Město mrtvých
Jiří Pavlovský
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/546952/bmid_kladivo-na-carodeje-2-mesto-mrtvych.jpg
4
274
274
Kladivo na čaroděje série
< 2. díl >
Praha, rok 2012. Konec světa nemohl začít na příhodnějším místě. Pokud bojujete s někým, kdo je mocnější a silnější než vy, máte jediný způsob, jak ho přesvědčit, aby vás nezabíjel. Pomocí starého dobrého vydírání. Jenže jediný trumf, který může Felix Jonáš sehnat, jediná věc, která mu může zachránit život, leží pohřbená v zemi. Na útulném malém hřbitově ve městě, které se až příliš drží stranou veškerého ruchu. Ve městě, které nemá moc rádo nezvané návštěvy. Zvláště ne ty, které se toulají kolem hřbitova. Série Kladivo na čaroděje vás zavede do našeho světa, jak ho neznáte… a jak ho ani netoužíte poznat. Alespoň ne na vlastní kůži. Světa magie, temných přízraků, oživlých mrtvol, zabijáků, démonů, psychopatů, nekrofilů, upírů – a to mluvíme jen o kladných hrdinech. Ti, proti kterým bojují, jsou ještě mnohem horší…... celý text
Přidat komentář
První díl mě bavil, ale bral jsem ho poměrně vlažně. Druhý jsem vzal do ruky ze setrvačnosti. Pokračovalo to vlastně v podobné notě, dokud se neprojevil Vincenc, proti "žluté hmotě". Ale spád to dostalo teprve, když nekrofilní nekromant Walter.... no co asi udělal... ne, tamto ne. Ale jen proto, že nebyl čas. On JEN oživil mrtvé. Ale to je moje slabina. Jakmile mi strčí do příběhu zombie a okoření to humorem (a Pavlovský většinou vtipný je), nemůžu si pomoct. Od této chvíle, jsem se bavil až do konce. Walter se svou spartakiádou, byl nedocenitelný společník a Vincenc se svou regenerací a vysáváním energie, absolutně skvělá zbraň. Nečekal jsem to, ale druhý díl mě nadchnul. Tohle jsem na vypnutí okolí potřeboval. / ,,A když jsme u zombíků," otočil se na Waltera. ,,Když nás kousnou, umřeme a změníme se v zombie?" Walter se rozohnil. ,,Proč byste se měli měnit v zombii? Když vás kousne pes, změníte se snad v psa? Když vás kousne kočka, změníte se v kočku?" ,,Pokud by mě kousla nemrtvá kočka...," namítl Vincenc. ,,Je to pitomost. Naprostá nevědecká pitomost!" ,,Takže se jich nemusíme bát?" ,,Samozřejmě, leželi dlouho v zemi a jsou v rozkladu, takže když vás kousnou, je otrava krve to nejmenší, co můžete čekat. Tudíž bych doporučoval se kousancům vyhnout." ,,Aha." ,,A se škrábnutím je to to samé. Jejich bakterie by se vám neměly dostat do těla." ,,Mohli bychom na to i umřít?" ,,Bez okamžité léčby? Velmi pravděpodobně." ,,A když bychom umřeli," řekl opatrně Vincenc, ,,tak díky tomu tvému triku asi taky ožijeme, co?" ,,No... možná." ,,Takže, abych to shrnul, když nás kousnou, umřeme a změníme se v zombie." ,,No... když to bereš takhle..." // ,,Ruce nahoru, " řekl muž. Po tváři mu stékaly kapky potu. ,,Co se tady děje? Co tady děláte? Kdo jste?" ,,Jsme," řekl Felix temně, ,,členové fan klubu Marie Rosůlkové." ,,Co?" ,,Přišli jsme nabrat nový členy. Máte zájem?" ,,Chodí tu mrtví!" ,,Všiml jsem si." ,,To jste způsobili vy!" ,,Za to se omlouváme. Nešťastná náhoda. Trapas. Za nějaký čas se tomu všichni společně zasmějeme. Odložte tu zbraň a promluvíme si," ,,Roztrhali mi na kusy švagra!" ,,Dobře... Tak se tomu zasmějeme jenom my."
