Síť přízraků
Ondřej S. Nečas (p)
Kladivo na čaroděje série
< 7. díl >
Před pěti sty lety uzavřela čarodějnice svoji duši do svitků s kouzly a hned nato byla upálena. Nyní se vrací a chce svá kouzla zpět. Jejich současní vlastníci se jich však nechtějí jen tak vzdát. Nejenom že si na nich založili živnost, ale rovněž je známo, že má-li kouzlo změnit pána, ten starý musí zemřít. Po kouzlech ovšem pase více stran z různých důvodů. A nebyl by to Felix Jonáš, aby do toho zmatku neskočil po hlavě. Nejenže ho čekají souboje s čaroději, ale také se bude muset vypořádat s Vincencovou krizí identity, Klaudiinou touhou po dobrých skutcích a jednou pubertální holkou v nesnázích.... celý text
Přidat komentář
Tohle byl vážně skvělej díl, oceňuji ucelenou a pevnou dějovou linku; autor postupně buduje příběh, opatrně seznamuje čtenáře s poměrně velkým množstvím postav a pak to přijde - děj začne nabírat rychlost a začnou se dít věci.
Příběh je skvěle zkonstruovaný a promakaný, za mě se jedná zatím o nejlepší knížku, kterou jsem od Ondřeje S. Nečase četla.
Bavil mě svět uvnitř Felixovy hlavy, přítomnost Buffy a Benedicta Cumberbatche mi udělala velkou radost.:)
Síť přízraků osobně řadím mezi ty kvalitnější příspěvky do série Kladivo na čaroděje, ačkoliv musím říct, že takové řazení není vůbec jednoduchý úkol, celý je to dost pecka!
Kladivo na čaroděje je v mé četbě naprosto jedinečná série. Víc autorů, současný svět propojený s magií, ulítlí hlavní hrdinové, bláznivý děj, založený většinou na masakru civilistů. Nadsázka a humor, mozkový relax. Baví mě proložit si smrtelně vážné knížky právě něčím takovým.
Tenhle Nečasův díl je na rozdíl od Krutých strojů v červených číslech, ale mně se zdají dost dobré oba. U Pavlovského se řehtám nahlas, u Nečase se spíš usmívám (jen psí život je výjimkou z řečeného, to jsem si užila), ale oceňuji u něho pevnou dějovou linku a menší roztříštěnost, danou možná právě tím, že nevrší hlášky. A ještě jedna věc mi tentokrát padla do oka - slabina prvních dílů, pravopisné chyby, propadly zřejmě sítí (přízraků) :-).
Zatím jsem u žádného ze čtyř autorů nešla pod 4 hvězdy; tohle byl důstojný přechod do druhé poloviny série. Prima.
Se sérií jsem měla chvilku pauzu, takže jsem se rozhodla po tom skočit vážně bezhlavě. A ve velkém stylu. Tj mám doma zbývající díly ;)
Dějově jsem spokojená. Případ čarodějky, který se pořádně rozjede sice až někde v polovině, ale do té doby autor solidně dobře dává stejnou měrou informace, ujetosti a humor. Jenom úplně stejné pocity jako u knihy Kruté stroje ohledně celkového dojmu z knihy. Příspěvky pana Nečase v sérii zatím vážně nejsou můj top... :(
„Já...,“ pronesl Felix a praštil trubkou batole do hlavy.
„Nejsem...,“ další rána vykřesla jiskry.
„Kurva...,“ po hladké lebce se rozběhly praskliny.
„Žádný...,“ náraz zazněl víc dutě.
„Vořezávátko!“ Černá hlava se rozletěla na střepy a tělo mimina se sesulo na zem.
„Jsem Kladivo na čaroděje, bejby,“ utrousil Felix a zatočil trubkou.
Další výborný díl. Tahle série už pro mě pomalu začíná být sázkou na jistotu, že po dočtení kteréhokoli dílu mi zůstane na tváři ještě dlouho pobavený úsměv. A co mě na tom baví nejvíc, je, že i když se jedná o čistokrevný brak, tak je z každého řádku cítit, že to nepíší žádní primitivové. A Ondřej Nečas píše fakt hodně dobře. Čirá radost to číst.
