Klub divných dětí
Petra Soukupová
Klub divných dětí série
1. díl >
Mila, Petr, Katka a Franta jsou divní. Nebo si to o nich aspoň ostatní myslí. Desetiletá Mila má ráda zvířata - zvlášť hmyz a ze všeho nejvíc pavouky. Taky se umí „ztratit ze světa“. Když se na něco soustředí, všechno ostatní pro ni přestane existovat. Petr chodí do čtvrté třídy, ale vypadá na prvňáka. Umí skvěle kreslit a v noci nemůže spát. Bojí se totiž tmy nebo spíš toho, co se v ní skrývá. A když už usne, zdají se mu hrozné sny. Katka nemá žádné kamarády, připadá si tlustá a ošklivá. Bojí se mluvit s lidmi a šťastná je jenom tehdy, když si čte. Franta má nemocné nohy a musí chodit o berlích. Je naštvaný na své postižení a bývá na lidi zlý. Baví se natáčením videí na YouTube, kterými rád provokuje ostatní. Tihle čtyři se náhodou potkají. Na začátku nejsou ani přátelé, spíš divné děti, co spolu tráví čas. Pak ale společně zažijí něco, na co se nezapomíná.... celý text
Přidat komentář
Knihu jsem koupila asi jen kvůli tomu, že mě lákala jmenovkyně. Katka. Tlustá, bez kamarádů, s knihama a ráda o samotě. Červenající se koule neštěstí a sebelítosti. :D takže něco jako já.
Kniha vypráví o divných dětech. Podle mě je každý dítě něčim "divný". Něco dělá radši, než ty ostatní. Každému se honí hlavou něco jiného.. ale řekněme si. Kdo to tak nemá i teď? V dospělosti? Každý jsme nějakou částí to dítko, co jsme bývalo..
Kniha se čte dobře. Vypráví o budoucím přátelství. Každý z těch dětí tíží něco jiného. Má svoje bolesti a strachy. Nakonec se setkají a společně utečou za dobrodružstvím tam venku. :)
Kniha byla lehce posmutnělá. Ale dobrá.
Opět povedené, Petra Soukupová prostě umí. Její příběhy jsou často spíš smutné, ale stojí za to.Skvěle vykreslené postavy dětí a jejich pocity. Bylo mi jich líto, ale taky jsem jim fandila. A ani mi nepřišly extra divné, v něčem jsem se i jako dítě poznávala :-). Dobré čtivo i pro rodiče, třeba těm našim malým "podivínům" lépe porozumíme.
Já i 9letý syn jsme byli nadšeni. Začala jsem číst večer já, ale syn knihu pak zhltl a já ji musela dočítat až po něm. První polovina knihy je pomalejší, ale druhá část se nedá odložit.
Kniha je o divných dětech, co nejsou vůbec divné, jen tak úplně nezapadají. Jsou jiné, ale rozhodně ne hloupé, a měly obrovské štěstí, že se potkaly. Moc se mi líbil jak příběh, tak styl Petry Soukupové, která mě prostě baví. Tuhle knihu si snad pořídím i domů. Tak moc se mi líbila.
Když se v knížce neustále skloňuje divnost, ale tobě to přijde normální, asi je to knížka pro tebe. To mi běželo hlavou napříč stránkami. Je to takový neučesaný proud dětských myšlenek. Linky čtyřech protagonistů jsou plynule propojené, každý z jejich pohledů na sebe dějově navazuje a ani na chvíli mně neprojelo hlavou, že autorka zaškobrtla nebo něco do příběhu nezapadlo a bije do očí. Ještě vypíchnu vymazlený vizuál knihy- přes vazbu, papír, styl písma až ke krásným retro ilustracím.
Kniha pro mládež. Velmi zajímavý příběh 4 dětí, které se odlišují od svých vrstevníků. Společně utečou z domovů a prožijí dobrodružnou cestu. Doporučuji, moc se mi líbilo.
Moc pěkná knížka a vystižení charakterů a trápení dětských hrdinů, za mě krásné druhé místo ze tří aktuálně přečtených novinek českých autorek, které si vybraly jako hrdiny děti, tedy až za Vránami, ale velký kus před Zlodějkou mýho táty..
Mám knihy od paní Soukupové strašně moc ráda. Na KLUB DIVNÝCH DĚTÍ jsem se moc těšila a po jeho přečtení jsem zvědavá, co na knihu bude říkat má jedenáctiletá dcera. Autorka opět naprosto přesně vykreslila psychiku postav, tentokráte čtyř dětí, které jsou kvůli určitým svým vlastnostem mimo většinový kolektiv. Číst určité pasáže mě bolelo, obzvláště ty, kdy některé z dětí popisovalo pocity ze své "divnosti".
Ač je kniha určená primárně dětem, určitě by si ji měli přečíst i dospělí, rodiče obzvláště.
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižní střípky
Úžasná knížka o dětech, možná i víc pro dospělé. Autorka úžasně chápe dětskou duši. Myslím, že její knihy o dětech jsou lepší než ty o dospělých. Knížku jsem měla jako audio a musím přiznat, že jsem několikrát byla úplně naměkko. Knížku bych dala jako povinnou četbu nejen rodičům, ale i všem učitelům, prostě všem dospělým. Přiblíží dětské vnímání a dětský svět lépe než hora psychologických příruček.
