Kniha nehod
Chuck Wendig
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/498459/bmid_kniha-nehod-63cc1bb41d1d0.jpg
3
48
48
Kdysi dávno žil Nathan v domě na venkově se svým násilnickým otcem – a nikdy své rodině neřekl, co se mu tam stalo. Kdysi dávno byla Maddie malá holčička, která vyráběla panenky ve své ložnici, když uviděla něco, co neměla – a dodnes se snaží vypořádat se se svým traumatem vytvářením strašidelných soch. Kdysi dávno se něco zlověstného a hladového procházelo tunely pod horami a uhelnými doly jejich rodného města na venkově v Pensylvánii. Nyní jsou Nate a Maddie Gravesovi manželé a se svým synem Oliverem se do svého rodného města vrátili. Jenže to, co se dělo kdysi, se nyní opakuje. Oliver potkává podivného chlapce, který se stane jeho nejlepším přítelem, chlapcem s vlastními tajemstvími a zálibou v temné magii. Tato temná magie je postaví do středu bitvy dobra se zlem a boje o duši rodiny – a možná i o celý svět. Ale rodina Gravesových má v této bitvě tajnou zbraň: vzájemnou lásku.... celý text
Literatura světová Horory
Vydáno: 2023 , Laser-books (Laser)Originální název:
The Book Of Accidents, 2021
více info...
Přidat komentář
Kniha nehod je vynikající zábava těžící ze všech přísad, které mám v americké popkultuře rád - sympatická rodina v novém domě, patnáctiletý kluk bránící se šikaně, tajemné místo protkané pověrami, legendární sériový vrah, dobro a zlo. Tohle všechno dává dohromady perfektní mix fantasy, sci-fi a hororu, který celých těch pět set stránek krásně baví díky svěžímu stylu, podněcuje zvědavost a epické finále nechá všechny kousky hezky zapadnout do sebe. Spokojenost.
(SPOILER)
Zejména zpočátku velké nadšení. Úvodní kapitoly i způsob vyprávění jsou výborným naladěním a ve své intenzitě se nejvíce blíží hororu -- ve druhých dvou třetinách knihy se stáváme už spíše účastníky scifi příběhu. Kniha působí jako setkání netflixovského seriálu Dark, kingovského Castle Rocku a Harryho Pottera. Jak už bylo zmíněno, zpočátku to co do formy funguje skvěle a v alespoň trochu obeznalém čtenáři vyvolává spoustu příjemných vzpomínek a nevyřčených odkazů na výborné seriály, knihy, popkulturu. Čtení mělo stejnou příchuť, jako letní maraton nové série Stranger Things nebo jako znovuotevření zaprášených kingovských klasik z knihovny. A za tu cenu lze autorovi odpustit i některá klišé, kterých se dopouští (vyšinutý sériový vrah fascinovaný čísly, parta nerdských outsiderů šikanovaná ve škole sportovci).
Pak přichází vystřízlivění, ale to už tak bývá v drtivé většině případů, tudíž autorovi neudržení prvotního čtenářova nadšení (byť s jeho pravidelným oživováním díky povedeným intermezzům) nezazlývám. Kniha má nicméně nakonec dvě zásadní vady. Za prvé, honí opravdu až příliš zajíců najednou a následně se dopouští oné neúcty ke čtenáři, že všechny náměty a motivy nedokáže na pěti stech stranách důstojně rozpracovat. A za druhé, že autor místy zdařile, ale místy také právě dosti nemotorně (obživlé sovy ze dřeva? vyrobené kouzelné dveře, kterými Maddie překoná několik hodin cesty? Wtf?) balancuje na hraně mezi geniálním a originálním fantastickým příběhem a fantasmagorickým mišmašem. To, a snad i naprosto konvenční a prostý (laciný?) happy end způsobují, že toho ve mně z knihy nakonec příliš hmatatelného nezbylo.
Nevím, ale čekala jsem od knihy něco jiného.
Z počátku vše vypadalo tak nějak dobře rozjeté - duchařina, záhada, zajímavá psychologie postav ... Ale pak! Pak se z toho stalo něco zcela odlišného... Sci-fi .. Obyčejně se tomuto žánru nebráním, ale tady mně to nějak vadilo. Narušilo to mé vnímání knihy, dychtivost se změnila v "Mno dobrá, tak to aspoň dočtu, ať vím, jak to všechno dopadne. Přece to před koncem nevzdám".
Popravdě? Ono by se taky asi nic moc nestalo, kdybych to nakonec vzdala.... :-D
Omlouvám se všem nadšeným čtenářům za komentář, ale vážně nemůžu jinak, i když jsem se snažila..
Lehčí duchařina byla skvělou zábavou. V příběhu mě velmi zaujal syn Oliver, který špatně nese násilí, války a další zážitky. Má problémy podobné věci přijmout. Občas jsem se v něm viděl, protože jsem měl stejný problém. Napínavá kniha pro mě byla záhadou až do naprostého konce. Ne ani tak jak to skončí a jestli bude zlo poraženo, ale jak. Chuck Wendig mistrně kombinuje různé žánry a předkládá koktejl, který je dostatečně zábavný a napínavý.
