Klíč
Kathryn Hughes
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/464956/bmid_klic-Ri2-464956.jpg
4
418
418
Zdravotní sestra Ellen Crosbyová nastoupí do nemocnice pro duševně choré. Přestože netuší, co ji zde čeká, je plná energie a naděje, že bude pomáhat potřebným. Když pozná mladou ženu, kterou do ústavu přivezl její otec, netuší, že již brzy ji čeká rozhodnutí, které jim navždy změní život. Sarah je zvláštně přitahována opuštěnou nemocnicí pro psychicky nemocné. Při jedné obhlídce objeví kufr pacientky, která zde pobývala před padesáti lety. Šokující obsah kufru, kterého se půl století nikdo ani nedotkl, jí pomůže rozmotat zapomenutý příběh o velké tragédii a ztracené lásce a dá jí příležitost napravit dávnou křivdu.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2021 , CosmopolisOriginální název:
The Key, 2018
více info...
Přidat komentář
Ne často se stává, že je kniha krásná navenek, ale i uvnitř. Tohle byla čirá dokonalost! Děj knihy je rozdělen do dvou časových rovin. První dějová linka ze současnosti vypráví příběh knihovnice a historičky Sarah, která žije u svého ovdovělého otce, je čerstvě po rozchodu a potřebuje svému životu dát zase nějaký pevný řád. Čas tráví především tím, že navštěvuje opuštěnou bývalou nemocnici Ambergate, prochází místnost po místnosti a snaží se najít nějakou „pecku“ pro svou budoucí knihu. To se jí v jednu chvíli podaří. Společně s mladým Nathanem, který je bez domova a v polorozpadlém objektu momentálně žije, nachází v jednom zapadlém pokoji několik starých kufrů a v jednom z nich nalézá klíč ke svému příběhu, který se tak pyšně otevírá.
Druhá dějová linka z roku 1956 zasahuje do života mladé zdravotní sestřičky Elen, která v nemocnici pracuje a z celého srdce se snaží všem pacientům pobyt zde co nejvíce zpříjemnit. Její původně naivní představu rozbije příjem nové pacientky, mladičké Amy, která už na první pohled psychicky nemocná není. Zkrátka se jen někomu nehodila do života. Prostředí nemocnice, praktiky, které zde panovaly, personál apod. jsou popsány dost realisticky. Autorka se s ničím nepáře, nic si nepřikrášluje, a to se mi na tom moc líbilo. Knihu slupnete jako jednohubku třeba někde na houpací sítí na zahradě nebo v autě při cestě na dovolenou.
Tuto knihu jsem koupila jako dárek někomu, komu by se mohla líbit. Pro mne tak úplně není, ale doma jsem ji otevřela, abych jen lehce nakoukla a dopadlo to tak, že jsem ji na dvě posezení přečetla celou. Je totiž napsaná lehkým čtivým stylem a navíc pro mne děj z psychiatrické léčebny je vždy chytlavý. Tato zařízení byla ještě v polovině minulého století spíš děsivým místem než léčebným a přesně tak je to i tady. A stejně jako se to tehdy dělo ve skutečnosti, i v tomto románu jsou do léčebny zavření i zdraví lidé, kteří byli třeba jen nepohodlní své rodině. O jedné takové pacientce kniha vypráví a přestože má dvě dějové linie, jde tu především o její nešťastný životní příběh.
Klíč přináší hezké čtení pro ženy, nejde o přeslazenou romantiku, ale lehce tajemný příběh. Je to vyprávění o ukradených životech, o bezmoci i naději, o síle rodinných pout, o lásce a odpuštění. Příběh je napsaný jako nenáročná odpočinková četba, nehledejte tu zpracování, které by šlo do hloubky.
Za mne je hodnocení asi 70%, ale cílové čtenářky budou většinou spokojené na 100% :-).