Zajímavý druhý příběh z tohoto světa. Je to snad dokonce živější než předcházející příběh. To "živější" berte z rozumem.
Druhý díl série Kladiva na čaroděje a zase zábava. Sice už to nemá takovou myšlenku (i když nevím, zda se dá o prvním díle říct, že tam nějaká extra myšlenka byla, zas z toho nedělejme Asimova), a je to de facto celou knihu maximální rubačka, ale je tam sem tam inteligentní humor a proto já odpůrce těchto smash and slash knih si rád seženu další díl. Dávám 4/6, ale slabší 4 je to pane, slabší.
Další parádní knížka, nepřestala mě bavit ani na chvilku, ani v tomto případě autor nevynechal příležitost zařadit do děje nějaké další magory, jen jsem ze začátku nečekala, že město, ve kterém se děj druhého dílu odehrává, je až takový blázinec.
Mám ráda, když mě autor něčím zaskočí, a jednotlivé části série jsou sice krátké, zato velmi intenzivní a nálož napětí, srandy a překvapení tak musí bezvýhradně přijít a zase odfičet jako živelná pohroma, no vážně, už dlouho jsem nebyla z nějaké knižní série takhle hotová, nemůžu se dočkat dalších dílů.
Druhý díl je kvalitou stejný jako prví. Příběh má dobře promyšlený a nic mi v něm nechybí
Povedené pokračování v naprosto stejném duchu jako první díl. Trochu epičtější, ale to je spíše tím, že Magie pro každého byla spíše seznámením s hlavními geroji zřejmě
Pan Pavloský prostě umí. Příběh má akci, jiskru, napětí a celkem povedený konec.
Uz som po prvej knizke vedel do coho idem. Rachanda:) Priamo nadvazuje na predosly diel takze je dost dobre zacat...vsak viete. Obalka ako z reklamy na Doom. A vo vnutri pekna akcia a kopec humoru a sarkazmu. Aj by som to rad videl ako film.
Jiří Pavlovský je bůh. Ne vážně, s láskou vzpomínám na jeho recenze v PlayStation Magazínu, které jsem četla ne jednou, ne dvakrát, ale tak bambilionkrát. Tak nějak jsem tajně doufala, že podobně laděné budou i jeho knihy. A štěstěna ke mně byla milostivá. Tohle bylo tak bombastické čtení! Byla to taková bláznivina, která se opravdu četla jedním dechem (ano určitě i díky krátkému rozsahu). Autor je mistrem absurdních situací, vtipných přirovnání a odkazů. To se nedá popsat, musíte si to přečíst. A jestli kolegové čtenáři píší, že první díl je ještě lepší, tak jdu co nejdříve napravit svou chybu a vrátit se k prvnímu dílu.
Tož tohle mě hodně bavilo a bylo to jízda od začátku do konce. Děj začíná de facto tam, kde první Kladivo končí a ve druhém dílu v podstatě sledujeme jednu hustou noc, kdy se Pražáci vydávají na víkend na venkov (ehm, omlouvám se Chonětínu, jednomu z prvních měst v kraji) a jak už to tak bývá, Cajzli naruší vesnickou pohodu a všechny zajeté pořádky zničí. Děj odsýpá jedna báseň, opět nechybí hromada živých mrtvých, mrtvých mrtvých i definitivně mrtvých mrtvých. No a pak je tu boj se Žluťákem. A tuna hlášek, tak si tu pár odložím.
------
Dveře se rozlétly a z domku na zahradní náčiní se vyřítil Vincenc, v jedné ruce držel srp a v druhé kladivo. Vypadal jako zešílevší komunista.
