Poslední Laponec
Olivier Truc
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/218889/mid_posledni-laponec-bag-218889.jpg
4
282
282
Klemet Nango a Nina Nansenová série
1. díl >
Nejlepší francouzská detektivka roku 2013, dekorovaná i dalšími 15 žánrovými cenami. Zima je v Laponsku studená a tvrdá. Vesnice Kautokeino se chystá na představení starého šamanského bubnu, darovaného jedním francouzským vědcem. Velkou událost zmaří krádež. V minulosti bylo zničeno mnoho takových bubnů v boji proti pohanství. Nebo to provedli laponští separatisté, aby se o nich mluvilo? Případ se dál zamotává smrtí pasáka sobů. Policejní vyšetřovatelé Klemet Nango a Nina Nansenová jsou přesvědčeni, že krádež a smrt spolu souvisejí. Co se stalo během dávné francouzské expedice do těchto končin? Proč tehdy vědci dostali šamanský buben a co tím dárce naznačoval? Napoví to tradiční píseň joik? Co do vsi přinese francouzský geolog? Uprostřed nádherné přírodní scenérie a silných postav odhalujeme jak limity moderního života, tak i tradice lidí bojujících za kulturní přežití. Vynikající thriller napsaný přímočarým a živým stylem, navíc autorem, který dobře zná problematiku území, jež popisuje.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2014 , PanteonOriginální název:
Le dernier Lapon, 2012
více info...
Přidat komentář
Moc příjemný krimi román, sice není zápletka nijak převratná, ale zase nepůsobí nereálně. Zasazení příběhu do Laponska a zmínky o životě původních i současných obyvatelích této oblasti na knize přidávají, pokud ji má hodnotit v obrovském množství knih stejného žánru.
Zajímalo mě to z hlediska náhledu do světa Laponců. Ale z toho mi kniha moc nenabídla a samotná krimi zápletka byla hodně slabá. Trochu mi připomínala krimi seriály německé produkce v sobotu odpoledne. Ale zase úplně špatné to nebylo. Kulisy atraktivní, vcelku fajn vyšetřovatelé a konec měl slušný spád. Znovu už to ale číst nepotřebuji.
Prvních cca 150 stran jsem uvažovala o tom,že knihu odložím.Zvítĕzilo prostředí a informace ze života Laponců.
Přečetla jsem. Náhled do sámské kultury je pro mě osobně zajímavý, stejně tak i zápletka se tváří nadějně. Autor je za knihu oceňován a zadní obálka se jako obvykle chlubí pozitivními recenzemi. Hm. Ano, mohla by to být celkem fajn kniha, ale pokud nejde jen o neobratný překlad (u obou knih autora, náhoda?), pak pro mě tento autor prostě postrádá dar napsat knihu - tedy napsat ji dobře. Je to sbírka suchých vět, nezajímavých a podivných dialogů, nesympatických postav, popisy míst i historie jsou rozvleklé. Navíc celé je to tak nějak poslepované, aby se povedlo dát dohromady naplánovaný konec. A když k tomu připočtu velké množství pravopisných hrubek, pak vážně netuším, proč jsem si já trubka při nedostatku čtiva vypůjčila navíc ještě autorovu další knihu (Vlčí úžina) - už se nedozvím, o čem vlastně druhá kniha je, protože velké množství hrubek v textu na prvních asi 50 stranách mě naprosto odradilo pokračovat. Netuším, kde udělali soudruzi chybu, ale je velká ostuda vydavatelství, že pustí do prodeje takhle odfláknuté produkty. Vydat audioknihu byl zřejmě dobrý krok, který knize přidal na hodnotě, ovšem tištěný Laponec má ode mě za 3 (a to jen díky slušné obálce), Vlčí blbovitost už nezhodnotím. Asi jsem až moc kritická, je to prostě běžný slabý průměr a knižní trh chrlí tuny a tuny horších knih, ale já už těmi špatnými ztrácet čas nebudu.
Mám podle komentářů níže dojem, že kniha získala hodnocení 75% hlavně kvůli audio verzi. Škoda že jsem taky nezvolila tuto formu, jelikož čtení to bylo dlouhé, postavy vesměs nesympatické a průhledné a i přes časté popisy krajiny to pořád nemělo atmosféru. Závěr to nezachránil … ono by tam i všechno bylo - krev, bouře, pomsta, objasnění, staré rány - ale musel by to zřejmě napsat někdo jiný. Takže přes 2* jít nemohu a ty jsou za představení Sámské kultury.
