Klárka a 11 babiček
Olga Černá
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/249042/bmid_klarka-a-11-babicek-Rpl-249042.jpg
4
77
77
Klárka je malá holka, má jen dědečka, dědeček je kominík, ale jednoho dne spadne ze střechy a skončí nadlouho v nemocnici. A Klárka putuje od jedné paní k druhé, od sousedky k učitelce, ke třetí až jedenácté. Některou zná, jinou ne, některá je hodná, jiná ne, a Klárka o tom píše dědečkovi do nemocnice Na Františku dopisy s obrázky a on jí odepisuje, jenže se stane, že jednoho dne…... celý text
Přidat komentář
Fajn nápad na knížku. Moc hezké výtvarné zpracování. Knížka se velmi dobře četla, přestože je psaná v dopisech.
Tak trochu (a hezky) jiná knížka pro děti. Pro mě hůře zasaditelná do konkrétního času - topení uhlím v bytě versus “fértrejd kafe” nebo tiramisu v cukrárně
(SPOILER) Četla jsem do předmětu Literatura pro děti a mládež, kde jsme měli vybírat z knih oceněných / nominovaných Zlatou stuhou, Magnesií literou nebo uvedených v katalogu Nejlepší knihy dětem. Po zapůjčení v knihovně mne překvapil vcelku malý formát, ale po přečtení musím říct, že knížka je i tak nabitá písmenky, dějem a informacemi. Forma dopisů mi přišla jako zajímavý nápad a byla jsem zvědavá, jak bude fungovat. Při čtení mne to vůbec nerušilo, ale po přečtení jsem musela konstatovat, že už jsem asi moc dospělý čtenář, proto nemohu jinak než za 3,5 *. Z hlediska práce s knihou titul i přes útlý rozsah nabízí hodně motivů, jazyk, kterým je knížka psaná je čistý a pěkný, forma zajímavá. Zajímalo by mne, jak by na knihu reagovala věková kategorie, jíž je určena, ale mně celou dobu vrtalo hlavou, proč se o Klárku nezajímá OSPOD, proč ve škole nikdo neřeší, že najednou šla s prospěchem dolů, že vlastně nikoho nezajímá, že její jediný zákonný zástupce se o ni dlouhodobě nemůže starat, Klárka nemá žádné svoje oblečení, svoje věci, nežije v bytě, kde žili s dědečkem, starají se o ni v podstatě úplně cizí lidé. Z tohoto úhlu pohledu se starala jedině tělocvikářka Šilhavá, která ovšem byla líčena jako postava negativní až nepřející a zlá. Ani vyučující klavíru Terezka dost dlouho neřešila stav své žačky, byť jako jediná nějak naplňovala její potřeby (hra na klavír, později i bydlení a strava a péče). Postavy babiček na mne působily trochu schematicky, každá byla jiná, jedna holdovala zdravému životnímu stylu, další kladla důraz na péči o vzhled, její kamarádka na správné hodnoty ve společnosti a jiné zase na návrat k přírodě. Přišlo mi ale, že žádnou z nich nezajímala Klárka jako taková či Tomáš, že se o ni dlouhodobě nemůže starat, co s holčičkou bude... Bydlení na hřbitově mi přišlo až strašidelné, byť bylo líčeno bezelstně až poeticky, pozdější přechod do jiné školy proběhl až příliš snadno, a to, že Tomáš rok neplatil nájem a v bytě nikdo nebydlel, vlastně také nikdo neřešil (až na zlou bytnou, která byt pronajala někomu jinému). Soudě dle známek nalepených na pohlednicích usuzuji, že příběh je zasazen do současnosti, ale nejsem si jistá, zda by se skutečně mohl odehrát.
Znáte knížečku Táta Sekáč od Jean Websterové? Tak Klárka a 11 babiček je psaná v tomto stylu. A je bezvadná.
Na knížku jsem se těšila, ale výrazněji mě nezaujala. Celý příběh byl vlastně dost smutný, jak si Klárku přehazovali jako horký brambor, babičky se mi pletly (a většina jich byla dost nesympatická) a forma dopisů působila mnohdy stroze. Od autorky u mě zatím vítězí Ztracený deník.
Moc pěkná knížečka - za jednoduchými větami spousta sdělení (často je to spíš naopak...)...
Moc krásná knížka s nádhernými ilustracemi, mám chuť si koupit svoji, četla jsem jen půjčenou, ale strašně se mi líbila a doporučuji!
