Kmotr
Mario Puzo
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/31663/bmid_kmotr.jpg
5
5107
5107
Slavný román Maria Puza Kmotr se opět vrací k českému čtenáři. Když v roce 1969 vyšel v Americe poprvé, figuroval celých dvaadvacet týdnů na první příčce v seznamu bestsellerů. Znamenité, sugestivní dílo o bossovi všech bossů, jehož vliv sahal od policie až po finanční magnáty, si získalo popularitu především proto, že zachytilo klasickou mafii v konkrétní době a v místech, kde existuje dodnes. Tajemství rodinných svazků a zločinu vyvolalo zájem velkého množství čtenářů, podpořený i filmovým zpracováním, jež s Marlonem Brandem a Al Pacinem v hlavních rolích natočil Francis Ford Coppola."Americká sága" newyorského podsvětí detailně odkrývající přísně dodržovaná pravidla znovu oživuje historii krvavé války klanu Corleonů proti čtyřem dalším famigliím. Don Corleone, před nímž se třesou i ti nejmocnější, drží pevně všechny nitky vedoucí ke světu pašeráků, vyděračů i hazardních hráčů, kteří si podali ruku se zločinem a zákonem krevní msty. Čelit organizované zločinnosti financované špinavými penězi z obchodu s drogami a zneužívající bankovní systém však není jednoduché. Zvláště když mafiáni jednají v duchu hesla Questra guerra e cosa nostra - Tohle je naše věc. Dnes už klasický román americké literatury 60. let nelítostně potvrzuje Balzakova slova: V pozadí každého velkého majetku je zločin.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2008 , Knižní klubOriginální název:
The Godfather, 1969
více info...
Přidat komentář
Tuto knihu by měl přečíst každý. Je velmi podobná jako film, avšak stále jiná. Nelze říct jestli je kniha lepší než film- obojí je MASTERPIECE.
Vracím se sem abych vyzdvihla audiozpracování s O. Kaiserem, je to naprosto skvělá práce. Tenhle výběr interpreta se vážně povedl, k příběhu sedí dokonale. Snažím se kupovat si audioknížky takové, ke kterým se někdy ještě vrátím, a tuhle budu rozhodně poslouchat víckrát
Knihu jsem poprvé četla ještě v minulém století.... Pak jsem viděla filmové zpracování a teď jsem opět zkusila čtení. Přestože už jsem věděla, jak vše bude probíhat, četlo se to jedním dechem.
Příběh mafiánského kmotra, "padrina" dona Vita Corleoneho nikdy nenudí. Ani osudy jeho rodiny, hlavně buranského Sonnyho a uhlazenějšího Michaela, který se zprvu brání zapadnout do mafiánských kšeftů. Do rodiny se skvěle hodí i adoptivní syn Tom Hagen, který řeší právní problémy.
Propletení mafie se světem filmu, obchodu, přivírání očí policie, boje jednotlivých mafiánských skupin mezi sebou, atentáty, to vše doplňuje příběh Corleonovic "famílie". A přistihla jsem se při tom, že této gangsterské rodině vlastně fandím, přestože za sebou nechává krvavé stopy. Což asi není v pořádku, ale svědčí to o tom, že kniha je výborně napsaná.
Četl jsem až dlouho po několikanásobném shlédnutí filmové adaptace. A o to víc vynikly kvality filmu, který z knihy přenesl vše, co šlo a nejlépe, jak šlo.
Úžasná kniha. Četla jsem jí před shlédnutím filmů a i to je velmi kvalitní, oceňuji především to, že v této jedné knížce je dost témat na 3 filmy.
Kniha se četla sama, příběhu nic nechybělo. Trochu zklamaný jsem byl z jejího filmového zpracování, oproti knize byl příběh filmu, i přes jeho délku, až moc mělký. To už tak ale bývá.
Perfektní náhled do prostředí italské mafie v Americe. Člověk jenom přemýšlí, jestli je to opravdu autorova fikce. Sice je všeobecně známo, že Puzo čerpal informace i od mafiánů, ale dát to takto dohromady , klobouk dolů.
Co víc napsat ke knize, která je na Databázi knih umístěna v žebříčku nejlepších knih a jejíž filmové zpracování bývá všeobecně považováno za jeden z nejlepších filmů všech dob?
Kmotra jsem četl zhruba před dvaceti lety a i nyní mi dokázal vrátit chuť ke čtení. Promyšlený, napínavý a čtivý příběh s dobře vykreslenými postavami, který čtenáře nutí obracet stránku za stránkou. Co chtít víc? Sice jsem při četbě před sebou viděl herce z filmového zpracování, ale nijak zvlášť mi to nevadilo. Jak už to tak bývá, kniha na rozdíl od filmu více rozvíjí osudy vedlejších postav, takže je děj košatější, ale ne na úkor čtivosti.