„Pod nohama cítila chvění města, ten zvláštní, tiše pravidelný pohyb, jako záškuby podkožních svalů spícího zvířete, ochutnávala nohama dlažbu a ten dotyk ji naplňoval vzrušením. Síla prosakovala vzduchem.“
Kvůli poctivému plnění Čtenářské výzvy jsem své oblíbené Kladivo na čaroděje poslední dobou zanedbával. Síť přízraků mi krásně připomněla, proč mám sérii tak rád.
Objektivně patří druhý příspěvek Ondry Nečase k tomu horšímu, co série doposud nabídla. Jenže tady je laťka sakra vysoko a "horší" znamená stále zatraceně dobré.
I Síť přízraků obsahuje naprosto brilantně vymyšlené scény, které dělají z "brakové" literatury neskutečnou zábavu. Za všechny jmenujme třeba zvrhle humornou kopulaci Vincence s "okouzlující" samicí vlčáka, nebo Felixovi halušky s černobílým Tarzanem a Buffy dabované Klárou Sochorovou.
Síť nabízí dostatek tajemna a ani tentokrát není vše úplně jednoduché, jak se může zdát... i když pozorný čtenář jisté podezření mít bude. Běsnící čarodějnice mě ale nezaujala tolik, jako některé předešlé zápletky. Navíc mne trochu zamrzelo, že některé nitky příběhu zůstaly nesvázány... Co taková Marika z obálky? Že by se objevila příště?
Hláškami možná ostatní autoři včetně Nečase za demiurgem Kladiva maličko zaostávají, ale skutečně jen trochu. Chybějící hvězda je tak vlastně jen pomůcka, jak Síť přízraků oddělit od přeci jen vymazlenějších dílů série.
Zakoupeno v roce 2018 za 113,- v e-shopu Megaknihy.
Zkráceně? Opět skvělá a nahláškovaná akční jízda, která má i přes bizarní nápady stále hlavu i patu. V kontextu série jsem však viděli, že to jde ještě o něco lépe. 7. kniha a stále bez průseru... Žrádlo pro psy se ale už blíží.
Hodnocení na DK v době přečtení: 81 %; Moje hodnocení: 85 % jako 114. hodnotící.
Trošku mi trvalo se do knížky začíst, ale od třetiny to nabralo tempo chrta a jakmile tým začal hledat kouzla, tak děj chytil pořádný spád. Přišlo mi, že ač se neposunul děj "Kladiva" jako celku, tím mám na mysli třeba nějaké nové info u umírání magie, tak se mi zdálo, že je vidět posun ve fungování týmu hlavních postav a nějakých vztahů mezi nimi (nepřišlo mi, že jsou na sebe jak psi, jak v některých předchozích knížkách), byť mi chyběl trošku upozaděný Walter, ale můj oblíbení Vincenc mi to vynahradil. A posledně jmenovaného potkaly události, ze kterých by jeden dostal psotník. No a klasicky jsem vybral pár hlášek, které se mi líbily.
----------------------
"A proč je její jméno na zdi?" ptala se Klaudie, která chytala jen každé druhé slovo a snažila se neztratit kontext.
"Třeba je to vzkaz. Možná chystají sabat a ona jim nebere telefon," mínil Vincenc.
"Říkáš, že jí je pár set?"
"Ne, pár set let to je, co ji upálili. Předtím nebyla tak slavná, spíš lokální celebrita. Jako Dara Rolins před a po bouračce..."
----------------------
"Přispějte na slepé sirotky s rakovinou," ozvalo se vedle něj.