Smutný příběh holčičky Klárky se šťastným koncem o tom, jak je vlastně důležité mít rodinu a nestresující zázemí už od mala.
Že by přece jen existoval osud?
Kniha se četla jedna radost. Hlavní hrdinka prožívá neobvyklé putování plné spousty složitých a těžkých situací, ale vše nahlíží s dětskou jednoduchostí a moudrostí, a hlavně bez potřeby vše vysvětlovat a komentovat, jak by to dělali dospělí, což pro mne bylo hrozně příjemné a sympatické. Krásný zážitek
Strašně fajn kniha, dcerka z ní byla nadšená a musela jsem si jí přečíst také. Velmi se mi líbila dopisová forma, kterou autorka pro komunikaci mezi dědečkem v nemocnici a jeho vnučkou Klárkou, o kterou se stará, zvolila a pohlednice byly jen třešinkou na dortu tohoto velmi milého literárního počinu.
Super knížka s novým rozměrem pro moje kluky - dopisovou formou. Babičky se nám trochu pletly, ale zážitek byl skvělý jak pro syny, tak pro mě - připomnělo mi to Kerouacka Na cestě, ano, v jiné formě, v jiném podání...ale to cestování Klárky v sobě prostě mělo nějakou takovou poetiku...Olga Černá opravdu patří mezi mé oblíbené autorky...
I když jsem poněkud odrostlejší, knížku jsem přečetla s velkou chutí. Libila se mi lehkost a humor. Občas jsem měla chuť se ke Klárce v jejích dobrodružstvích přidat, ale její osud bych asi s takovým nadhledem a optimismem nesdílela.
Moc se mi líbilo zpracování skrze dopisy. A pohlednice mají ode mě velkou pochvalu. :-)
Malá příjemná knížečka která se krásně čte....příběh formou dopisů je fajn nápad....podařená knížka :-) pro oddechové čtení.
Knihu jsem otevřela náhodou a už jsem se od ní neodtrhla, moc pěkně udělaná. TerJac úplně vystihla pocity po dočtení. A sympatická je i svým malým rozměrem, ne každý rád sáhne po objemné knize. V množství dětské literatury je to hodně povedený kousek.
Byla jsem velmi mile překvapena. Z příběhu na mě dýchlo to, co už tak často nedýchá - jakási útulnost, pravdivost, síla osudu a také to, že naděje je v tom, že za každým mrakem čeká slunce. Moc se mi to líbilo.
Povedená knížka pro děti, kterou zvládne i méně zkušený čtenář, ale pobaví se u ní i dospělý (např. náznakem lehké politické satiry :-). Knížka je malá, takže neodradí, je krásně zpracovaná graficky formou dopisů a nápodoby rukopisu, kreseb a pohlednic. Během čtení poznáme různé typy současných žen a jejich povah a kromě šťastného konce nás čeká i něco málo z temných sil.
Knížku jsem koupila osmileté dceři a ráda jsem si ji přečetla. Forma dopisů je hezky čtivá, kapitolky jsou díky tomu krátké. Ilustrace a kresbičky, které knížku provází jsou asi takové, jaké by malá holka do dopisu nebo pohledu nakreslila a některé jsou fakt vtipné.
Líbila se mi různorodost všech "babiček" i Klárčino vnímání nezvyklé situace.
Knížečka je sympaticky malá, v pevné vazbě. Mmch. k sehnání jsou různé barevné varianty obálky (my máme modrozelenou)
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2015 |  Klárka a 11 babiček |
| 2004 | Kouzelná baterka |
| 2015 | To je Praha |
| 2017 | Ztracený deník profesora z Essexu aneb podivuhodná zvířena |
| 2014 |  Čtení není žádná nuda |
Je to příjemná knížka. Dcerce se líbila, jen se pořád ptala, proč je to ve formě dopisů (kromě úvodu a závěru). Na poslech je to trochu těžší, ale dávala to.
Musíme tu přijmout fikční svět, ve kterém je prostě možné, že v zásadě nebude nikoho zajímat, že hlavní postava Klárka žije mimo společenské instituce. Jedenáct žen, které se o Klárku během roku starají, představuje jedenáct různých životních stylů a vyznavačky různých hodnot - bydlenka, zlá domovnice, žena posedlá zdravým životním stylem, aktivistka, hospodská, trampka, ezoterička, farmářka, hudebnice... a každá zároveň představuje karikaturu vyznávaných hodnot. Jazyk knihy je taky moc vhodně použitý, dopisy docela zdařile napodobují dětské i seniorské psaní.