnosti zabil Rasputina a prečo má seržant Stubby štyri nohy. Týmito faktograficky precíznymi historkami Giles Milton ukazuje v novom svetle rozličné neslávne udalosti a mnohé rázovité postavy (a zvieratá) z dejín, ktoré spoločne tvoria pestrú galériu špiónov, lotrov, kanibalov, dobrodruhov a otrokov naprieč dvadsiatimi storočiami a šiestimi svetadielmi. Z anglického originálu Fascinating Footnotes from History... celý text
Literatura světová Historie
Vydáno: 2016 , Ikar (SK)Originální název:
Stranger Than Fiction: Fascinating Footnotes from History, 2015
více info...
Přidat komentář
Chytlavý název knihy a opravdu hodně příběhů
Zase jsem se rozhodl změnit žánr a tentokrát volba padla na literaturu faktu. Tak jsem hledal a hledal, až jsem narazil na toto dílo. Upoutalo mě svým myslím chytlavým názvem a i obálka knihy je taková zapamatovatelná, zábavná, člověka zaujme a přitom je taková jednoduchá. Následně jsem si přečetl obsah díla a řekl jsem si, že mám tedy vybráno. A jak jsem tedy byl s výběrem četby spokojen tentokrát? Jednou a dost. Na delší dobu určitě. To je má odpověď.
Čtenář se z knihy dozví hodně více či méně zajímavých informací z historie a to je určitě prima. Ostatně je to vlastně i jeden z důvodu proč tuhle knihu vůbec číst. Nechci tvrdit, že bych se při čtení jednotlivých příběhů vyloženě nudil, ale nějaká velká zábava se nekonala. Rozhodně jsem nehltal stránku za stránku a neměl ten úchvatný pocit ze čtení, které by mě doslova a do písmene pohltilo.
Tento titul jsem prostě jen obyčejně přečetl a po jeho dočtení jsem na něj až kromě této recenze ihned nadobro zapomněl. Jak jsem psal, že příběhy jsou zajímavé, tak to neplatilo u všech. Některé mi prostě zajímavé nepřišli a vlastně ani u jednoho jsem si neříkal takové to wow, no teda, páni, tak tohle jsem nečekal atd. Víceméně mám ten pocit, že bych informace z těchto příběhu krásně mohl použít, pokud bych chtěl dělat před někým chytrého. Nemyslím si však, že bych každého oslnil třeba tím, že vím o nějakém Mallorym, který byl možná první na Mount Everestu a mnohé by nezaujalo ani jedenáctidenní zmizení Agathy Christie, byť tento příběh jinak zrovna patří mezi ty, které se mi líbily nejvíce. Samotné příběhy se pak čtou velice snadno a rychle a to hlavně díky jejich velice krátkému rozsahu. Velice krátce si také užijete danou postavu, jelikož za moment se už vypráví o něčem a o někom jiném. To však vůbec nevadí. V tomhle díle nejsou postavy určené pro nějaké hlubší navázání vztahu se čtenářem a ani by to snad dost dobře nešlo. Jazyk v textu použitý je jinak takový obecný, prostý, úderný a naprosto se sem hodí. V díle pak nečekejte ani nějaké odchylky od hlavních dějů příběhů, složité zápletky. Text je jednoduše krásně přehledný. Přečtený ho pak máte raz dva. Kniha má totiž jen 183 stran a klidně by mohla být doplněna o ilustrace. Já bych se jim třeba vůbec nebránil a ani fotografie by nemusely být špatné.
Když Hitler bral kokain a Stalin vyloupil banku je kniha přečtená raz dva. Obsahuje plno zajímavých příběhů z historie, ale na zadek si z nich rozhodně nesednete. Kniha prostě nenabízí takovou tu radost ze čtení, tedy jestli víte, co tím mám vlastně na mysli. Každopádně skvěle funguje jako výplňová kniha a stejně tak i jako kniha k rychlému přečtení. Já jí pak uděluju 60 %.
