Klub divných dětí
Petra Soukupová
Klub divných dětí série
1. díl >
Jmenuji se Mila a mám ráda pavouky, vlastně všeobecně hmyz, nebo spíš všechna zvířata. Umím se „ztratit ze světa“. Stačí se na něco soustředit, a vše kolem přestane existovat. Já jsem Petr. Chodím už do čtvrté třídy, ale vypadám jako prvňák. Hezky maluji a v noci nemůžu spát. Bojím se tmy, nebo spíš toho, co se v ní může skrývat. Když konečně usnu, zdají se mi hrozné sny Katka, těší mě. Moc často se nepředstavuji, nemám mnoho přátel. Možná proto, že jsem ošklivá a tlustá. S lidmi se do hovoru moc nepouštím, raději si čtu, tak jsem nejšťastnější. Ťuk, ťuk, ťuk Jo, tady přichází Franta, mě netěší. Jak vidíte, jsem mrzák, teda postižený, jak se to říká. Mám nemocné nohy a bez berlí se neobejdu. Chcete vědět, co mě baví? Koukněte se na můj YouTube profil! Tihle čtyři se náhodou potkají. Na začátku nejsou ani přátelé – spíš divné děti, co spolu tráví čas. Jenže pak zažijí něco, na co se nezapomíná.... celý text
Přidat komentář
Od začátku jsem byla vtažena do děje a prožívala se všemi hrdiny jejich problémy, a vzpomínala jsem na dětství, které mi nyní přijde tak jednoduché a problémy, které jsem měla malicherné, proti tomu, co zažívají jiní. Styl autorky je tak sugestivní, že se nedá přestat číst. Kromě Pod sněhem jsem takto prožila všechny její knihy a vždy mě to vzalo za srdce...
Prvýkrát som čítala od Petry Soukupovej detskú knihu a musím povedať, že ničím nezaostáva za tvorbou pre dospelých. Veľmi sa mi páčil príbeh divných detí, ich priateľstvo a celkové posolstvo, že byť iným/divným je v poriadku. Ďalšie plus za grafické spracovanie, ilustrácie dotvárajú zážitok z príbehu.
Knížka je sice pro děti a mládež, ale rodiče by si to měli přečíst. Je to zajímavá sonda do dětské duše,
Mně trochu chyběl pohled rodičů, zvlášť na konci, to je ale důsledek mého věku.
Škoda, že jsem něco takového nečetla, když mi bylo osm, možná bych byla ještě víc divná, možná bych si připadala méně nepatřičně.
Za mě moc pěkné čtení.
Pro mě bohužel zklamání a zřejmě přestanu Soukupovou číst. Její styl je rozpoznatelný na sto honů a mě osobně se již přejedl. Celá kniha je předvídatelná, rozjezd dlouhý a pomalý. Celé je to očekávatelné a snad jakoby psané na objednávku dnešní doby, kdy každý musí být nějak divný. Celé té působí jako kalkul, ne originální objevná literatura. Je mi líto... raději nehodnotím, at nekazím průměr a místní radost. Asi jsem divná i já :-)
Kniha psaná dětským pohledem a domnívám se, že velmi zdařile. Myslím, že je i znát dospěláčtější uvažování Katky, která je z dětí nejstarší. Skvěle vykreslené charaktery dětských postav, přímočarost jejich myšlení, v kontrastu pak minimální empatie ze strany dospělých, kteří by dětem jistě víc porozuměli, kdyby jim naslouchali. Jedním z hlavních motivů je komplex jednotlivce, pocit méněcennosti a nízkého sebevědomí. Devítiletou dceru kniha bavila moc a po jejím dočtení se ptala, jestli to má pokračování :-) Dobrodružná výprava z druhé poloviny knihy byla takovým bonusem, v knize je dějovost až druhořadá, text je spíš takovou sondou do každého jednoho z nás, potažmo do mezilidských vztahů.
Ani nevím, čím mě tato kniha vlastně zaujala... Obálkou ani ilustracemi ne, možná titulem. Každopádně nelituji, že jsem si ji koupila a přečetla. Líbila se mi. Možná i proto, že jsem kdysi byla Katka.
Do knihy jsem se pouštěla bez jakýchkoliv větších očekávání, takže jsem po přečtení mile překvapena. Zahanbeně přiznávám, že toto je zatím jediná kniha, kterou jsem od autorky četla, ale pokusím se to co nejdříve napravit. Absolutně jsem se totiž zamilovala do jejího stylu psaní. Jednu hvězdu z hodnocení ubírám, protože některé pasáže mi přišly nudné, druhá polovina knihy to pak zachránila. Navíc chválím i pěkně vykreslené postavy. 4/5
Vůbec jsem nečekala, že mě to bude tak bavit. Poslouchaly jsme s dcerou audioknihu. Poslouchala ani nedutala a já také. Téma, které není až tak běžné. Bylo zpracováno velmi zajímavě. Pohled z druhé strany, těch "divných dětí". Myslím, že tento pohled je velmi důležitý a knihu bych doporučila všem dětem, zejména těm kteří se řadí k těm "normálním". Každý z nás je jedinečný a trochu divný. Já si třeba nepamatuji jména lidí. Pamatuji si jen ty, kteří mě něčím zaujmou. A těch zase tolik není. Ale zase si pamatuji fůru zbytečností. Každý z nás je jedinečný a originál. A být divný? Kdo určuje, že je druhý divný? Že se nechová, jako ti druzí ve stádu? No a co.