Kniha mě asi nejvíc vtáhla popisem života v Laponsku. Moc mě baví pokud v knize může člověk alespoň trochu nahlédnout do života lidí pro mě dost vzdáleného.
Líbí se mi propojení historie a současnosti. Vysvětlení některých tradic atd.
Člověk jen žasne jak je v nás hluboce zakořeněna nenávist k něčemu čemu nerozumíme, k jinému náboženství, k jiné rase, jiným tradicím ...
Já prostě ráda cestuji.
A ještě raději pak čtu knihy z míst, která již znám. Ne dopředu, jak to mnozí dělají - načerpat informace pro cestu, ale pěkně až pak, v klidu, doma, s tím, co už znám, co jsem viděla a zažila, to je pro mě to pravé. Porovnat, srovnat, kochat se, hledat a vyhledávat. Obklopit se knihami klidně hned po příjezdu a číst třeba celou noc až do rána. A pokud se dozvím i spoustu zajímavého o dané zemi, o jejích lidech, o jejich živobytí, starostech i radostech, o historii, součastnosti a možné budoucnosti, pak jsem spokojená a šťastná. A to tato kniha bohatě splňuje.
Sobí policie? Cože? To jako fakt tam dnes existuje?
Joiky? Dají se nějaké najít, strýčku Google? Sem s nimi, chci si je poslechnout!
A tak dále a tak dále...
A ještě bonus navíc - kriminální zápletka, která nebyla vůbec špatná.
Absolutně brilatně načtená audiokniha. Skvěle zpracované hudební předěly, které dokonale dokreslují prostředí dalekého severu a nehostiné krajiny. Toto všechno, ale nedokáže úplně dorovnat aspoň pro mě slabší příběh, který je hodně rozvláčný. Máme zde krádež starého Sámského bubnu a k tomu vraždu. Ale příběh je opravdu rozvleklý a nedokáže držet správné tempo.
Každopádně za poslech už jen pro to zpracování rozhodně stojí.
Pro francouzské thrillery mám slabost a ani tenhle mě nezklamal :). Fakt super čtení! :)))
Mráz, polární noc, hory sněhu, chovatelé sobů, pašeráci a mezi nimi sobí policie na skútrech. Krajina a atmosféra norsko-švédsko-finského pohraničí vykreslená tak sugestivně, že jsem si musel najít na mapách, kudy se hrdinové pohybují. Pro našince je také zajímavý vhled do laponské kultury a do problematiky chovu sobů. Samotný detektivní příběh nezklame a neurazí. Děj místy postupuje kostrbatě a od začátku jsou padouši jasní, přesto autor dokáže udržet dostatečnou míru záhadnosti a tím i pozornost posluchačovu. Kniha je zalidněna dobře vykreslenými postavami a dvojicí sympatických hlavních hrdinů - sobích policistů. Poslední Laponec je severská detektivka zase na jiný způsob a především dobrá zábava.
Posloucháno jako audiokniha. Knihu jsem poslouchala začátkem prosince, což umocnilo atmosféru mrazivého Laponska. Vyšetřovací dvojice mi sedla. Jako klasickou knihu bych to asi nedala, ale díky skvělému načtení jsem se od knihy nemohla odtrhnout.
Skvělá atmosféra, úžasně propracované prostředí. Zajímavá zápletka. Doporučuji.
(SPOILER) Jako audiokniha skvělé, ale musím souhlasit s komentářem @trudoš. Kniha vlastně nic zajímavého nenabídla a rozhodně bych ji nenazývala detektivkou. Hezky se poslouchala, parádně navodila atmosféru dalekého severu, ale to je vlastně všechno. Francouzský geolog je zjevně hajzl, ale proč ještě k tomu pořád musela být zmiňovaná jeho záliba v nymfičkách a jeho přesvědčení, že až najde poklad, dostane každou? Aby nikdo nepochyboval o tom, že na něm není opravdu nic dobrého a je hajzl skrz na skrz?To mě vyloženě iritovalo. Další díl bych určitě nezkoušela v papírové podobě, ale když potkám audioknihu, asi ji prubnu :-)
Jako audio kniha naprosto úchvatné.
Líbila se mi atmosféra knihy, přednes a hudba neměly chybu, souhlasím s xxiixxi.
