Visio in Extremis
Miroslav Žamboch
https://www.databazeknih.cz/img/books/95_/95087/bmid_visio-in-extremis-qNJ-95087.jpg
4
358
358
Klanové války série
1. díl >
Mathias Majer je zkušený příslušník svého druhu, samotář, který dokáže skrytě přežívat v lidské společnosti. Země bývalé Koruny české jsou už po staletí jeho loveckým teritoriem, kde mu krásné ženy rády a ochotně poskytují, co potřebuje k životu. Stojí mimo hierarchii svého druhu, mimo klany, mimo války velmistrů. V jediném okamžiku se ale všechno změní – stává se z něj cíl číslo jedna, štvaná zvěř. Z neznámého důvodu je zatažen do podivného sporu mezi tajemnou velmistryní Messalinou a vůdcem jednoho z nejsilnějších klanů. Utíkat před nájemnými zabijáky a zkorumpovanými komandy speciálních jednotek nemůže věčně. A přestože se celý svůj dlouhý život spoléhal jen na sebe, tentokrát sám nemá šanci. Zachránit ho mohou jen odpovědi na správně položené otázky. Aby našel otázky a posléze i odpovědi, musí se spolehnout a vydat do rukou těch, které dosud považoval za svou kořist – musí požádat o pomoc obyčejné lidi. Tajemství se táhne do minulosti hlubší, než si na počátku dokázal představit, a hrozba, kterou vynáší na povrch, přináší zkázu pro všechny.... celý text
Přidat komentář
Koniáše a Baklyho zná každý fans Žambochův a je nesmysl Viso in Extremis porovnávat zrovna s nimi.
Kniha je narvaná akcí, psychologií lovce (nejen žen) a v neposlední řadě hrdinou, co vlastně hrdina být nechce. Typický rukopis a základ snad každého Žambochova díla.
Je to čtivé, je to napínavé, má to zápletku a má to nečekaný závěr. Je to prostě do třetice Žamboch.
Jste hlupaci :D Nedokazali ste pochopit hlvni zapletku pribehu (bez ktere je to opravdu ponekud nelogicke) A drzkujete tu jak je to spatne..... Pprecte to znova a premejslejte.
Je to perfektne promyslene a vsechno sedi. Ale musite pochopit tu HLAVNI ZAPLETKU.
To jsem opravdu jediny kdo odhalil skrytou zapletku ? Jsem opravdu jediny kdo pochopil proc je Matias silnejsi nez by me byt? Nenarodil se za tricetilete valky. Jeho telo je 1600 let stare. Nepamatuji si jmeno toho upira ktery si udelal zakladnu v cesku, s kterym pak matias spolupracoval. Ten upir byl prastary, 1600 let. Pritom byl mnohem slabsi. Proc? Kdyz mu tehdy Tizoc usekl hlavu, tak se dve casti jeho tela nespojily. Hlave dorostlo telo (Prastary upir s mnohem mladsim telem, proto byl slabsi) a z tela dorostla hlava (novy upir s prastarym telem,Matias. Proto byl silnejsi nez by mel byt.) Po te oba nekolik set let zili jako zver. Vzhledem ke stari to te "hlave" myslelo lepe nez matiasovi a neco malo si z toho pamatuje. Zatimco matiasovi se povedlo ziskat nad sebou kontrolu az v te 30 tilete valce.
Asi práve nie najvhodnejší výber pre prvú knihu od Žambocha. Pri zrovnávaní upírskych knih napríklad od Kulhánka alebo Kotletu tá jeho zaostáva v zaujímavých nápadoch, v lepšom vykreslení sveta. To čo tu činí najväčší rozdiel je vykreslenie boja, kde Žamboch používa detailné a dlhšie opisy bitiek, ktoré mňa moc nebavili keďže veľa z nich sa len ťažko predstavovala. Radšej mám rýchlejšie boje s kopou bláznivých vecí. No ale hlavne najväčšie mínus vidím v hlavnej postave. Neskutočne mi liezlo na nervy, ako stále o ľuďoch hovoril len ako o koristi a stále ich podceňoval, lenže na druhej strane zas veľmi využíval ich služby a bez nich by nič neodkázal. Taktiež som myslel že tam bude viacej vysvetlený jeho fyzický stav, lebo veľakrát sa sťažuje, že je nejaký slabý má pomalejšiu regeneráciu a zrazu inokedy je silnejší ako všetci ostatný. Tých logických kiksov by sa tam našlo viacej a tie hlavne podkopávajú celú knihu.
