Krstný otec
Mario Puzo
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/103739/krstny-otec-103739.jpg
5
5038
5038
Kmotr / Krstný otec série
< 1. díl >
Hlavná postava, Krstný otec, je vodca tajnej organizácie, no ako osoba je sympatický a svojím spôsobom aj spravodlivý. Krstný otec spravuje zo svojho sídla na Long Islande obrovskú podzemnú ríšu, ktorej podliehajú stávkové kancelárie, odborové zväzy, hazardné herne, pašerácke organizácie a skupiny vydieračov. Najmocnejší a najbohatší Američania sa pred ním trasú, lebo vplyv Krstného otca siaha do všetkých oblastí amerického života – od polície a tajnej služby až k finančným magnátom. Dej románu sa rozvetvuje na mnohé strany: sledujeme tu osudy chránenca bandy, slávneho speváka, priebeh i stroskotanie viacerých manželstiev, životné úspechy jednotlivcov a ich sklamania. A tak sa v tejto „americkej ságe“ prelína svet najmodernejších technických zázrakov s feudálnym svetom násilia a krvnej pomsty – neprikrášlená a autentická tvár dnešnej Ameriky, napísaná so znalosťou prostredia a zmyslom pre gradáciu deja.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2005 , Ikar (SK)Originální název:
The Godfather, 1969
více info...
Přidat komentář
Veľmi čítavá kniha o mafii v Amerike. Corleonovcov musíte mať svojím spôsobom radi :). Čítal som v SK, CZ aj v originále. CZ preklad je vynikajúci.
“Revenge is a dish that tastes best when served cold.”
Čtivé a poutavé vyprávění z prostředí italské mafie v Americe. Puzo v úvodu hladce čtenáři představí famiglii dona Corleona a hned bez okolků na pár příkladech hezky ukáže, jak to v takové famiglii funguje. Není těžké nechat se pohltit dějem a prožívat útrapy i radosti společně s členy rodiny.Mistrně napsané a za těch 5 hvězd to stojí. Film jsem zatím neviděla.
Výjimečné dílo!
Nečetla jsem sugestivněji podaný proces zamilování, jako na tom italském venkově.
Kniha mne strhne pokaždé, když po ní sáhnu. Také už je to pěkný salát. ;-)
Výborně zpracovaný náhled do rodinného klanu Corleonů. Vše je jen obchod a bezohlednost není vždy namístě, tak přesně tohle mi imponuje. Čirou vypočítavostí s pochopením, že krev není voda, a použitím vlastní inteligence, lze opravdu dosáhnout zásadního vlivu ve světě podsvětí, který je mnohdy zbytečně surový.
Kmotr je další z knih, po kterých jsem sáhla díky čtenářské výzvě na DK. Úctyhodné hodnocení 95% ve mně opravdu vzbuzovalo zvědavost a zároveň jsem si chtěla přečíst předlohu k neméně skvěle hodnocenému stejnojmennému filmu.
Nevím, zda jsem díky tomu všemu měla přehnaná očekávání, ale nedostala jsem od knihy to, co jsem si představovala. Díky tématice mafie a podsvětí jsem se těšila na drama, napětí a že se nebudu schopna od čtení odtrhnout. Vzhledem k roku vydání mi samozřejmě bylo jasné, že kniha bude psána jiným stylem než dnes, ale když jsem se ani po 150 stranách nemohla stále začíst, začala jsem mít pocit, že je něco špatně.
Nakonec jsem se s knihou trápila dlouhé tři měsíce a nebýt toho, že jsem později přešla na audioknihu, možná bych ji ani nedočetla. Byl děj tak špatný? To je právě to. Nebyl! Když si v hlavě znovu přehraji vše, co se v knize odehrálo, všechny ty zvraty a dramata, tak by mě Kmotr měl neskutečně bavit.
