Poslední Laponec
Olivier Truc
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/220293/bmid_posledni-laponec-220293.jpg
4
282
282
Klemet Nango a Nina Nansenová série
1. díl >
Nejlepší francouzská detektivka roku 2013 ověnčená dalšími 20 literárními cenami Zima je v Laponsku studená a tvrdá. Vesnice Kautokeino se chystá na návrat starého šamanského bubnu. V minulosti bylo mnoho bubnů zničeno v boji proti pohanství. První buben vracející se na laponské území je však ukraden. Vadí návrat bubnu místní církvi? Nebo to provedli laponští separatisté, aby se o nich mluvilo? Případ se dál zamotává smrtí pastevce sobů. Policejní vyšetřovatelé Klement Nango a Nina Nansenová odhalují vztahy mezi rázovitými laponskými sobaři a norskými usedlíky i tajemství dávné expedice do těchto končin. Co tehdy objevil český geolog?... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno:
2014
,
Panteon
Originální název:
Le Dernier Lapon, 2012
více info...
Přidat komentář
Nevím za co tato kniha získala ocenění "nejlepší francouzská detektivka roku 2013". Nejspíše za to, že my civilizovaní čtenáři v teple svých postelí, peřin a radiátorů jsme tak nějak fascinováni neskutečnou zimou severu a tak odlišnou tradiční kulturou Laponského národa popisovaných v ději, že přehlédneme poněkud nudný a kostrbatý děj. Opravdu jako detektivka nicmoc, knihu jsem dočetla jen proto, že mě zajímala kultura Sámů a taky jsem chtěla vědět, co vlastně bylo tajemstvím těch malůvek na tom kouzelném bubínku.. Nejsympatičtější postavou děje byl Aslak, jak už zmínil uživatel "tlllk".
A já se tak těšil. Ve srovnání s jinými severskými detektivkami slabý podprůměr. Celá zápletka je notně kostrbatá a postavy v knize se chovají idiotsky, neříkají ty pravé věty v pravou chvíli, jak je čtenář zvyklý od jiných autorů a prostě člověka rozčilují. Autor zjevně velmi toužil napsat pravou severskou detektivku, ale bylo to nad jeho schopnosti. S příběhem si naprosto nevěděl rady, rozeběhl ho do různých dějových linek, z nichž spousta s dějem nesouvisí a ani není nijak rozumně zakončena. Celý děj skáče zmateně a překotně ke konci a čtenář jen kroutí hlavou.
Raději se nechám Nesbem tahat za nos od jedné kapitoly k druhé, než toto.
Hvězdičku dávám jen za moje oblíbené Laponsko.
Bez litrů krve, bez psychopatického vraha, bez charismatického vyšetřovatele, bez napětí, všude jen vítr, sníh, mráz, tma a soby. Na mě to ale překvapivě fungovalo dobře.
Záplatka mala logiku ale hlavným postavám chýba charizma, jediný Aslak tam má gule
Hezký popis přírody a zvláštností severu. Jako detektivka mi to připadalo jen občas. Že by to byla nej francouzská detektivka, tak to bych neřekl. Při četbě je z počátku potřeba silné vůle a organizmus odolný vůči nízkým teplotám. Takže přátelé, teple se oblečte, obrňte se trochou trpělivosti a uvidíte.
Nebylo to špatný. Jednodušší detektivní zápletka, trošku jsem se knihou prokousával, ale jako poznávací zájezd na sever dobrý.
Na takový šrumec kolem "nejlepší" detektivky ve FRA hoooodně málo
Posledního Laponce jsem přečetl ještě před Vánocemi, nicméně oceňuji prostředí Laponska a bližší přiblížení tamního prostředí, životních podmínek a vůbec tamní kultury. Působívá a poutavá detektivka, ale po přečtení, že je detektivkou roku 2013 ve Francii, jsem čekal, že to bude ještě něco více bombastického. Čtyři hvězdičky místo pěti dávám právě kvůli tomuto a rovněž malé mínus udílím za závěr, četl bych rád dál. Chybělo mi ještě pár stran epilogu. Každopádně stojí za přečtení!
Skandinávie je moje velká vášeň, už pár let netrávíme dovolenou nikde jinde. Z Laponska jsme zatím viděli jen málo, ale když jsem četla tuhle knihu, vyloženě jsem veškeré scenérie viděla. Příběh jsem doslova zhltla a moc se mi líbil.
Rozhodně velmi dobré čtení ze zajímavého a neotřelého prostředí. Ale nic víc. Po všech těch ovacích, které ta kniha dostala, jsem čekal nějakou pecku, ta se ale nekonala. Prostě jen dobrá detektivka, která určitě stojí za přečtení.
Hoodně pomalý rozjezd. Ze začátku působí až tuctově, některé čtenáře, navyklé na v současnosti módní velmi brutální mordy nebo vraždy s dětskými obětmi, může jeden zabitý pastevec a jeden ukradený starobylý buben až trochu nudit. Kniha je dlouho zajímavá zejména popisem prostředí a dějin Laponska, jehož kontext je našinci spíše neznámý, ačkoli fanoušci detektivek se se Sámy potkali třeba už v sérii Asy Larssonové, v Temné vodě Kerstin Ekmanové nebo ve Stallu Stefana Spjuta, ovšem ne v téhle míře. Za polovinou a zejména ve druhé třetině už kniha kromě téhle roviny nabízí i zajímavou zápletku s historickými kořeny. Někoho může překvapit i lehce useknutý konec - jakmile je jasné, co se stalo a kdo je čeho viníkem, autor dál nerozebírá procedurální záležitosti ohledně toho, jak se situace nadále bude řešit a kdo bude jak potrestán apod., prostě už to neprotahuje. Za lokalitu 4*, za žánrové zpracování spíš 3*.
Četl jsem během vánočních svátků a jo, na mne to docela fungovalo. Taková trošku netypická detektivka odehrávající se v pro mne sympatickém prostředí Laponska: sobi, sníh a led, venku mínus 20 stupňů a jeden tajemný bubínek. Proč ne... oceňoval jsem časové údaje o východu a západu slunce, které mi pomáhali uvědomit si, při jakém světle nebo spíš pološeru až tmě se celá kniha odehrává...