Zajímavý exkurz autora do světa upírů. Na můj vkus až příliš akce, na každé druhé stránce si to hlavní hrdina musí s někým rozdat. Nepochopila jsem, proč nedokázal vycítit upírky, když chlapy upíry poznal na první pohled. Knihy s Koniášem, Baklym i Ducattim jsou lepší.
Pravda je taková, že Miroslav Žamboch toho napsal už dost, ale kdo ho má rád, ten přečte vše a možná sem tam něco i nadhodnotí. Tak například já. Visio in Extremis a In Nomine Sanguinis nejsou zas tak 100% příběhy, ale když se do nich začtete, zjistíte, že není problém se do světa Mathiase Majera a Oziáše Jiřího Rysa dostat. Mě se to povedlo a obě knihy hodnotím 80%
Jako odpočinková četba se dá, když si člověk nevšímá všech těch nesrovnalostí jak už v dějové lince, tak chování hlavního hrdiny. Pokud máte možnost přečíst si jinou knihu od Žambocha, tak podle mého vůbec nebude vadit když tuto knihu vynecháte, alespoň si nebudete kazit dojem který máte o autorovy. Určitě nedoporučuji číst tuto knihu jako první seznámení s Žambochem. Co se povedlo Žambochovi na 100 % je popis závěrečného boje.
Myslím, že Žamboch to umí i lépe, ale pořád je to hodně dobrá upírská kniha. Svět je dobře promyšlen, včetně vysvětlení upírství. Popis závěrečného boje nemá chybu. Přišlo mi to jak skvělá zpomalená scéna z Matrixu (ta před výtahem :)) Jsem zvědav na pokračování.
Klidně by to mohla být alternativní realita ke Kulhánkovu Nočnímu Klubu :)
Ale vážně, visio in extremis je nářez, akce, spád a skvělá čitelnost.
rychlé čtivé, ale nesmí se u knihy moc přemýšlet. Připomíná mě to druhou půlku filmu komado s Arnoldem.
Ono by to nebylo zas tak špatné, kdyby hlavní hrdina nebyl idiot. Sice roztomilý, mile nadržený a hezký, ale pořád idiot. Momenty, které ho fascinují a má z nich doslova Vánoce čtenář odhalí již několik stránek před tím. Kniha není naprosto ztracená, jen se opravdu velice špatně fandí idiotovi, který je nejdříve drsným lovcem a později je velký kamarád se svojí zvěří a do jednoho kusu se dokonce zamiluje.
Akční oddychovka. Možná zbytečně moc akční, občas je nadmíra akce až na škodu a sklouzává to až k primitivismu, chtělo by to trošku hlubší postavy a víc se věnovat i popisu okolí (třeba taková elektrárna někde v černobylu). Ale jinak dobrý, tak Mirdo, "ke strojům"! a ať je tady pokračování! :)
Paralela s mým oblíbeným Jirkou Kulhánkem je zjevná. Styčné nosníky příběhu korespondují takřka okatě. Upír, frajer za vodou, styl, ego, zažité zvyky a najednou tsunami, vše je jinak. Hrdina se řítí do pekel, které ale místo aby ho pohltily rozkope na cucky a tak dále a tak dále... o dva stupně jazykově vyspělejší než "kulhajs", o stupeň rozumnější, propracovanější a logičtější... avšak o pět stupňů méně zábavné. Vidláctví ve větné skladbě Kulhánka je prostě atraktivnější a vtipy bližší. Přesto, že se jednalo o mojí první zkušenost se Žambochem, byl jsem navzdory předsudkům velice příjemně překvapen. Některé originální nápady se mu nedají upřít - opravdové upíří rozmnožování, krmení a hlavně "VISIO IN EXTREMIS" - paráda!