Znamenité dílo, které ani sám autor již nepřekonal.
Kultová kniha, ktorá nestarne ani po rokoch a moja vstupná brána k Puzovi. Príbeh dona Corleoneho a jeho klanu z časov, kedy sa nikto s nikým nesral písaný štýlom, ktorý chytí a nepustí.
Hoci by som si mohol kúpiť najnovšiu verziu, pre správnu atmosféru mám doma zažltnuté vydanie z druhej ruky z dôb dávno minulých.
Mocný Don Corleone v čele svého klanu a nelítostný krvavý souboj jednotlivých mafiánských rodin o moc v newyorském podsvětí. Mario Puzo podrobně popisuje temný svět mafie s jejími velmi přísnými pravidly, která je přitom financována "špinavými" penězi z pašování, hazardu a obchodu s drogami. Dnes už klasický příběh je znám také z úspěšného filmového zpracování. Rozhodně mohu doporučit k přečtení.
V obecnější rovině příběh o neinstitucializované moci, o světu, kde se do mocenského postavení člověk může dostat sám organicky (aniž by musel šplhat po žebříku v rámci předem daného systému). S ohledem na chybějící právní normy v takovém světě by se mohlo zdát, že lze moc uplatňovat a udržovat si ji bez jakýchkoli pravidel. Jenomže je to trochu složitější, s mocí přichází odpovědnost (což zde platí dvojnásobně), rovnováha sil může být křehká a i malý neuvážený fuck-up může být ten poslední.
V konkrétnější rovině příběh o tom, jak je cool být takovým uomo di rispetto, požívat vážnost u ostatních, prohazovat moudra, nad kterýma pokyvují uznale hlavou, taktizovat, jak si povodit ostatní pezzi da novanta, a nakonec i slízávat smetanu za připravené mastermind plány.
Četlo se dobře. Člověka vede i k zamyšlení a ke srovnání mezi naším institucializovaným systémem a tímhle "podsvětím", které zde není prezentováno jako inherentně špatné, jen jako jakási osobnější (myšleno na vztazích založená) forma společenského uspořádání.
Tento díl o "siciliánech", kteří se ocitli z bídy na Sicílii v bídě za velkou louží, kdy se snaží žít jinak, jsem četla že všech první. Autor krásně čtenáře vtáhl do děje v ulicích starého New Yorku mezi chudé emigranty, jejich rodiny, život, lásku, tragédie.
Deset let. Deset dlouhých let jedné italské rodiny, jednoho klanu, jehož zakladatel se rozhodl žít jinak. Podle vlastních pravidel. Položila jsem si stejnou otázku, která zazněla v knize. Co kdyby tohle udělal na světě každý?
Inu ne každý by na to měl kapacitu. To za prvé. A pak sice máme nějaké normy, zákony a morálku. Jejichž dodržování je vynutilné, ať už státním aparátem nebo většinovou společností. Ale s ohledem na to, jak vypadá (i jen v naší mini zemi) politická moc, jak vypadá random výklad zákonů a trestů soudní mocí, jak může politik vlastnit skrz naskrz devadesát procent země. Proč bych ve finále nemohla inklinovat ke spravedlivějšímu a jednoduššímu zákonu, jež udaly famiglie? Ale to jsem hodně odbočila.
Popis všech postav v knize a jejich osudů je perfektní. Kmotr je specifický v tom, kdy převážnou část kapitol zahajuje určitá postava, o ní se dozvídáme co je za člověka, odkud přišla a postupně její napojení na Corleonovi. I přes přehršel postav nehrozí se v nich ztratit, nit vypravování se netrhá, všechno perfektně šlape. A je to tak smutný a naléhavý!
Každopádně Kmotra jsem odkládala snad tři roky. Že to bude blbost a že se mi to nebude líbit, zase jsem předjímala a to se u knih nedělá! A ne. Je to skvělý. Mé italské srdíčko zaplesalo. Do Michaela jsem se zabouchla hned od začátku a nepustilo mě to. K Donovi cítím hlubokou úctu. Celý ten systém mě vlastně bavil, i přes jeho surovost. Jenže o lidech jako celku už nemám ani jedno dobrý mínění, takže co naplat. Já jsem nadšená a miluju to.