--------------
Vincenc ho praštil do ramene a ukázal stranou. Z podlouhé prouby vedoucí ze zásobníku se začal sypat rudočerný humus. "Tohle je nejlepší den mého života!" řval Vincenc. Felix se jen usmál a čekal, až se to všechno podělá. V té chvíli se kombajn zasekl. Řev motoru a skřípění kovu přehlušil všechno v okolí. Vodopád masa vyschl.
„Háá!“ Zařval nadšeně Vincenc a provedl kop s otočkou. Ukopnutá hlava jen těsně minula tu Felixovu a dopadla do řádky mezi hroby. „Gól!“
Jasně že to není bůhvíjaké veledílo, ale já poté, co jsem nechala vybublat na povrch svou úchylnou stránku bažící po zvrhlém černočerném humoru, si nad podobnými dílky parádně vyčistím hlavu. Neřeším, nepřepínám, jen se nechám unášet a královsky se u toho bavím.
Druhý díl přímo navazuje na první, a ačkoli se naše magické komando vlastně celou dobu nehne z jednoho zapadákova, nenudí. Přečteno za jeden večer a určitě se pustím i do pokračování, protože mě celkem zajímá, jak se s rozehranou partií popasuje jiný autor. :o)
Stejně jako u prvního dílu jde o neskutečnou, leč skvělou prdlotinu. Svérázná oddechovka, ale ohromně zábavná a z hlediska jazykového a stylistického ji autor opatřil bizarním ostřím vybroušeným opravdu do tenka!
Nebylo to špatné, ale protože první díl jsem četl skoro před půl rokem, trochu jsem se ze začátku ztrácel. První díl se mi líbil víc, tento byl víc řezničina, ale i tak jsem se pobavil. Krev a kusy masa lítají vzduchem skoro jak v Kotletových knihách, zde to ale působí tak nějak uvěřitelněji. Skoro jsem litoval, že je kniha tak tenká, vydržela jen dva večery a to jen proto, že ráno se musí do práce.
„Nikdy neřeknu ne plánu, ve kterém figuruje spousta výbušnin.“
Felix, Klaudie, Walter i Vincenc možná nejsou úplně normální, ale to je v našem současném světě poměrně běžné. Důležité je, že i když svým jednáním sem tam způsobí nějakou tu katastrofu, motivace mají primárně kladné. Jejich pochybná detektivní kancelář dostává nejhorší možné zakázky, kterých by se jiní nedotkli ani násadou od koštěte. A oni ty problémy skutečně řeší. Lépe řečeno zašlapou je do země. Když to nepomůže, šlapou po nich prostě tak dlouho, dokud konečně nezdechnou.
Průvodním znakem druhého dílu je jeho nepředvídatelnost. I když přímo navazuje na jedničku, rozvržením zápletky se od ní zcela odlišuje. Na nějaké vyšetřování tentokrát Jiří Pavlovský rezignoval, a důležitější se pro něj stává pustit žilou co největšímu počtu zombíků. Pozadu přitom nezůstává ve zběsilých akčních scénách, ani v silně nekorektním humoru, který je pro jeho tvorbu příznačný. Kulisy malebné české vesničky tomu pak dodávají makabrózní šmrnc.
O něco slabší než předchozí díl, ale přesto mě bavil. Oblíbila jsem si tuhle partičku, četlo se to rychle a lehce. Opět jsem se ze srdce zasmála. Vzhledem k útlosti knihy to byla taková jednohubka.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2012 |  Magie pro každého |
| 2018 | O krok před peklem |
| 2012 | Město mrtvých |
| 2013 | Výtah do pekla |
| 2016 | Kladivo na démony |
Tým Felixe Jonáše hledá posledního magiografa Slavíčka, aby zjistil, proč je někdo vyhledává a zabíjí. To, že shodou okolností je Slavíček mrtvý, jim vůbec nepřekáží. Takže najdou město, které na normální mapě není, což neznamená, že by vůbec neexistovalo. Každý z nich využívá své schopnosti. No, v podstatě se na konec dostanou do služeb, rozuměj područí, Sedmičky, rozuměj pětky, a já se těším na pokračování dobrodružství těchto neřízených střel.