Klid je síla, řek tatínek
Zdenka Fantlová
Výpověď ženy, která prošla peklem koncentračního tábora, přežila a svůj osud velice sugestivně sepsala v této knize.
Přidat komentář
Můj obdiv každému, kdo dokázal přežít hrůzy a zvěrstva války. Upřímně, já bych to nedala. Děkuji za poutavé a smutné vyprávění.
Opět neuvěřitelný až fascinující příběh ... další z mnoha...
" Všecko jde když se chce,za ruce se vezmeme, na vzdor kruté době, humor v srdci máme, den co den stále jdem, sem a tam se stěhujem a jen ve třiceti slovech smíme psát, hola zítra život začíná a s ním se blíží čas, kdy sbalíme svůj raneček a půjdem domů zas, všecko jde když se chce, za ruce se vezmeme, a na troskách ghetta budeme se smát..."
Smekám před všemi, co měli vůli, sílu a přežili...
Četla jsem jedním dechem. Obdivuji lidi, kteří mají tak silnou vůli žít, nikdy nesmíme zapomenout, co se dělo za hrůzy a poučit se z toho.
Tato knížka je smutná a určitě by si ji měl každý přečíst. Zvlášť když je to podle pravdy. Zanechá to ve vás zvláštní pocit. A určitě vám ukápne i slza.
Tuhle knihu by si měl přečíst každý. Je celkem krátká, ale je tam všechno. Zdenka musí být asi tou nejsilnější ženou na světě, když tohle všechno přežila a ještě o tom může vyprávět jakoby nic. Doporučuji podívat se i na DVTV na rozhovor se Zdenkou Fantlovou, ta její vůle k životu je neskutečná. V knize se mi ještě moc líbila moudra, která ji předával tatínek. Tuhle knihu by měl mít každý doma, a když si bude zoufat nad svým životem, tak si aspoň kousek přečíst. Neskutečný.
Před chvílí jsem knihu dočetla a jako obvykle jsem chtěla napsat komentář. Jenže teď tady sedím a zjišťuju, že to nejde... že prostě nemám slov, která by vyjádřila moje emoce po čtení o tak strašlivých hrůzách... Další z řady knih, co mně navždycky utkví v paměti...
Knihu jsem četla v r. 2004 a do dnes si pamatuju ty pocity při čtení knihy... to napětí... A ten strach co lidé prožívali, je to prostě další rozměr, když člověk ví, že se to skutečně stalo...
Kniha je velmi čtivá a předkládá svědectví o hrůzách, co se děly v koncentračních táborech, svědectví o tom, že přežít znamenalo mít každý den štěstí, být ve správnou chvíli na správném místě, hlavně neudělat žádnou chybu, ale zároveň mít odvahu a odhodlání žít a přežít!
Děkuji paní Fantlové za krásnou knihu. Respekt Vám, za statečnost, za pokoru a sílu ještě o tom všem napsat a přednášet.
Člověk na tohle téma přečetl uz mnoho knih. Ale u téhle se mi líbilo to ze neměla zbytečnou jak to říct asi omáčku, byla o faktech, pocitech, které souviseli a prostě nad ostatním mohl člověk dumat a přemýšlet a i tak to nemůžeme kdo to neprozil nimdo nikdy pochopit to není vůbec možné...
Velmi silný příběh. Při čtení mi běhal mráz po zádech a nemohu uvěřit, že toto peklo mohl někdo přežít. Smekám před všemi lidmi, kteří přežili tyto nelidské podmínky a další následky po nich. Knihy na toto téma jsou ponaučení pro další generace, aby se tyto hrůzy už nikdy nemusely opakovat.
Tak tato kniha je opravdu síla. Neskutečné. Skoro se mi nechce věřit, co dokáže člověk-žena přežít. Tento příběh by si měl přečíst každý, kdo se jen trochu touto tématikou zabývá a čte ji. Je hodně románů s prvky skutečných událostí o holokaustu ze kterých mrazí, ale tato kniha není román, skutečné je na ní vše a mráz z ní mi jde po zádech kdykoli si na ni vzpomenu. Ve stínu této knihy jsou dnešní problémy lidí tak prťavé.. Prosím, přečtěte si ji a šiřte ji dál.
Neuveritelne, co vse je clovek schopen prezit. Silny pribeh o lidske vuli, pratelstvi a o lidske krutosti.
Velmi smutné čtení. Dokud si člověk nesáhne na samé dno, nemá si nač stěžovat. Ztratit celou rodinu a mít sílu začít znovu a dokázat se přenést přes prožité hrůzy, to chce opravdu velkou životní sílu. Děkuji paní Fantlové, že našla odvahu se s námi o svůj příběh podělit.
Autorka ...Paní Zdeňka....je jedním z vyvolených, kdo přežili toto peklo. Nemůžu pochopit, jak. Jak může vůbec někdo toto přežít. Děkuji za ta slova.
Při čtení této knížky se musí člověk sklonit s úctou před statečností a vůlí přežít takové zlo. Je šílené, jak lehce se z lidí, kteří měli domov a rodiny stala pouhá čísla na seznamech, ze kterých je bylo tak snadné škrtnout. Velký obdiv autorce za její odvahu.
(9/17)
Dcera se setkala osobně s p.Fantlovou letos v červenci v Třeboni Lázně Aurora a přivezla mi tuto knihu i s věnováním - Každý den je dar. Tato žena prokázala neuvěřitelnou vůli žít a hlavně přežít. I přesto, že ztratila celou rodinu, dokazala v sobě najít sílu k napsání této knihy s velice silným příběhem, část svého života. Hluboce ji obdivuji, klaním se až k zemi, jak poutavě je to napsané, že se dokázala vrátit ke všem těm hrůzám a vtáhnout nás do děje. Při čtení mě mrazilo, jako bych tam byla s ní. Zanechalo to ve mně silný dojem. DOPORUČUJI k přečtení všem a hlavně těm co si stále na něco stěžují!
Velmi silný příběh. Člověk si ani neumí představit, jak moc síly museli mít, aby to vše přečkali... Tato kniha by měla patřit mezi povinnou četbu!