Kniha džunglí I.–II.
Rudyard Kipling
„Ľudské mláďa. Odchovanec vlkov. Mrštný ako had. Rýchly ako panter. Stane sa lovcom – lovcom lovcov.” Krásny dobrodružný príbeh Maugliho - chlapca, ktorý vyrastie medzi zvieratami v divokej džungli, splynie s ňou a stane sa jej súčasťou.
Literatura světová Dobrodružné Příroda, zvířata
Vydáno: 1978 , Mladé letáOriginální název:
The Jungle Books, 1906
více info...
Přidat komentář
Nejraději mám animovanou verzi, ale ráda jsem se vrátila do dětství i v psané formě. Nikdy jsem ji jako povinnou četbu nečetla a možná proto jsem si ji i o to víc užila. Nesmrtelný příběh, který každý zná.
Příběhy se zvířaty nebo spojením člověka a přírody mám rád, ale Knihy džunglí mne nezaujaly. Džungle sice je divoká a plná nebezpečí, ale to neznamená, že v každém příběhu musí být nutně nějaké násilí. Mauglí jako hrdina mne příliš nebavil a lidský prvek tu fungoval jinak spíše jako antagonistický, což na jednu stranu může dávat smysl, ale je to také už ohrané. Osobně mne nejvíce bavil asi příběh s šelmou mungo, ale jinak mne zbylé příběhy, které nebyly o Mauglím až tolik neoslovily.
Kniha mě moc neoslovila... četla jsem jí jenom kvůli povinné četbě. Ale některým lidem se líbila a já nemám nic proti....
Ani se nedivím, že autor je nositelem Nobelovy ceny. Osobně si myslím, že nikdo tak úžasně nepopsal v žádné knize vztah člověka a zvířete. Jsou zde hluboké myšlenky, kterým spousta lidí již dnes nerozumí, protože člověk se odpoutal od přírody. Většina příběhů je spjata s Indií, kde ale má láska a úcta ke zvířatům již zakořeněný charakter. Ne všechna zvířata jsou ceněna stejně, ale jak se z knihy dozvíme, člověk který byl nějakým způsobem spjat se zvířaty, byl o mnohé obohacen. Mě osobně se víc líbila druhá kniha džunglí, kde jsou jiné a méně známé příběhy, než ten prvotní o Mauglím, který již byl předmětem tolika zfilmování, přesto je samozřejmě pořád také kouzelný. Je to kniha hlubokých myšlenek a spousty moudrých rad, ovšem nesmí čtenář číst se "zavřenýma" očima a zamknutým srdcem, pak je všechny uvidí a najde. Nemohu jinak než dát plný počet hvězd.
Kniha, která mně nikdy neoslovila. Nikdy jsem tento druh literatury nemusela a přečetla jen v rámci četby ve škole.
Jedinečná kniha, v mnohých smeroch. Nieje to zďaleka iba príbeh o vlčom dieťati, ktorý väčšina ľudí pozná z rôznych viac či menej zdarených filmových derivátov. Koniec koncov, Mauglího príhody sú len časťou knihy, ktorá obsahuje mnoho ďalších samostatných príbehov z rôznych kútov sveta. Spoločné majú to, že v ich centre vždy stojí príroda, ktorá sa, či sa nám to páči, či nie, úplne zaobíde bez človeka. Kipling vyobrazuje prírodu nie z pohľadu človeka, ale ako samostatný svet s vlastnými zákonmi, rečou, príbehmi a hrdinami. Nie sú to typické zvieracie postavy z bájok, ktoré majú ľudské vlastnosti, ale samostatné tvory riadiace sa vlastnými pravidlami. Práve toto veľmi živé vyobrazenie prírody s jej obyvateľmi, kde človek, ako inak samozrejme, vystupuje takmer výlučne ako narušiteľ, je hlavnou prednosťou tejto klasiky. Dalo by sa až povedať, že Kniha džunglí je akýmsi manifestom zvrchovanosti prírody.
Samozrejme, kniha má silný dobrodružný aspekt (derie sa mi na jazyk Londonovský), ikeď to zaradenie medzi literatúru pre deti nie celkom sedí. Jednak je to rozprávanie často poriadne drsné a niektoré príbehy sa tomuto zaradeniu vymykajú úplne. Povedzme, že je to dielo, v ktorom sa skrýva niečo pre všetky vekové skupiny. A aj to je vlastnosť, ktorou sa nemôže pýšiť každá kniha.
I po těch letech se mi to zdá supr čtení a nejen pro děti.
Nepříliš dlouhé příběhy jsou vyprávěny přístupným, trošku starovětským jazykem. Rozhodně doporučuji.
Nádherná knížka plná napětí a dobrodružství. Kouzelné příběhy z indické džungle. Kniha nebyla jen o Mauglím a jeho zvířecích kamarádech, ale byly tam i příběhy navíc :)
Krátká, krásná, milá vyprávění. Čtivé, bohaté, spíše o zvířatech než o lidech - a o jejich lidskosti.