Zajímavý kolotoč. Nicméě spíše záživný než blitku hodný. Oproti syrovému a vážnému filmu se kniha čte až podezřele svižně až jako u brakového románu. Jenže nenechal bych se zmást. Sílu tam cítíme. Cením taky věrnost u filmu. Nějaké pasáže strašně nudné až strašně zbytečné. Svižnou knihu to jen zbytečně natahuje na někdy unulý proces. I tak je to silné dílo, které má právo být mezi největšími.
Už dlouho jsem měl knihu vyhlédnutou a konečně na ni došlo. Oproti výbornému filmovému zpracování zde dostávají i vedlejší postavy o dost větší prostor a je to napsáno znamenitě. Touto knihou jsem zaokrouhlil počet přečtených knih na 1100. Více slov netřeba. 85%.
Přečteno v angličtině. Bohužel mne tehdy ještě limitovala nedostatečná znalost jazyka, takže si myslím, že jsem si příběh plně neužil. Každopádně se jednalo o první kompletně přečtenou knihu v tomto jazyce, která mne tehdy naprosto pohltila. Střídání vyprávění z pohledů postav a budování jejich charakteru (spíše degradace) považuji za největší devízu příběhu. Co mi chybělo? Vizuální stránka. Některé postavy si udržují svou emočně klidnou fasádu, ale chladnokrevnost je temnější, když jí člověk může vidět na vlastní oči, než předčítat z papíru. Na druhou stranu z filmu se vytratily některé myšlenky, úvahy... Tady si člověk zkrátka nevybere. Zaujala i zmínka o špíně Hollywoodu. Již tenkrát bylo na zhýralé chování poukazováno a nikdo nic neřešil. Musím také uznat, že tento příběh není o kladných a záporných postavách, hledá se zde řešení přežití rodiny a vybírá se i z možností za hranicemi zákonů, popř. morálního hlediska.
Ač je kniha skoro 50 let stará stále se dobře čte. I když popisuje život mafiánské rodiny nemůžete se ubránit jistým sympatiím k hlavním hrdinům příběhu. Pro přistěhovalce na začátku dvacátého století nebyl jistě život v Americe lehký a lidé ze stejné komunity si navzájem pomáhali, ať to byli Italové, Číňani či jiní. Všudypřítomná korupce a nerovné zacházení s menšinami bylo v té době běžné.
Autor píše čtivě, dokáže vtáhnout do děje a překvapit dějovými zvraty.
Jak pravil don Corleone: Každý má jen jeden úděl.
Pomsta chutná nejlépe studená.
Štítky knihy
mafie zfilmováno 20. století americká literatura intriky USA (Spojené státy americké) Itálie trestné činy gangsteři mezilidské vztahy společenské rozdíly rozhlasové zpracování gangy organizovaný zločinAutorovy další knížky
| 1990 |  Kmotr |
| 2004 | Poslední kmotr |
| 2000 | Omerta |
| 1989 | Blázni umírají |
| 2012 | Corleone |
Zas a opět - klasiky jsou prostě geniální! Kmotr je přesně jednou z těch, do kterých jsem se nechtěla nikdy pouštět. Téma podsvětí mě moc nebralo, což se ale razantně změnilo s uvedením některých seriálů na Netflix (jo, propadla jsem Narcos i Perníkovému tátovi ), no a když Kmotr vyšel jako audiokniha namluvená samotným velkým Oldřichem Kaiserem, nebylo už o čem. A panebože, jak já jsem ráda, že jsem se k té knize dostala. Tvoří ji několik příběhů, a tak se dozvídáme postupně velmi mnoho o celé famiglii Corleonových, o tom, jak se Don dostal k moci i obecně o fungování newyorského podsvětí v 60. letech, válkách rodin, pašeráctví, penězích získaných z hazardu a tak podobně. I přes atraktivitu tématu si nicméně stojím za tím, že dílo získalo takový úspěch pro to, jakým způsobem zachycuje mezilidské (zejména rodinné) vztahy. Přesto, že jsou Corleonovci bandou gansterů, budete je milovat a s napětím sledovat jejich osudy. Celý příběh má podmanivou atmosféru a dokáže vás přenést do dané doby a místa. A audiokniha? Tak to je jeden velký majstrštyk. Přesně takhle má vypadat umělecké dílo, které podtrhne kvality literární předlohy. Kaiser je mistr slova a neuvěřitelně dokáže pracovat s hlasem. Režijně muselo být dost pracné herce ukočírovat a usledovat intonaci jednotlivých hrdinů, výsledkem je ale fenomenální audiokniha, která opravdu stojí za pozornost!