Klaun si povídá s Bohem
Jiří Suchý
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/362315/mid_klaun-si-povida-s-bohem-Pif-362315.jpg
4
96
96
Jiří Suchý je člověk mnoha profesí. Zpěvák, divadelník, básník a výtvarník, kterého zná u nás snad každý. Ne každý ale ví, že jeho hudební kariéra, jak sám říká, začala v pražském kostele svaté Anežky České, kde jako malý hoch ministroval a zpíval ve sboru. V posledních několika letech se Jiří Suchý otázkami víry zabývá intenzivněji a své hovory s Bohem zachytil v malé knížce. Se svým typickým humorem i nadhledem se v ní věnuje úvahám o existenci a neexistenci Boha, jaká je jeho podoba a jak jej oslovovat. Rovněž uvažuje o poznávání krásy i významu slova slovo... a Božích přikázáních. Snaží se, jak sám píše, dopřávat si potěšení z hledání dobrodružné cesty k Tajemství v naději, že by jeho uvažování mohlo posloužit jako inspirace těm, kterým toto potěšení nepřišlo na mysl.... celý text
Přidat komentář
Jiří Suchý, nesporný génius hned v několika uměleckých oborech, v jiných géniem vskutku není, a jedním z těchto je pokus o seriozní filosofování. Bohužel se přitom projeví i jeho schopnost militantní agrese, kterou bych - co jeho celoživotní obdivovatel - u něj vskutku nečekal. Ale není sám, např. i podobně geniální malíř Adolf Born dovedl veřejně vyjádřit svou vskutku nečekanou, nekompromisní, až fanatickou nenávist vůči ateistům. A je snad i dobře, že se tito umělečtí géniové sami sestřelují z póz laskavých jedinců a znovu potvrzují, jak negativně ideologie člověka (a tedy i je) formuje, že v lecčems jiném vedle svého umění mohou být morálně sporní, ba až varovně xenofobní, než člověk "obecný", neznámý a neoslavovaný, přesto lidsky zralejší a eticky vyrovnanější. Zklamání.
Poznámky, malé příběhy, filosofující glosy, nepříliš uspořádané, ale velice poctivé, jsem si přečetla v této knížce Jiřího Suchého se zájmem. Netají se tím, že se pokládá za křesťana a žádá od těch, kteří jimi nejsou, aby se nad jeho názory zamýšleli, nezavrhovali je, protože on vůči nim dělá to samé. Vtipně uvádí, že je "cosista", na rozdíl od řady svých známých, kteří jsou "samisté". Tedy ti, kdo "trvají na tom, že evoluce je sama sobě stvořitelkou", zatímco nám cosistům "připadá pravděpodobnější připustit, že je tu ještě ono Cosi, co samistůúům dopřeje jejich myšlení, když jinak nedají." Přísnější je vůči militantním ateistům (i tento pojem vysvětluje). K ateistům ocituji z textu: "Jste-li ateisté, respektuju vaše právo nevěřit, pokud vidím, že jste se pokusili seriózně se seznámit s tím, v co nevěříte. Ale nemám rád bohorovnost těch ateistů, kteří se zříkají něčeho, o čem nemají ani páru. Někdy, když se sejdu se svými sekularizovanými spoluobčany a když přijde řeč na otázky víry, žasnu jak oni, lidé v mnoha oborech vzdělaní, moudří, kultivovaní a mnohdy úctyhodní, počnou argumentovat stejně jako kdejaký prosťáček při pivu támhle v hospodě. " Suchý v závěru uvádí, že vše, co v knížce napsal, vznikalo během patnácti let a že to hodně měnil, doplňoval a škrtal. Jistě si nemyslí, že knížka osloví jeho většinového fanouška, který je zvyklý přece jen na jiný klaunův humor, i když jeho záblesky v této knížce samozřejmě nechybí. Uberu jednu hvězdičku, i když pět by se mi jich chtělo dát za autorovu odvahu, srozumitelnost a přesvědčení, že nemá patent na pravdu a nikomu nic nevnucuje. Ta hvězdička mínus jde na vrub tomu, co jsem uvedla už na začátku: jednotlivé kapitolky jsou do knihy naházeny víceméně nahodile, od legrace až po filosofii. Možná to byl úmysl, střídat hodně vážné texty s glosou o šatech Panny Marie, povrchními poznámkami k deseti přikázáním a mně osobně velice konvenujícím textem k modlitbám nebo k evoluci. Ale díky, pane Suchý, hlava Vám slouží pořád ještě výborně!
