Kniha krvi
Kim de L'Horizon
Rozprávač Knihy krvi sa neidentifikuje ani ako muž, ani ako žena. Vyrastal*a na švajčiarskom predmestí, teraz žije v Zürichu. Uniká obmedzeniam svojho pôvodu a cíti sa pohodlne v nebinárnom tele a vlastnej sexualite. Náhle sa zhoršujúca demencia starej mamy prináša otázky a vyrovnávanie sa rozprávačského ega s minulosťou: Prečo má len útržkovité spomienky na vlastné detstvo? Prečo sa babička len ťažko dokáže odpútať od svojej sestry, ktorá zomrela v mladom veku? A čo sa stalo s pratetou, ktorá zmizla ako mladá žena? Rozprávanie sa vzpiera kultúre ženského mlčania a skúma netradičnú ženskú pokrvnú líniu. Tento román je štylisticky a formálne jedinečným aktom oslobodenia od vecí, ktoré si odovzdávame bez toho, aby sme sa na ne pýtali: rod, trauma, trieda. Kim de l'Horizon sa vydáva hľadať iné druhy poznania a tradície, podkopáva lineárne formy rodinného rozprávania a približuje sa k tekutému a plynulému druhu písania, ktoré nefixuje, ale otvára. Je to i kniha o jazyku a o tom, ako si v ňom nájsť miesto. A predovšetkým je to kniha o putách, o rodine a o tom, čo nám dáva, ale aj o čo nás oberá.... celý text
Přidat komentář
Kniha krve je provokativní tématem, formou i jazykem a i pro hodně tolerantní (nebo za tolerantní se považující) čtenáře je zkouškou odvahy. Ale právě to je na knize ve výsledku přitažlivé. Přes počáteční nedůvěru jsem byl překvapen tím, co autor*ka dokázal*a vytvořit.
Překladatelce patří zvláštní ocenění za kreativní přístup k náročnému textu a lingvistické vysvětlení pro čtenáře.
Autobiografická kniha o nebinárním cítění dítěte a dospělé osoby, dětství a současném životě, vlastní rodině a příbuzných, zejména ženské linie, matky, babičky, prababičky, prapra... o hledání kořenů napříč dějinami Švýcarska a Evropy, o myšlenkových vzorcích, předsudcích odrážejících se i v jazyce, botanice (buk červený = Blutbuch(e) = kniha krve)...
Náročnější čtení rozvíjející pozitivní toleranci a chápání odlišností, trochu se opakující a rozvláčné (kniha nemá dějovou linku), ale každopádně průkopnické
Přijde mi, že nejlepší příběhy jsou ty, které autor*ka sám*sama prožije a umí je náležitě odvyprávět. Tato kniha je toho skvělým příkladem. Barvitý a osobitý styl se relativně dobře čte. Slova vám vniknou do hlavy a roztočí vaše myšlenky a představivost všemi ne*možnými směry, které udělají konec všem dosud zaběhnutým stereotypům vyprávění příběhů.
Velká poklona českému překladu. S čím vším se překladatelka potýkala se dozvíte v její předmluvě. Pro zajímavost jsem si některé pasáže přečetl také v originále (relativně velká část knihy je dostupná jako náhled na stránkách některých německých online knihkupectví).
Kniha krve určitě stojí za pozornost.
4,5 z 5
občas to bylo trochu moc, musel jsem odkládat. ale úplně chápu ty nadšené ohlasy. překladovka roku?
Štítky knihy
švýcarská literatura psychologické romány autobiografické prvky transsexualita, změna pohlaví babička LGBT, queer, LGBT+
Knihu krvi som videla na mnohých instagramových miestach, ktoré sa vyznačujú čitateľskou kvalitou a dobrým vkusom pri výbere kníh.
Keď som ju začala čítať, dosť ťažko sa mi do nej dostávalo. Najprv mi v niečom veľmi pripomínal Oceana Vuonga a jeho prozaický debut Na zemi jsme na okamžik nádherní. A potom som sa ponárala a ponárala a Kim ma zvábil. Neviem, aké je to necítiť telo, nevedieť či sa cítite viac ako žena či muž, ku komu vlastne sexuálny apetít cítite, ale Kim vám predostrie svoj obraz, svoje vnímanie.
Kim je malý pavúčik, ktorý veľmi umne rozpriadol svoje siete príbehu. Pretože jeho príbeh nie je len o ňom- namotal tam ďalšie príbehy a motívy o minulosti, rodiny, ženách v jeho rodine, o traume, o genealógii duba, o matke, starej mame, materinskom jazyku, o vzdelaní, postavení žien, ale i o hľadaní či nájdení jeho vlastnej identity.
Inšpiratívne, oči otvárajúce, svieže.