Moc pěkné. Osvěžující.
Citát:
"Jednou z výhod zákona džungle je, že trestem je vina úplně vyrovnána. Nezůstává pak již žádný hněv."
Tarzan a Mauglí jsou teda dva různí kluci, huh?
Povídky s Mauglím mají většinou střední kvalitou, povídky bez Mauglího jsou často buď úplně super (život indického svatého muže v povídce "Puránbhagatův zázrak", boj promyčky s hadí rodinkou v "Rikki-tikki-tavi") nebo úplně WTF ("Túmé, miláček slonů", "Služebníci Jejího Veličenstva"). Druhá kniha je lepší než kniha první.
"Šakal sbírá po tygru, nízce paběrkuje,
Vlk je lovec! Svou kořist si vybojuje!"
"Když slabšímu vezmeš kořist, nebuď krutý. Má své právo:
z úlovku, jejž neubránil, nech mu srst a nech mu hlavu."
Knihu jsem četl jako kluk, když jsem ležel nemocný v posteli. Tehdá se mi moc líbila a rozhodně mi ten čas v posteli zpříjemnila. Pro děti je to skvělé čtení, doufám že i dnes.
Kniha džunglí jako hlavní příběh mě nijak zvlášť nezaujala, ale ani mi nevadí přečíst si znovu, Moje srdcovka je Riki-tiki-tavi. Nedokážu ani po letech říci proč. V krátké povídce mě zaujala stejně pižnová krysa Chuchundra, která chodí podle zdi a bojí se středu místnosti, stejně jako mungo, který chrání a zachrání svého chlapce, po knize Bajky a nebajky - bajky všechny bez výjimky, je Riki-tiki-tavi pro mě srdcovka. Tedy maličká oprava - z hlavního příběhu jsem si odnesla pocit: jsme jedné krve, ty a já, ten pocit občas s některými lidmi velmi silně zažívám :-)
Podobně jako mnoho jiných jsem se k této knize dostala až loni v rámci čtenářské výzvy. V knize není špatná povídka. Styl ještě odpovídá 19. století. Je jedno, zda jde o příběhy Mauglího (Mauglího bratři, Ká na lovu, Tygr, tygr!, Kde se vzal strach, Vpád džungle, Králův ankus, Ryšavý pes, Jarní běh) nebo o ty, v nichž se nevyskytuje (Bílý lachtan, Rikki-tikki-tavi, Túmé, miláček slonů, Služebníci jejího veličenstva, Puránbhagatův zázrak, Hrobaři, Quiquern). Všechno to jsou pěkné povídky s dobrým koncem (i když jak pro koho). Nepřijde mi, že by byly pro děti příliš drsné (a určitě ne pro dnešní děti). Zase mě ale (v mém věku) příběhy neoslnily natolik, abych je považovala za něco neopakovatelného a jedinečného, co bych nutně potřebovala číst vícekrát, i když si umím představit, že si někdy později vybavím některou konkrétní povídku a budu si ji chtít přečíst znovu. Četla jsem v překladu od Skoumalových.
Kniha skorej pre deti 10 a viac ročné. Ale zaujala aj mňa. Pekné príbehy zvierat z indickej džungle.
Jako dítě ani jako dospívající jsem Knihy džunglí nečetl a doposud jsem je dokonce ani neviděl. Četba těchto příběhů pro mě tedy byla příjemným překvapením. Část povídek vypráví příběh dnes již slavného chlapce Mauglího, který vyrůstá s divokými zvířaty v džungli, v některých příbězích naopak Mauglí nevystupuje. Možná paradoxně se mi nejvíce líbily povídky Bílý lachtan a Rikki-tikki-tavi, kde Mauglí nefiguruje. Povídka o lachtanovi, který hledá pro sebe a své druhy klidné místo pro život, byla prostě fantastická.
Kniha ma v detstve, ani neviem prečo, minula. Doma sme ju nemali a z knižnice som si v tom čase nosila iné. Tak som sa k tomuto dobrodružnému čítaniu dostala teraz (v rámci výzvy), ako trochu "väčšia mládež", pre ktorú je tento zvierací epos primárne určený. Verím, že pred rokmi by ma oslovil viac, hoci niektoré poviedky/novely o priateľstve a odvahe či naopak zrade vo zvieracom spoločenstve sú peknými alegóriami k tomu ľudskému.
Štítky knihy
Indie přátelství Zdeněk Burian, 1905-1981 zfilmováno anglická literatura džungle rozhlasové zpracování dětská dobrodružství Mauglí příběhy o zvířatech
Část díla
- Bílý lachtan 1894
- Hrobaři 1895
- Jarní běh 1895
- Ká na lovu / Kajova honba 1894
- Kde se vzal strach 1895
Autorovy další knížky
1958 | Mauglí |
1968 | Knihy džunglí |
2008 | Just So Stories / Bajky i nebajky (dvojjazyčná kniha) |
1971 | Stopka & spol. |
2006 | Kim |
Vzpomínka na dětství.