Postava, která se tam tyčila, by asi ani při nejlepší vůli nestrhala rekordy dobročinnosti, naopak by patrně většina potenciálních dárců při jejím spatření vzala nohy na ramena. Vysoký vyzáblý muž s týdenním strništěm, přes hlavu kapuci mikiny, jejíž rukávy mu nedosahovaly ani do půlky předloktí a odhalovaly několik nečitelných tetování. Na krku měl zavěšený pultík s papírovými kytičkami a kasičku, koukal přes kulaté brejličky a jeho pohled by více slušel zvolání "peníze, nebo život!"
"Vinci, co to má bejt?
"Jsem v převleku, ne? zavrčel Vincenc.
----------------------
"Vzájemně pomoct? Tím vy obvykle myslíte, že někdo udělá to, co chcete, a vy ho za to neproměníte v louži rosolu."
"Nebuďte malicherný. Jako rosol byste si koneckonců v mnoha ohledech polepšil."
"Já ovšem o tenisu nevím vůbec nic..."
----------------------
Felixovi už došla trpělivost.
"Ty lehni, nebo dostaneš náhubek. A Walter konečně vyklopí, co ví, nebo tě po zbytek týdne bude chodit venčit! Jasné?"
----------------------
"... O co, že uhodnu, kdo přijde příště."
"Hele, mě vynech, jo?" ozval se hlas Martina Dejdara. Měl svůj kostým Ozzáka, ležel na voru z lahví a pomalu proplouval řekou, až zmizel za dalším zákrutem.
----------------------
"Psi sem ale nesmějí."
"To je slepecký pes," odvětil Felix, "ti můžou všude."
Dívka několikrát přejela pomněnkovým zrakem z Vincence a zpět na něj.
"Vy ale vidíte, ne?"
"Dámo, neslyšela jste, že slepečtí psi se musej trénovat? Aby byli připravení na každý prostředí, až budou vodit svýho slepýho pána?"
"Na rozhlednu?" pokoušela se dívka o logiku.
"No a proč ne? Chcete snad upírat nevidomým spoluobčanům právo vyjet si nahoru a... nasát atmosféru stometrové výšky?"
Tenhle díl byl dost odlehčenej oproti předchozím, ale spousta vtipných postav a hlášek mě rozsekali tak že jsem to dal na jeden zátach. Kladivo na čaroděje je prostě nej...
Nějak jsem se do tohoto dílu nemohl začíst a knihu jsem tedy četl nsa hodně zátahů - samotný příběh není špatný, vtipné situace a hlášky nechybí, stějně jako akční scény a originální nápady, ale vyprávění mi přišlo trochu nepřehledné a ani rozuzlení a finální boj mne nějak nepřesvědčili.
Pan Nečas si s tímto příběhem celkem vyhrál. Ačkoliv může být zpočátku čtenář zmatený dějem, po několika stranách se to urovná a můžeme sledovat slušný a překvapivý příběh. Asi nejlepším podpříběhem byl ten s Vincecem. Jeho být či nebýt psem je povedený a nejednou jsem se zasmála.
Díl, který nepostrádal nápad ani vtip. Děj rychle ubíhal a postavy se předháněly, která udělá větší šílenost. Jen mi přijde, že se posledních pár dílů zapomíná na Waltera.
Felix a Klaudie jsou docela fajn postavičky, ale ani po sedmém příběhu nemůžu přijít na chuť těm zbývajícím dvěma, které si navíc pořád pletu - nekrofilního tlusťocha a vytáhlého milovníka Kabátů (Vincenc a Walter), Síť přízraků se nám rozmotává v tradičním duchu této bezpochyby nadprůměrné (ryze české) série, ale tím, že se děj stále odehrává pouze v té naší malé české kotlině mě už trochu unavuje a sedmý díl bude pro mě asi tím posledním. Leda by mě nakopla k dalšímu čtení povídková sbírka O krok před peklem, kterou ještě plánuji přelouskat.
Tak tenhle díl mi sedl! :) Konečně se Felix projevil jako to pověstné Kladivo na čaroděje. Moc povedený díl.
Ozzák na voru mě zničil. :D
Tato série je prostě skvělá. Další magický nářez prošpikovaný kolometnout salvou hlášek.