Klíč otvírá naše srdce a rozjitří všechny emoce. Je to příběh lásky, která byla od samého začátku odsouzena k zániku, příběh dívky, kterou smutný a těžký osud vehnal do ústavu pro duševně choré, kde se stala obětí doby. Příběh o lásce, která najde naplnění až po padesáti letech. Čtení je to velmi pěkné a pohodové, ale i dojemné a může vést i k zamyšlení... Určitě tento srdceryvný příběh ještě dlouho uchovám ve svých knižních vzpomínkách ! Očekávám další román této skvělé autorky !!
Minulost jedné ženy skrývá klíč k budoucnosti druhé.
Po autorčině předchozí knize jsem se na Klíč neskutečně moc těšila. Její styl vyprávění je skvělý, čtivý a já nepochybovala o tom, že mě její nejnovější kniha pohltí od první strany.
V současné dějové lince se Sarah pokouší zjistit všechno o nemocnici pro duševně choré. Netuší, jak moc ji minulost ústavu pohltí a jaký příběh objeví v padesát let starém kufru.
Ve druhé časové rovině nastupuje Ellen do psychiatrické léčebny jako zdravotní sestra. Brzy ale přijde na to, že tak jednoduché - jako jen pomáhat potřebným - to nebude.
Z prostředí blázince a praktik mě občas mrazilo. Autorka skvěle napínala čtenáře do doby, kdy se obě dvě linky protnou. A že se jí to povedlo! Věřím, že konec nejednoho dojme až k slzám.
Nebudeme lhát, od nedávného narození našeho potomka jsme krapet citlivější, když se v knížce objeví miminko, kterému se nějak ubližuje. A tady je první kapitola věnovaná výjevu, kde se jde žena utopit s dítětem v náručí. Asi si dovedete představit, jak nám spadla brada.
Ale zachovali jsme klid a pokračovali dál. Příběh se pak rozjede mnohem sympatičtěji. Nadšená badatelka Sarah se zajímá o bývalý ústav pro duševně choré. Chce o něm napsat knihu, a tak se chodí toulat do starých opuštěných místností a pátrá po všem možném, co by jí pomohlo napsat autentický příběh.
Až objeví místnost plnou zaprášených kufrů, v kterých se ukrývají osobní věci někdejších pacientů. Všechny jsou obyčejné, až na jeden, ke kterému pasuje klíč zapadlý v podlaze.
Asi jsme z anotace čekali, že knížka bude víc o detektivním pátrání po padesát let starém příběhu. Autorka se po pár kapitolách vrátí v čase do doby, kdy ústav léčil psychicky nemocné pacienty, a sleduje životní dráhu sestřičky Ellen. Ta se rozkoukává v nové práci a shodou okolností přijímá na hospitalizaci svou vrstevnici Amy, jejíž osud se jí nebývale dotkne.
Grády dostává knížka zase v poslední třetině, kdy autorka začíná propojovat minulost s přítomností. I tak ale, pokud si libujete v atmosféře jako z Přeletu nad Kukaččím hnízdem, nebudete litovat. Závěr nabízí hned několik zvratů, které vás nejspíš překvapí a možná i dojmou.
Já vím jedno určitě si přečtu i jiné romány od autorky.Ze začátku na mě bylo dost drsné popisované praktiky na uzavřeném oddělení,ale prokousala jsem se tím.
Knihu jsem dostala..... Přes prvotní ostych vůči ni jsem byla nakonec mile překvapená. Dobře se čte, má spád, má děj, baví vás již od počátku. Není to nějak náročné čtení, ale mile strávíte 2-3 večery.
Nejenom krásná obálka, ale i úžasný obsah. 50let starý příběh lásky, trápení, toužení a čekání z psychiatrické léčebny...Knihu jsem za den přečetla, protože ty osudy se nedaly odložit.. Jedna z knížek, na které se nezapomíná. Určitě doporučuji.