Co tedy nakonec bylo kamenem úrazu? Po dlouhém přemýšlení jsem na to přišla. Kmotr totiž vše popisuje. Přímé řeči je tady tak málo, že jsem se pořádně nedokázala vžít do postav či si k některé vytvořit vztah. Vše jsem pozorovala z dálky a nezaujatě. Bohužel až příliš nezaujatě a příliš z dálky. Kolikrát jsem se začala ztrácet ve vlastních myšlenkách, a to klidně i uprostřed přestřelky.
V Kmotrovi se neustále cosi děje, ale ne vše je pro příběhovou linku podstatné. Samozřejmě, že některé zdánlivě nepodstatné věci později sehrály roli, ale proč bych měla číst například o tom, jak si nějaká ženská nechala spravit spodek, to opravdu netuším. Když už to tam muselo být, stačil by odstavec, ale číst na toto téma hotové litanie bylo vskutku ubíjející. Myslím, že zkrácení o 100 – 150 stran by knize jedině prospělo.
Přesto jsem ale ráda, že jsem si tuto gangsterku přečetla a na film se těším. Dějová linka totiž je zajímavá a věřím, že ve filmu odpadnou všechny ty zbytečné scény, které mě v knize vytáčely.
Prostě klasika, kterou si znovu rád po letech přečtu a nikdy nejsem zklamaný. Letos jsem Kmotra četl po knize Corleone a udivily mě zjevné rozdíly, což při čtení za sebou působilo poněkud rozpačitě. A pak jsem si pustil film v původním znění s českými titulky, protože slyšet ty hlasy a tu ponurost, to je paráda.
Skvělé! Ve filmu, ač dobrém, mi spousta věcí nedošla/nebyla tam, knížka byla mnohem větší a lepší zážitek. Líbil se mi styl psaní, takový starý, klasický, nevím jak to popsat. Každopádně takhle už se dnes knihy moc nepíšou...
Když mi bylo náct, knihu jsem rozečetla a odložila. Jsem ráda, že jsem se k ní vrátila, protože je to klasika, která stojí za to.
Kmotr je o mafii. Mafie je svět tvrdých a přísných pravidel boje jedné mafiánské rodiny proti druhé. Je to svět finančních podvodů, obchodů s drogami a nelítostného soupeření mafiánských klanů vůči sobě. Pamatuji si, jak kniha krátce po svém vydání putovala od jednoho čtenáře k druhému, stala se předmětem mnoha diskusí a jasně naznačuje i neomylný fakt, že opravdu v pozadí každého velkého majetku je zločin. Dlouho jsem se knize vyhýbala. Sama ani nevím proč. V době svého 1. vydání vydání způsobila na knižním trhu poprask. Film jsem zatím neviděla. Ráda to někdy napravím.
Osobně si také myslím, že ne všechny kapitoly jsou pro porozumění děje úplně nezbytné. Kniha mě zas až tak neoslovila, předpokládám, že film bude úspornější a kompaktnější.
Nakonec davam 5 za poutavost,originalitu a hodne i za ovlivneni filmovym zpracovanim.
Nektere kapitoly byly ale nadbytecne (Fontana).
Celkove vsak pusobive. Ke dvojce se vsak ale jen tak nedostanu.
Vlastně ani nevím, proč jsem se této knize tak dlouho bránila... snad proto, že jsem měla pocit, že ten příběh vlastně znám a ničím mě nepřekvapí.. nebo proto, že mě vlastně knihy z mafiánského prostředí neberou.. a nebo asi proto, že ráda čtu něco nového a neznámého a příběh kmotra zná každý... jak jsem se mýlila.. skvělý, místy strohý styl Maria Puza dala knize základ a příběh dona Corleoneho a jeho "famiglie" dala příběh, od kterého nešlo odejít..
Drsný román mě překvapil svým rozsahem a bohatým dějem do poslední stránky. Doslov k mému výtisku byl velmi tendenční, i když zdůrazňoval zkaženost západního politického systému, dnes můžeme s klidnou ironií konstatovat, že kniha je dodnes kladně přijímána a ceněná.
