Posvátná stezka
Michael Blake
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/23383/bmid_posvatna-stezka-EXY-23383.jpg
4
48
48
Kmen Komančů série
< 2. díl
Volné pokračování románu Tanec s vlky. Vypráví o dalších osudech indiánského kmene Komančů v době, kdy jsou vytlačováni bělochy.
Literatura světová Romány
Vydáno: 2003 , Ikar (ČR)Originální název:
The Holy Road, 2001
více info...
Přidat komentář
Smutný příběh o vyhlazování Severoamerických Indiánů, tato kniha už není jen románem, ale i vyprávěním o skutečné historii Severní Ameriky.
To co je v knize říká Deset medvědů Velkému Bílému otci je sice jen zkrácená verze jeho skutečného proslovu, ale myšlenka zůstává stejná. Nevím jak moc se o této historii Američané učí, ale na jednu stranu chtějí přejmenovávat řeky a hory podle názvů původních obyvatel (snad aby se omluvili za činy svých předků) a na druhou stranu se největší strom (ne nejvyšší) stále jmenuje po gen. Shermanovi, který měl krev mnoha Indiánů na rukou.
Doporučuji si k tomu přečíst knihu: Mé srdce pohřběte u Wounded Knee, znovu se setkáte s Kopajícím ptákem i s náčelníkem Deset medvědů, jsou zde popsány smutné dějiny severoamerických Indiánů.
(SPOILER) Pokračování Tance s vlky a opravdu silný příběh o vyvražďování původního rudého obyvatelstva bílým dobyvatelem a nucená transformace a degradace Komančů. Pár slov Deseti Medvědů k Velkému Bílému otci, která vystihují vše: My jsme nikdy nepozvali Bílého muže do naší země, ale on přišel stejně. Komančové nevystřelili první výstřel, udělal to Bílý muž. Nikdy jsme se nepokoušeli vzít Vám Vaši zemi. Jediná věc, kterou jsme vždy chtěli, aby jste nás nechali na pokoji.
první díl jsem četla před dlouhou dobou...druhý našla v knihobudce...a 4 hvězdy i z nostalgie...příběh se uzavírá...možná pro mě nebyl tak plnotučný jako první díl, ale i tak autor pěkně zachytil ten rozkol, mezi indiány samotnými, i mezi inidány a bílými..někde mezi tím se potácí Tančí s vlky a Stojí s pěstí a jejich rodina (mimochodem, překvapilo mě, jak bývalý poručík John Dunbar rychle vše zapoměla vykořenil..)
Nejlepší postavou byl jednoznačně Deset medvědů...jeho klid a nadhled bych chtěla mít...
Pak Kopající pták...
Závažné téma, o kterém se mluví a ještě dlouho mluvit bude...vždy si na útlak původních obyvatel Ameriky vzpomenu, jak někdo mluví o rasizmu v Evropě...;)
Dávam čtyři hvězdičky jen proto, že předchozí díl této serie Tanec s vlky byl zkrátka lepší. Ale to nic nemění na faktu, že autor danou tématiku zpracoval dobře, realisticky a bez příkras, kdy bílí si brali bez výčitek to, co vždy patřilo indiánům. Běloši zavřeli indiány do rezervací, čímž nenávratně zničili jejich kulturu a započali tím degradaci jejich ducha.
Pokračování "Tance s vlky."
Tančí s vlky a Stojí s pěstí mají tři děti ("Hada v ruce," "Pořád kráčí" a "Zůstává tiše") a žijí v komunitě Indiánů v době, kdy se rozhoduje o samotné existenci kmenů na Severoamerickém kontinentu.
Kontakty s bílými muži jsou krvavé, stejně jako bitky mezi znepřátelenými kmeny, (z nichž některé jsou lidožravé, fuj). No a nejstarší z kmenů těžce nesou fakt, že by se měli přestěhovat do rezervací. Dost ubývá bizonů, tedy tatanek, tedy jídla a Bílý muž to dělá schválně. Zabíjí zvířata kvůli kůži a jazyku, (ten je údajnou lahůdkou... No, jednou jsem jedla jazyk, sice ne z tatanky, ale bylo to pěkně hnusný) a zbytek nechá shnít na slunci. To Indiáni jednak nechápou a pak je to také dost vytáčí a střet na sebe nenechá dlouho čekat.
Na druhou stranu pěkně působí různé popisy běžných věcí, s nimiž jsou Indiáni při cestách na vyjednávání s Bílými muži seznamováni :). Trochu mi připadá, že polovinu věcí, které považujeme za důležité, fakt nepotřebujeme.
Příběh nezaostává za prvním dílem, ale působí smutněji, protože je jasné, jak to nakonec dopadlo.
Tak asi vykouřím dýmku a popřemýšlím o tom trochu víc. A pak budu sledovat hvězdy, dokud neupadnu do bezvědomí :).
Kniha je pěkně načtená, sem tam s přeřeky, nebo drobnými nesmyslíky, ale pan Jaroslav Doleček má příjemný hlas a knihu čte opravdu tak jako pohodově, ve stylu "Hm, jsem Velký náčelník a budu teď pět spánků přemýšlet nad tím, co se bude dít dál."
Jestliže Tanec s vlky je o přerodu bílého muže v indiána, Posvátná stezka je o přerodu indiánů v bílé muže. Na rozdíl od poručíka Dunbara si ale indiáni tuto cestu nevybrali dobrovolně.
To co Tanec s vlky spíše naznačuje, Posvátná stezka vykresluje na plno. Konec éry svobodných indiánů. Indiánská civilizace je postupně a neodvratně válcována a porážena. Jakýkoliv hrdinský odpor je marný. Indiáni nejsou víc než zvířata, která překáží a nechápou, že to s nimi běloši myslí ,,dobře". Člověk na konec neví jestli mu má být víc líto těch co přežili nebo těch co zemřeli.
Zatímco Tanec s vlky vypráví o přerodu bělocha v plnohodnotného příslušníka kmene Komančů, tato kniha, odehrávající se o jedenáct let později, líčí mnohem tragičtější proměnu. Je to neveselý popis osudu svobodného indiánského národa, který je navzdory statečnému odporu dohnán k živoření v rezervacích.
Pro autora jistě nebylo jednoduché navázat na úspěšný Tanec s vlky, ale povedlo se mu napsat další úžasný příběh. Napínavý, místy zábavný v popisech přístupu Indiánů k vymoženostem bělošské civilizace, ale zároveň smutný v konečném vyznění.
Konečne som ju prečítala. Takmer tri týždne som ju nevedela prečítať. Príbeh núti k zamysleniu. Ak osídľovanie amerického kontinentu prebiehalo takto, tak človeku hneď klesne mienka o zmýšľaní bielych ľudí, ktorých chamtivosť presahuje niekedy medze.
Výborné pokračování knihy Tanec s vlky. Po přečtení knížky si člověk uvědomí, co udělala bílá rasa indiánům, "holocaust" o kterém se mlčí.
Je to pomerne dosť dobrodružný western, kde už Dunbar nie je tou hlavnou postavou, ale prím hrajú prérijné indiánske kmene a ich pacifikácia. Vypichol by som cestu a pobyt náčelníkov vo Washingtone. To, čo sa deje na týchto niekoľkých stranách knihy, je skutočne na zamyslenie ...