Z popisu psychiatrické léčebny mi běhal mráz po zádech. Chvílemi jsem měla pocit jako bych tam stála a koukala na vše z výšky, autorka skvěle popsala celou tu atmosféru, prostředí i samotné postavy. Chvíli mi trvalo se začíst, ale od druhé půlky knihy už jsem byla zvědavá kde se dějové linky protonu. Za mě se protly naprosto skvěle, měla jsem hodně teorii, ale tohle jsem nečekala. Jedna věc mi ale v příběhu vadila a přišla mi přitazena za vlasy, z toho důvodu jsem i jednu hvězdičku ubrala. Jelikož by to byl spoiler, nechám si ji pro sebe.
Kniha mne cca prvních 100 stran moc nebavila a nějak jsem se nemohla začíst. Nicméně po oněch 100 stranách nastal zlom a já naopak nemohla knihu odložit. Celá kniha má spíše depresivní atmosféru psychiatrické léčebny, ve které to v té době vypadalo jako ve špinavém vězení. Jsem ráda, že autorka nešťastný příběh Amy protla lehčím příběhem Sarah, který dodal knize optimistický nádech.
Kniha mi připomínala film Nebezpečná metoda, kde hlavní představitelku ztvárnila Kiera Knightley. Naštěstí jsem jej viděla již před několika lety, takže mám děj v mlze. Nicméně jsem si jistá, že v několika bodech jsou si děje podobné.
HODNOCENÍ: 80 %
V knize sledujeme dva příběhy, jejichž společným tématem je nemocnice pro duševně choré. V současné dějové lince je Sarah, která se chce dozvědět co nejvíc o opuštěné nemocnici a ráda by o ní sepsala knihu. V minulosti sledujeme pacientku Amy a zdravotní sestru Ellen, které nám vykreslují život v „blázinci“ kolem roku 1950. Jak to tak bývá, osudy hlavních hrdinek se prolnou, ale autorka nás bude pěkně napínat, než nám prozradí, co je vlastně spojuje.
Na tuto knihu jsem se těšila. Mám ráda příběhy z takovýchto ústavů. I tady byly informace zajímavé, avšak hodně strohé. Nešly vůbec do hloubky, bylo to takové letem světem. Celkově i celý příběh na mě takto působil – velké skoky v čase, všechno se prolétlo rychlostí blesku.
Bohužel jdu proti proudu a kniha mě nezaujala tak, jako ostatní. Jediné, co musím uznat, je její čtivost, četla se dobře, stránky jen mizely před očima, ale to je bohužel tak vše.
Celé mi to přišlo prvoplánové, jedna z romantických linek bohužel až trapná. Navíc, ač jsou v knize různé srdceryvné a emoční situace, tak mě to vůbec nezasáhlo. K hlavním hrdinkám jsem si nedokázala vytvořit žádný vztah, takže to, co prožívaly, mě neoslovilo.
Po slibném začátku jsem zhruba od sté strany četla bez zájmu a bez očekávání a myslím, že už mě v knize nic nepřekvapilo a nezaujalo. Příběh měl potenciál, zajímavé téma, ale bohužel nevyužité.
Sledujeme dva příběhy, ten z minulosti vypráví o Amy a dalších pacientkách a jedné začínající zdravotní sestře v psychiatrické léčebně. Z pohledu dnešního člověka dost šílené, že se do uzavřené léčebny mohl dostat člověk, který vlastně vůbec nebyl blázen, ale stejně tam byl zavřený do konce života. Nicméně taková byla doba, "péče od duši" byla v plenkách a v té době nebylo zvykem se hrabat v něčích citech a pocitech. Linka ze současnosti pak ukazuje Sarah, která píše knížku právě o této klinice, která se má bourat. Osud Amy je pochopitelně ten stěžejní a zajímavější, nicméně způsob, kterým se obě linky propojí a hlavně osoba, která je spojí, mě teda hodně překvapil, tohle jsem nečekala. Celkově jde o čtivý, i když vlastně dost smutný příběh.