Kriminální zápletka možná nebyla příliš silná, ale kniha je plná zajímavostí z historie Sámů i z jejich novodobého života. Pomalé tempo mi vzhledem ke svělému audio zpracování vůbec nevadilo, ale věřím, že v papírové podobě by mě možná kniha tolik nenadchla.
Určitě se poohlédnu po dalším díle.
Audiokniha:
Pro mě velmi exotické prostředí Laponska a místních obyvatel, sobů, polární záře a polární noci. Musím říct, že mne to hodně nalákalo se tam někdy podívat a zažít to. Jako audiokniha to mělo perfektní atmosféru, krásný přednes i hudbu. Poslouchala jsem audioknihu spíše jako kulisu, takže nemohu úplně hodnotit vyšetřování a zvraty, ale samotná zápletka na mě neudělala ani tak velký dojem jako spíše celková atmosféra místa, takže to bude asi to hlavní, co si zapamatuji :-) Pro tu atmosféru každopádně stojí za přečtení.
Nádherně zachycená krajinomalba Laponska, ale zajímavého dění pomálu. Což je podle mě asi největší slabina knihy – ukradený bubínek a mrtvý pastevec není na čtyři sta padesát stran žádné velké terno. Docela mi navíc vadilo, že je příběh rozdělený do dvou linií, z nichž ta, která sleduje osudy zajatce není příliš šťastně vygradovaná. Lépe řečeno, vše mezi začátkem a koncem působí jako manýristická výplň. Tedy, ne, že by linka s vyšetřováním policistů hýřila zvraty, až si dokonce myslím, že by se celá zápletka obešla klidně bez nich, jen by příběh ztratil na objemu. Jako kdyby napsat knihu o polovičním rozsahu byla pro moderního autora ztráta drahocenného času.
Postavy jsou ovšem vykresleny parádně, jen kdyby dostaly zajímavější scénář a nebály se interakce. Obzvláště u drženého Laponce jsem úplně nepochopil jeho vyčkávací taktiku, která ve finále neměla jinačí smysl, než děj natáhnout na maximum. I s málem muziky se dá odehrát velký koncert, tady byl však výsledek bohužel přesně opačný.
Taková trochu staromódní detektivka, ve které netečou potoky krve a není plná akčních scén. Přesto se mi líbila. Nadchlo mě prostředí Laponska a historie a zvyky Sámů. Je to svérázný kus země, který své obyvatele nijak nehýčká a kde přežijí jen ti nejodolnější.
Nedovedu si představit, že bych čtyřicet dní neviděla slunce. A ty teploty! Brr - ještě teď je mi zima.
Když francouzský autor píše thriller z prostředí Laponska, jehož celá zápletka stojí a padá se znalostí laponské /pardon sámské/ kultury a tradice... tak výsledek může dopadnout doslova všelijak.
Já osobně to vidím tak na průměr /a možná půl hvězdy navrch/. Detektivně-partnerská dvojice od "sobí policie", pochybné praktiky nadnárodních společností, snažících se využít nerostné bohatství v chráněných oblastech, záhada šamanského bubnu a vše ostatní kolem... to je až přemíra informací o věcech, o nichž většina světa ví absolutní minimum, a rozhodně se nedá vměstnat do jedné, i když 460stránkové knížky. Která by měla být taky trochu dějová a napínavá.
Zato jsme se příliš nedověděli o detektivech Klemetovi a Nině. Škoda, podle náznaků se zdá, že v dřívějším životě napůl sámského policisty se skrývá nejedno tajemství. O ně se zatím není ochoten podělit s Ninou a bohužel ani s námi čtenáři. Oba by si od svého "stvořitele" zasloužili pořádnou transfúzi krve do svých papírových žil. Tak ráda bych s nimi chtěla víc sympatizovat!
Tak třeba v případném dalším pokračování.
PS. Někomu o pár odstavců níže se stýskalo po romantickém jiskření mezi K. a N. Za sebe pevně a rozhodně prohlašuji: chválabohu, že se žádné nekonalo, neb podle mě je to zhouba pro žánr, a co teprve hned v prvním dílu!!!
Poslední Laponec
Tohle byla detektivka podle mého gusta. Kromě vyšetřování a hlavní zápletky je tu spousta zajímavých informací o Laponsku, Sámech, jejich životě, zvycích a historii, o sobech, sámských bubnech a geologii. Krásné popisy přírody, tajuplná atmosféra polární noci, mně se to celé moc líbilo.