Tak jo, toto šlo. Je pravda, že první půlku knihy jsem měla nutkání ji odložit, protože mi to přišlo všechno dost nudné a fádní, ale druhá polovina knihy, kdy zažívali dobrodružství už všichni společně, mě potom opravdu bavila. Jen opět musím podotknout (jako u jiných knih této autorky), že opět některé části příběhu zůstaly trochu "nevyužity", stejně jako v případě knihy "Kdo zabil Snížka". Myslím, že témata knih jsou vždy velmi dobrá, ale tam kde bych očekávala hlubší "poznání" to nějak tak jakoby "vyšumí". Ale to je pouze můj pocit. Jinak tato autorka rozhodně patří k těm lepším.
Knížku jsem dostala od kamarádky k Vánocům a k Vánocům ji dostal i její osmiletý syn. Oběma se nám líbila :)
Poutavý příběh o malých divných dětech, které ale nejsou vůbec divné. Naopak! Mnohé nás mohou naučit a já je za to miluju :) @klaryctena
Super!Koupila jsem pro dceru ( bude ji devět), ale nemuzu se sama odtrhnout:)Radost ze čtení, a obdiv před autorcinymi spisovatelskymi schopnostmi:)Takhle má vypadat kvalitni literatura-a to, ze je primárně určena pro deti, je jen pomyslnou třešničkou na dortu...
Těšila jsem se a nezklamala jsem se!!! A to navzdory tomu, že vzhledem k mému věku nejsem úplně cílovka téhle knížky. Nenudila jsem se ani chvilinku, nepřišlo mi to trapné ani naivní. Naopak obdivuju autorku za to, jak dokáže autenticky zachytit křehkou psychologii dětí před pubertou. Téma hledání svého místa ve společnosti je nosné napříč generacemi a jak už tu psalo spousta dalších čtenářů, každý si v těch postavách najdeme něco svého. Děkuju Petře Soukupové za tuhle novelu a už teď se těším, že ji za pár let budu číst svým dětem (nebo oni mně :-) .
No na rovinu, v desíti bych z toho byl na větvi.
Divný. Slovo divný, popřípadě "jiný", bych zakázal ve spojitosti s lidmi. Kor s dětmi. To nejsou "divný" děti. To jsou děti, který jednoduše do daný společnosti nespadají. Děti, které se nedrží konvence většiny. Takže by se dalo říct, že divný - i tak je pro mě ten název značně iritující. A následně se to lehce promítlo v ději - protagonisti o sobě moc dobře vědí, že jsou "divní". To dle mého trochu snížilo jakost psychologie postav - takhle se to roztřídilo na ty "divný hodný" a "nedivný zlý". Ale budiž, u literatury pro děti mám přece jenom mírnější měřítka.
Ale jinak - bombastický. Autorce se podařilo zachovat autenticitu dětské sféry a vykreslení protagonisté jsou věrohodní. Každej si v někom z těch 4 dětí najde něco, čím se on samotný vyznačuje.
Zejména Mila se jeví maximálně sympaticky. Opanuje vyprávění a už od začátku se mi zdá nejpragmatičtějším a nejempatičtějším členem. Pozorování strak, fascinace vosího úlu a nalezení krásy ve hmyzu.
První část se pomalu rozjíždí, ale už v ní jsou konstruovány vztahy a nuance mezi jednotlivými členy, postupné budování respektu. A ani to není žádná pseudoidyla, jakože se sešly čtyři děcka bez kamarádů a hiphiphurá, budem parta kámoši sranda.
Ve druhé části už se nabírá na obrátkách a dojde i na dobrodrůžo. Oceňuji scénu se mrtvou strakou, která výborně dokresluje charakteristiku Mily.
Narativ se střídá mezi všemi čtyřmi děcinami a dochází i k překrývání - což mi přišlo spíš trochu na obtíž.
Vizuální stránka podtrhuje celý text (třeba barevné spektrum na obálce mi přijde mimořádně okulibé).
Teď už jen doufat, že si to přečtou děti řekněme mezi 7-12 lety a ne jen dospělí, kteří řeknou, že doufají, že si to přečtou děti řekněme mezi 7-12 lety. Téma je totiž neskutečně přínosné pro dětskou psychiku.
Knížku jsem četla do telefonu své kamarádce a opravdu jsme si to užily. Každá jsme si v některém z těch dětí našly i něco svého, takže jsme pro ně měly velké pochopení. Autorčin styl se nám velmi zamlouval a téma je asi pořád aktuální. Na konci nás napadalo, že by kniha mohla mít i nějaké další zajímavé pokračování.
Knihu jsem si vybrala kvůli názvu a nenapadlo mne, že se mi hodí i do čtenářské výzvy, i když mě nenapadlo, že bych mohla obálku označit jako tu, která se mi nelíbí. Spíš bych řekla, že je nezvyklá. A možná je úplně na místě, protože je taky tak trochu divná.
Štítky knihy
přátelství pro děti česká literatura ze života kamarádi dětský hrdina psychologie dítěte, pedopsychologie dětská dobrodružství svět očima dítěte
Autorovy další knížky
2020 | Věci, na které nastal čas |
2009 | Zmizet |
2017 | Nejlepší pro všechny |
2015 | Pod sněhem |
2022 | Nikdo není sám |
Výtečná knížka, která mne okamžitě vtáhla do pocitů a prožitků dětí. Tak pěkně a uvěřitelně napsanou knihu o dětech, které nezapadají a přece mají své sny a touhy, jsem snad ještě nečetla.
Jsem už dospělá, přesto by se tahle knížka dokonale hodila do tématu letošní čtenářské výzvy k 8. tématu: Kniha s názvem vystihujícím vaši osobnost nebo náladu. Tu totiž opravdu vystihuje.
Vřele doporučuji.