O upírech toho bylo napsáno hodně (v některých případech jde dokonce dokonce o stmívání dobrého vkusu). Já jsem v těchto věcech poměrně konzervativní a moje oblíbené zobrazení upírů je v podobě démonů, kterým vadí světlo, česnek, svěcená voda atd. Na Žambochově představě se mi líbí vize tvorů, kteří pijí a krev, zaujímají vrchol potravního řetězce, mají lidské otroky a žijí v klanech, které soupeří o moc. Vědecké vysvětlení podstaty upírství mi nevadí, ale co mi vadí je potřeba jíst (na co teda pijí krev), závislost hlavního hrdiny na sexu (navíc s něčím co jí), fakt že není schopen poznat upírky a ta jejich špatná paměť mě úplně uzemnila.
Co se týče samotné knihy, když se na člověk nedívá moc logicky, vcelku se to nechá. Děj má spád. V první půlce je to sice pořád dokola v pořadí přestřelka, hlad, kopulace a baštění, ale v druhé půli je to už lepší. Možná někomu přijde, že jsem nenechal nit suchou, ale Žamboch patří k tuzemské špičce a já kromě nějakých povídek a JFK četl vše co zatím napsala tohle mě prostě neoslovilo.
Představa upíra jako predátora baštícího syrové maso a vysávajícího lepé ženy při sexu je přece jenom atraktivnější než Kulhošova studená rybí. Mozky, údy a japonský meče ale lítají úplně stejně (vtipně). Ale ono je asi potřeba vykašlat se na srovnávání s Kulhánkem i přes to, že už jen obálka je evidentně ze stejné dílny jako Vyhlídka na věčnost. NK těžko někdo překoná a je potřeba si knížku užít.
U tohoto typu literatury se bavím a moc nepřemýšlím. Tady mě ale zarazilo dost nesmyslů: Mathiasovy podivné výpadky v rozpoznávání upírů, mladá buchta v noci v krevní bance (sakra, když slyšíte kopyta, vzpomenete si na koně nebo na zebru??) atd... Žamoboch mě vždycky dokázal aspoň někde překvapit nečekaným zvratem nebo informací. Tady jsem ale od začátku tušila co a jak. Když už od začátku tušíte, třeba jak to bylo s Messallinou, nebo co udělá Schnitzel a zaráží vás věci, které hlavního hrdinu nenapadnou, nemůžete si to užít až tak moc. Když si vzpomenu třeba na Dlouhý sprint...
Ale abych jenom nerýpala, knihu jsem si přes to užila, odreagovala se, zasmála se a o to přece jde, ne? ACDC forever!!!
Nemastné, neslané, průměrné. Už je na můj kus v Českých vodách přeupířeno. Ale číst se to dá, takže nevidím důvod proč od toho někoho odrazovat.
Zlé to není, ale na zadek jsem si z toho taky nesedla. Začátek mi přišel velmi nezábavný, měla jsem trochu problém se přes něj prokousat, protože to byla jenom nekonečná smyčka drsných soubojů, aniž by se alespoň začal řešit jejich důvod. To se naštěstí změnilo, musím přiznat, že mě potom bavilo pomalé rozplétání děj a velmi jsem si oblíbila postavu Diviš. Konec byl dobře napsaný. Knihu bych klidně doporučila, jenom od toho nesmíte čekat Kulhánka a čekat, že vás to zcela oslní.
Můj první Žamboch mě nezklamal. Upír sympaťák. Trochu volný konec - má to pokračování?
Autorovy další knížky
| 2007 |  Drsný spasitel |
| 2009 | Na ostřích čepelí |
| 2003 | Bez slitování |
| 2004 | Ostří oceli |
| 2004 | Seržant |
Chytilo a nepustilo. Místy jsem se křenil jak blb, místy málem roztrhal stránky při otáčení. Jsem spokojený. Za mě 5,5 pračky Whirpool, značky vítězů.