Nejvíce však oceňuji objevení se Buffy a Ozzáka. To už mi opravdu spadla brada.
Trosku odlisny diel ako predchadzajuce pribehy, ale na kvalite to samozrejme necitit. Felixove knihy su pre mna v sucastnosti najlepsim citanim. Humorom sa nesetri, akcie sa clovek dostane na kazdej stranke a pribeh ma hlavu a patu. Autori tejto serii sa davaju zalezat a v kazdom, zatial precitanom diele, prisli s nejakym novym napadom, ktory ma donuti okamzite investovat nejake euro do dalsieho pokracovania.
Ze všech autorů přispívajích do Kladiva na čaroděje mi Ondřej Nečas sedl asi nejméně. Ve srovnání s jeho prvním příspěvkem "Kruté stroje" se jedná o lepší a zajímavější příběh, ale stejně mi trvalo skoro půl knihy než se mi povedlo se skutečně začíst. Autor má velkou fantazii, na tak malém rozsahu jsme ale byli spíš svědky spousty nápadů nahromaděných a rozházených bez ladu a skladu. A třeba scéna se seriálovými postavami byla zbytečná a dost jalová. A závěrečné rozuzlení chaotické a překombinované.
Myslím, že Ondřej Nečas je dobrý spisovatel, ale nehodí se pro tuhle sérii.
Večer byl chladný, mlhavý,
když zšeřelou ulicí procházela
čarodějnice........
Tak u tohoto příběhu jsem si nebyl moc jistý. Velmi zvláštní prostředí, obsahově trochu zmatečné, ale vývojem událostí velmi krásné až magické.
Malá ochutnávka:
…..zavřela oči, a když je otevřela, byla čarodějnicí. Viděla svět v jiných barvách, bylo jich mnohem víc, než pojme jedna duha, těžko se v nich vyznalo, viděla barvu strachu a barvu brouků pod ostěním, cestičky rybenek zářily jako šrámy, pavoučí sítě zdobily obraz úskočným třpytem a viděla barvu rozkladu, šťavnatou a všeprostupující, viděla ji sama v sobě a vdechovala ji rozšířeným chřípím.
Co mě tedy dostalo byla představa „Lahvového lesa“ sen každého alkoholika tu byl nepříčetně popsán do každičkého detailu. Já slintal žížní. Tohle bylo perfektní.
Naprosto krásná byla jeden a půl stránková anabáze „Vincenc a pes“. U toho jsem brečel smíchem. A ono se to ještě rozjede dále do obsahu příběhu – paráda.
Má to své mouchy a tak nedávám plný počet, ale 80% je dostatečné, pro tento příběh.
Vybral jsem čtyři citáty a vmagikoval jsem je dočasně Nečasovi do profilu,
CITÁT - Jsem Kladivo na čaroděje, bejby!
PS: Krásný erotický obrázek je jeden z nejlepších v této sérii. Tleskám panu mistrovi Lubomíru Kupčíkovi.
Oproti předchozím Drsným snům, u kterých jsem se co stránku musel smát, byla pro mne Síť přízraků jednoznačně slabší. Styl psaní O. Nečase mi prostě nějak nesedl. V příběhu jsem postrádal větší zapojení Nekra, jak jej v předchozím díle tituloval Vincenc, větší množství hlášek a ačkoli některé scény byly povedené (pes, seriálový výběr s Benediktem), ve výsledku prostě tu čtyřhvězdu dát nemohu...
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2019 | Noční motýl |
2017 | Čarodějův odkaz |
2013 | Kruté stroje |
2014 | Síť přízraků |
2020 | Zrnko v soukolí |
Další parádní kousek ze série Kladivo na čaroděje. Ty nápady, co autor má, stojí za to. Kdosi sbírá svitky s mocnými kouzly a ve středu dění se ocitne Klaudie, když zachraňuje malou dceru své známé. Samozřejmě na záchraně se podílejí všichni členové týmu. Vincencovu podobu asi dlouho nedostanu z hlavy! :-)))