Houstone, pardon-sciedo scusa, V a t i k á n e (Mekka, St.Petěrburg..etc) máme problém. No v Praze, je tady nějaký vlezlý šťoura, Suchý Jiří se jmenuje. Vydal podivný traktát pod názvem Klaun (clown) si povídá s Bohem. No nelíbí se nám to. Cituji některé kapitoly: Podoba Boha, Bible, Šatník Panny Marie, Šesté přikázání, Desatero, Církev...
Tak třeba Bible. Hospodin se zde chová vůbec podivně, vymáhá na lidech lásku a hrozí tresty těm, kteří ho milovat nebudou...
Nebo Šesté přikázání. Zatímco křesťanská dvojice mladých milenců svádí urputné boje s pokušením (jakýsi Fráňa Šrámek napsal prý: Já se cudně dívám na ni, dle VI.přikázání), když nakonec prohraje, což se stává, tak trpí výčitkami svědomí a nekřesťanská dvojice, díky blažené nevědomosti, si užívá života...
Ateisté. Nesnášejí církev katolickou, protože upalovala čarodějnice, pálila knihy, upálila lidi moudré , jako Giordano Bruno, nebo Jan Hus. Ale pozor ! Ateista Stalin se svým týmem militantních ateistů dal vyvraždit milióny lidí ! Je to víra vrahů a kdybych takovým byl, měl bych hlásat toto ?
Desatero. III. Pomni, abys den sváteční světil, ale sekulární Češi to řeší tak, že naloží celou rodinu do svého fára a jede se na chatu. Nebo VII. Nepokradeš, slušní lidé to tak činí, ti méně slušní si pro krádež našli jiný název....
Inu, toho povídání se vešlo na 116 stránek mnoho, což je s podivem.
Perlička: Knihu jsem přečetl sice za 2 hodiny, ale v knihovně (5. v pořadí) jsem na ni čekal rok ! Neuvěřitelné ! Že by moji předchůdci byli tak zaujati, že se vše učili zpaměti ?
Jedná se o velmi zajímavou úvahu o existenci a "podobě" Nejvyššího. A ačkoliv ne se vším souhlasím, krásně jsem si početl. Jedinou vadou na kráse je jakési "snižování" sebe sama ze strany autora. Jinak není co vytknout.
To bylo opravdu milé počtení :-) Našla jsem u pana Suchého dosti myšlenek, které se mi také honívají hlavou. Často jsem se i nahlas zasmála. Třeba otázka "Po čem se plazil had, dokud mu Hospodin neřekl, že se bude plazit po břiše a žrát prach" je famozní :-)
Moc pěkná knížka. Název je sice vlastně přesný, ale přesto jsem od ní čekal něco malinko jiného. Je to prostě zamyšlení nad věcmi, které člověku ohledně Boha vrtají hlavou, a to zamyšlení skromné a poctivé.
S knihou jsem v mnohém zajedno. Sporné body mezi nebem a zemí mi také vrtají hlavou. Obsah tedy zajímavý. Jazyk pana Suchého mám hodně ráda. Některé pasáže by mohly být kratší, ale to může být jen můj problém. Za mne fajn kniha. Určitě se k ní a k hlubšímu přemýšlení ještě vrátím.
Jiří Suchý má nadhled a smysl pro humor, což je jistě přínosné, zdaleka nejen při úvahách o víře, náboženství a Bohu. Přesto jsem textem mírně zklamaná, snad by mu prospělo buď ještě radikálnější škrtání, nebo opak: mnohé postřehy by zasloužily rozvést na desítkách dalších stránek. Zdá se mi, že Jiří Suchý se na malém prostoru často opakuje a v mnoha případech se vlamuje do otevřených dveří. Mnohé otázky, které si klaun klade, jsou už dávno zodpovězeny, mnohé problémy jsou už (snad!) dávno minulostí.
Autorovy další knížky
| 2017 |  Klaun si povídá s Bohem |
| 1989 | Trocha poezie |
| 1986 | Knížka aneb Co mne jen tak napadlo |
| 2011 |  Pan Werich z Kampy |
| 1991 | Dítě školou povinné |
Takové poněkud naivní teologické úvahy, ovšem přiznané. Vlastně se mi všechny předložené myšlenky honily i mou naivní hlavou. Na něco mám odlišný pohled, ale co naděláme! Příjemné čtení.