Tuto knihu jsem přečetla již před pár týdny, stačil mi na to den... Je čtivá, svižná, děj do sebe krásně zapadá. Měla jsem čas o této knize přemýšlet a taky jsem to dělala, což ukazuje, jak silná je. Věřím, že si zaslouží kvalitní zfilmování
Klíč je stavěn podobně jako Dopis (2 časové roviny a láska, které nebylo přáno), ale přesto je úplně jiný. Jedna linka se odehrává v psychiatrické léčebně, kde někteří nebyli dobrovolně. To prostředí na mě nepůsobilo vůbec příjemně, ale jinak to byla opět skvělá kniha. Postupně se odkrývala různá tajemství a ze zvratu na konci jsem byla úplně paf. Přesto se mi Dopis líbil o malinko víc, nemáte tam to depresivní prostředí ústavu a přišlo mi, že má větší hloubku.
4,5⭐️/5⭐️
Knihu jsem si přečetla na doporučení knižní kamarádky ( Nada 3314 ) a jsem za to moc ráda. Od autorky je to první kniha a nebude poslední, kterou si přečtu...
Bylo mi jasné, že téma psychiatrická léčebna nebude jednoduché čtení - silný příběh, smutný i slzička ukápla. Autorka napsala poutavý příběh, i když je o duševně nemocných je tam i naděje, láska a odpuštění. A ten konec ???
Musím pochválit obálku .o)))
Doporučuji!!!
"Z hloubání nad minulostí nemůže vzejít nic dobrého."
Skvělá kniha, jsem moc ráda, že jsem si ji přečetla a určitě doporučuji všem!
Nevím proč….ale to prostředí psychiatrických léčeben mě vždycky lákalo. Miluju filmy, knížky, vlastně cokoliv o tomto tématu. AHS:Asylum je podle mě naprosto jasně nejlepší řada :).
Máme zde dvě časové roviny. Jednu z padesátých let dvacátého století, kdy léčení duševních chorob vypadalo o dost jinak, než třeba dnes a kdy na duševně nemocné bylo nahlíženo skrze prsty. Do psychiatrické léčebny se krom opravdu nemocných pacientů dostávali i tací, kteří nezapadali do tehdejší striktně nastavené společnosti. A o takové dívce se zde dočtete. Druhá časová rovina se zaměřuje na rok 2006 a v konečné fázi se obě roviny protnou ve velmi emotivním finále celého příběhu.
Knihu rozhodně doporučuji.
Pokud Vás tahle témata také spolehlivě nalákají, tak doporučuji přečíst si i Tajný deník od Barryho, který je i zfilmovaný.
“Pomyslela na všechny ubohé duše, které musely Ambergate nazývat domovem a které tam byly zavřené proti své vůli pouze proto, že se odmítly chovat tak, jak od nich očekávala společnost.”
Štítky knihy
psychiatrické léčebny zneužívání tajemství osudy lidí romantika prolínání minulosti a současnostiAutorovy další knížky
| 2018 |  Dopis |
| 2021 | Klíč |
| 2021 | Tajemství |
| 2022 | Poslední slib |
| 2022 | Krabička vzpomínek |
Kniha mě uchvátila hned od začátku. Už u knihy "Dopis" od téže autorky jsem věděla, že její styl psaní je můj šálek čaje, a to se mi potvrdilo i u této knihy.
I zde se prolínají dvě dějové linie a líbilo se mi, že i když se každá odehrává v jiném časovém úseku, nakonec se setkají.
Co se týče tématu knihy, s prostředím psychiatrické léčebny jsem se setkala prvně a přesně jak jsem očekávala, bylo to velmi silné. Ač jsem knihu zhltla na jeden nádech, samotné téma jsem pak ještě nějakou dobu vstřebávala.. Musím přiznat, že se mi obě knihy od této autorky líbily úplně stejně a obě byly stejně zajímavé. Super!