Po roce 1989 u nás vycházel takový ujetý časopis (na název si nevzpomenu), kde se psaly prý zaručené zprávy - např. o tom, že na poušti v Sonoře právě přistál létající talíř, že se narodil chlapec se čtyřmi očima, že mnich z Tibetu se dožil 180 let života, nebo, že jedné ženě vyrostly křídla a začala kvokat. No prostě fantasmagorie horší než v Blesku.
Kdo se jen trochu zajímá o fakta 2. světové války, tak musí nad tímto brakem jen kroutit hlavou.
Tedy divím se vydavatelství Jota, že něco takového mohla vydat v roce 2016. Doufám, že se nechystá na pokračování - Jak Hitler měl jednu kulku a Lenin syfilis. :-)
Moc pěkné povídky a hezky napsané, ale pokud čtete občas časopisy ve stylu Epochy apod. , tak je velmi pravděpodobné že budete většinu znát. A to je za knihu s takovou reklamou a cenovkou docela ostudné. V opačném případě pokud nečtete tyto plátky, tak to pro vás bude zábavné a ponaučné čtení.
Troufám si říct, že většinu případů z knihy už znám. Tudíž nic extra nového jsem se nedozvěděla.
PS: Není moc pěkné nalákat čtenáře na název knihy a ještě méně chvályhodné je i její obsah, který bych dokázala najít na internetu a sepsat taky.
Kniha narvaná zajímavými informacemi, kterých je tolik, že člověk to musí číst po částech, aby si opravdu všechny zapamatoval a dokázal je pobrat, jinak se mu to slije v jednu velkou kaši. Skvělé čtení.
Kniha zajímavostí, která čtenáři popularizační formou předkládá střípky více či méně známých dějinných faktů, různé pikantnosti o známých osobách i událostech, zážitky zdánlivě obyčejných lidí nějakým způsobem podílejících se na světově známých případech. To vše podáno velmi čtivou formou, která nenudí. Navíc mají jednotlivé příběhy velmi krátký rozsah, kniha se tedy i dobře čte.
Název knihy nechápu, byly to pouze dva příběhy - samozřejmě, když zmíníte Hitlera a Stalina, spousta lidí se naláká (ale na druhou stranu to spoustu lidí i odradí). Možná kdyby autor uvedl i nějaký podtitul, bylo by název knihy aspoň trochu logičtější. Vlastně mi přišlo zbytečné tyto příběhy vydávat jako knihu. Příběhům by více sedělo časopisecké vydání s použitím fotografií a různými vsuvkami na okraj. Kniha se četla dobře, ale to nic nemění na tom, že mi připadá zbytečná a bez uvedení použitých zdrojů jako vycucaná z prstu. Spousta příběhů je notoricky známá a možná, kdyby je autor povyprávěl trochu jinak, než si přečtete v každém druhém časopise, byla by kniha zajímavější a ne tak naprosto neoriginální a bez nápadu.
Zajímavá knížka krátkých povídek, které se čtou samy. Je s podivem, co všechno se stalo. Některé příběhy jsem znala, ale většina mne překvapila. Srovnáváte knihu s Děsivými dějinami, tak to si také přečtu.
Knížku jsem dlouho odkládala, protože mě trochu odrazoval ten název. Pak jsem ji ale našla v knihovně, nahlídla do ní a neodolala jsem. Našla jsem v ní rozhodně spousty zajímavých informací. Na základce mě nikdy nezajímal dějepis, ale bůhví proč jsem si ho v posledních letech oblíbila. Moc se mi líbili informace o Hitlerovi, válečných zvířatech, o Ireně Sendlerové a mnoho dalších. Jak už jednou někdo poznamenal, hodně to připomíná Děsivé dějiny a proto se mi to taky moc líbí. Obálka je skvělá, když jsem viděla jiné obálky, tak ta naše mi připadá rozhodně nejlepší. :)
Knihu som dlho obchadzala, lebo som si myslela, ze je to zase nejaka "alternativna" historia. Potom som ju vsak chytila do ruky a odvtedy sa na nej bavim a dozvedam sa vela novych veci. Neviem posudit, ci su pribehy pravdive, no mne sa velmi pacia.
Velmi čtivě sepsány často těžko uvěřitelné příběhy. Bavilo.