Dám vám nabídku, kterou nemůžete odmítnout! Přečtěte si Kmotra a poznejte těžký život italských emigrantů v Americe! Mario Puzo v napínavém a skvěle vygradovaném příběhu zachytil přerod ušlápnutých venkovských nádeníků v ctihodné a vlivné lidi, v zemi neomezených možností.
Dej knihy "Krstný otec" asi netreba rozpisovať, ak ste knihu nečítali, možno ste videli film od F.F. Coppolu. A ak ste nevideli ani film, určite ste aspoň počuli o Donovi Corleonovi.
Mario Puzo v roku 1969 predstavil svetu fiktívnu postavu Vita Corleona, Sicílčana, hlavu jednej z najrešpektovanejších mafiánskych rodín v Amerike. Je to muž schopný brutálneho násilia, zároveň, ale kladie dôraz na zachovanie slušnosti a istej formy spravodlivosti. Rodina je pre neho na prvom mieste, verí v priateľstvo a je vždy pripravený pomôcť ľuďom, ak sú ochotní pristúpiť na jeho podmienky.
Zločineckému podsvetiu v New Yorku v tom čase vládne päť rodín, ktoré vedľa seba celkom úspešne koexistujú, až do chvíle, keď sa mladšia generácia rozhodne pustiť do obchodu s narkotikami. Vtedy sa rozpúta mafiánska vojna.
Puzovi sa jednoznačne darí udržiavať pozornosť a núti vás pri čítaní obracať ďalšiu a ďalšiu stranu.
Príbeh sa vracia aj do minulosti, vďaka čomu môže čitateľ lepšie pochopiť správanie niektorých postáv.
Okrem Krstného otca Vás v knihe čaká mnoho zaujímavých charakterov napríklad spevák Johnny Fontana, jeden zo synov Vita C. - Michael Corleone, Luca Brasi či Lucy Mancini milenka Sonnyho Corleone.
Autorovi sa podarilo snúbiť moc a brutalitu so spolupatričnosťou a dávkou sentimentu. Ak niekto odkladá čítanie, tejto asi už klasiky, neváhajte a pustite sa do toho.
Hra o trůny v gangsterském světě!
Kdo miluje knihy, nebo filmy, tak se rozhodně nemohl vyhnout Kmotrovi. Ani u mě to nebylo jiné, nicméně i přes to, že superlativa se na toto veledílo valila ze všech stran, moc mě kniha nelákala.
Nakonec jsem se pro ní rozhodl a rozhodně nelituju. Když to vezmu v kontextu doby, kdy vznikla, tak je to naprostá fantazie. Různorodost charakterů, zajímavé prostředí, brutalita, vraždy, ale zároveň respekt a úcta.
Don Corleone a Hagen byly pro mě nejlépe napsané charaktery. Proč ale jen čtyři hvězdičky? Podle mého gusta měla kniha skvělý nástup, skvělý prostředek, ale poté trošku slabší místo a nedokázalo si udržet to skvělé brutální tempo.
A teď hurá na filmové kmotra z roku 1972!
Až na Sicilskou část, pojednání o ochablém pánevním dnu a všemu kolem Johny Fontane celkem poutavé čtení. A to mne mafiánská tematika moc nebere.
Štítky knihy
mafie zfilmováno 20. století americká literatura USA (Spojené státy americké) trestné činy gangsteři rozhlasové zpracování gangy organizovaný zločinAutorovy další knížky
| 1990 |  Kmotr |
| 2004 | Poslední kmotr |
| 2000 | Omerta |
| 1989 | Blázni umírají |
| 2012 | Corleone |
Kmotra mi doporučovala kamarádka už kdysi na střední, ale mě příběh o mafiánech vůbec nelákal. Po dlouhých letech jsem knihu ze zvědavosti otevřela a zjistila, že je naprosto skvělá a že ji miluju ;)
"Muž, který svým dětem není otcem, nikdy nemůže být opravdovým mužem."