Super knížka o dětech a jejich strachu z odlišnosti. Udělala mi strašnou radost a přál bych si, aby se takhle k sobě chovalo víc dětí. Výborně napsané a čtivé, zasmál jsem se a obdivoval jejich odvahu. Kdybych byl dítě, určitě bych chtěl podobné dobrodružství s kamarády zažít a byl bych nadšený podobně jako oni.....ale jsem dospělák takže kdo ví, co na to dnešní děti. Jedno vím jistě, divný děti to určitě nejsou, možná odlišný ale to je přece na tom to nejlepší, žádné kusy stáda co ve finále vezmou nohy na ramena a k problému se otočí zády.
Petra Soukupová opět za plný počet.
Super kniha pro dospívající. Ale za mě umí Soukupová nejlépe popisovat běžné věci strhujícím způsobem, což v téhle knize není...
Vzdy si hovorim, ze keby som vedela pisat, tak by som chcela pisat knihy ako Soukupova. Pri tejto knihe to plati dvojnasobne, lebo bonus je jej nadherne graficke spracovanie s ilustraciami - a to mam len e-verziu! Kto z nas nebol divne dieta, alebo si to aspon o sebe aspon na chvilu nepomyslel? Dobrodruzstvo, priatelstvo, vztahy, ktore nie su cierno-biele....Brala by som aj pokracovanie.
Když jsem poprvé viděla tento titul od mé oblíbené spisovatelky na předvánočním knižním trhu, věděla jsem, že je to to pravé pro mého staršího syna. Jednak hrozně rád čte a jednak by byl asi dalším z členů "klubu". Kniha mě zaujala už jen svým názvem, krásnou obálkou i poutavými ilustracemi. A nelitovala jsem. Syna jsem přistihla, jak se při čtení nahlas směje, u mně šlo spíš o milá pousmání. Autorka má skvělý vypravěčský talent, má cit pro příběh a pro míru.... a to vše v kombinaci s úžasným nápadem, myšlenkou na knihu, to vše si zaslouží velkou pochvalu. Skvělá kniha pro děti, zábavný návrat do dětského světa pro dospěláky. Super. (březen: 1190 str.) PS. a opět naprosto plánovitě musím naspat, že ani tato kniha rozhodně nesplňuje čtenářskou výzvu o psychicky narušené hlavní postavě, přestože to tak mnoho čtenářů vidí, kdo z nás si může říct, že on není divný?
... přátelství, dospívání, dětský pohled na svět, vztahy v rodině, vyjímečnost, odvaha
.
Normální je to, co dělá nebo jak myslí většina (statistická norma). Normální je to co přijala za své určitá kultura, skupina (normativní norma). A všude okolo jsme my. Každý z nás je něčím výjimečný, nenormální, divný, praštěný. Chová se neobvykle, zvláštně a podivně. Mluví z cesty, opakuje řečené, hrabe se v hlíně, kutí v dílně, paří hry, hraje na okarínu, čte rychlostí zvuku, programuje roboty, skládá tisíci puclíkové puzzle, chová hady, pozoruje brouky, medituje, jí luštěniny, má rád černou, leze po horách, jí smradlavé sýry, bendí si v horku, sleduje horory a tak podobně. Jsme to my, jsi to ty, jsem to já a tak jsem nejlepší. .
Je to takový milý příběh o dětech, které mají pocit, že se od okolí liší a každý z nich se snaží s tímto nějakým způsobem vypořádat.
Další naprosto skvělá kniha od Petry Soukupové. S radostí jsem s každou stránkou musela víc a víc přitakávat, příběh mě (ačkoliv už dávno dětským dobrodružstvím odrostlou) doslova vtáhl. Skvěle vykreslené postavy přes jejich vlastní myšlenky a dialogy, stejně tak i prostředí. Kniha na mě dýchla časným podzimem, vrátila mě do vzpomínek, co jsem za vylomeniny vyváděla já sama, a taky mě donutila zamyslet se nad tím, jestli i já jsem nebyla tak trochu divná:) A samozřejmě i nad tím, jakým jsem sama rodičem, a zda mám pochopení pro "podivnosti" vlastních děti, a zda jim umím správně naslouchat. Nezbývá než poděkovat...
Knihu jsem slupla jako malinu, ostatně jako všechny knihy od Soukupové. Jednoduchá čtivá knížka s(pro mě) velice sympatickými hlavními postavami. Některé vlastnosti a rysy jako bych znala už z předešlých knih.. Hlavně hodně cením nádherné ilustrace od Nikoly Logosové!!!
Skvělá četba, která měla spád.
Parádně nasimulovaný pohled dítěte. Autorce jsem ho uvěřila.
Jsem určitě divná, protože kromě Franty jsem se našla ve všech aktérech - moje dětství v Katce a trochu v Petrovi, moje dospělost v hodně směrech v Mile :).
Technická: písmenka byla tak velká, že šla číst bez brýlí :).
" M: Sice nevím, jestli je to správná cesta, ale nevím ani, jestli je nesprávná, a protože to stejně nemůžeme nijak jinak vyřešit, než jít, tak jdeme."
Štítky knihy
přátelství pro děti česká literatura ze života kamarádi dětský hrdina psychologie dítěte, pedopsychologie dětská dobrodružství svět očima dítěteAutorovy další knížky
2020 | Věci, na které nastal čas |
2009 | Zmizet |
2017 | Nejlepší pro všechny |
2015 | Pod sněhem |
2022 | Nikdo není sám |
Petra Soukupová = kvalitní četba, potvrzeno i v této knize, přečteno s dětmi celkem rychle, každý večer jsme byli zvědaví na dobrodružství kamarádů, kteří ještě netušili o svém kamarádství