Toto bylo dobře psycho!
Celkově bych příběh přirovnal ke knihám Beznaděj a Outsider od Kinga. Na začátku se totiž vše jeví naprosto normálně, pak se to ale teprve rozjede.
Často si lidé stěžují na velké střídaní pohledů. Ano, je jich tu hodně, protože se podíváte do života prakticky každé postavy, která se tu ukáže. Rozhodně to ale nebylo na škodu, právě naopak. Děj tím dostal výborný spád a rychlé střídání mezi postavami ještě více prohloubilo tíživou atmosféru, kterou celá kniha má. Autor píše tak, že jsem se na začátku každé kapitoly chytil, takže s orientací mezi charaktery nebyl vůbec problém. Není ani důvod bát se tu počtu stran, protože jakmile se začtete, a že to bude brzy, tak vám celá kniha uběhne lusknutím prstu.
Zvolené téma bylo taky fascinující. Nikdy jsem o něčem podobném ještě nečetl a nechci vám toho moc prozrazovat. Řeknu tedy jen, že se jedná o temnou magii v nejlepší formě.
Jde vidět, že autora psaní bavilo a chtěl nám toho ze svého světa představit co nejvíc. Nebudu lhát, občas už toho bylo zbytečně moc a místo napjaté akční scény jsem přešel do zbytečných popisů okolí. To je taky první a poslední věc, kterou knize můžu vytknout, protože se jinak jedná o opravdu výborný počin.
Pokud hledáte perfektní horor právě do tohoto chladného a sychravého počasí, nemůžete si vybrat lépe!
Bavilo mě to, nevídaný mix žánrů hororu a sci-fi mě přivádí k myšlence paralelních světů. Třeba to tak nějak opravdu je.
Už jste někdy přemýšleli nad tím, jak by vypadal náš svět v jiné dimenzi? A jak byste asi vypadali vy samotní? Pokud ne, pak vás na tyto myšlenky jistě navede nejnovější počin Chucka Wendiga Kniha nehod. Příběh, který je jedním velkým balíčkem překvapení, a to nejen kvůli své nepředvídatelnosti, ale i díky tomu, kolik žánrů v něm dokázal autor zkombinovat.
Nenechte se odradit velkým formátem, protože tento kousek vás dokáže do svých nenápadných pavučinek lapit poměrně rychle, přestože možná na začátku budete trochu tápat, o co tady jde. Sledujete totiž několik linek. Linku Natea, který by pro svou rodinu udělal cokoliv. Dokonce i to, že by se vrátil tam, kde prožil nejkrutější chvíle svého života. Linku Maddie, milující matky a umělkyně, jež však minulosti zažila něco, co ze své mysli úplně vytěsnila. A konečně i příběh jejich patnáctiletého syna Olivera s neuvěřitelně silným smyslem pro empatii, který mu způsobuje více škody než užitku. Společně se rozhodnou začít znovu v rodném městě Natea Jenže ač ta představa zpočátku vypadá idylicky, brzy zjišťují, že na tomhle místě je něco jinak, něco hodně podivného
Kniha nehod je čtení, které nezapadá do klasických škatulek a pokud čekáte typický horor, budete nejspíš zklamaní. Chuck Wendig umí skvěle psát a ještě líp vystavět tísnivou atmosféru, kdy se budete pomyslně ohlížet přes rameno, přestože se toho až tolik neděje. Ale nechává drobečky, jeden za druhým, a vy zkrátka víte, že tu něco nehraje. Než se nadějete, příběh se přehoupne do směsice duchařiny, thrilleru a sci-fi hororu. Někdy je to děsivé, jindy dramatické, občas nečekaně krvavé a najednou budete svádět boj o samotnou existenci světa. Směsice všeho a ničeho, která funguje jako dobře promazaný stroj, a k tomu postavy, které si zamilujete i budete nenávidět. Nesnažte se knihu řadit do škatulek, je to zbytečné. Nechte se jen unášet na stránkách nepředvídatelnosti a slibuju, že na konci nebudete zklamaní.
Hodnocení: 85%
Za knihu k recenzi v rámci spolupráce moc děkuji Knihy Dobrovský.
No můj dojem z knihy je takový rozpačitý. Motiv vůbec není špatný. Střídání pohledů různých postav mám taky ráda. Jen tady byl spíš na škodu. Prostřihy byly příliš krátké a čtenář se musí opravdu soustředit aby neztratil nit. Navíc kniha je opravdu dlouhá a neškodilo by pár desítek stran ubrat
Já jsem se na tuhle knihu těšila. Bohužel asi až moc. Ze začátku mi dalo práci se začíst, kvůli krátkým a neustále se střídajícím kapitolám z pohledů několika postav. Bylo to chaotické a nemohla jsem se "sžít" s postavou. Dala jsem tomu šanci a v půlce příběhu přišel konečně zvrat, kdy jsem moc chtěla znát konec. Ale čtení bylo pořád docela náročné a vlastně i celý děj mi přišel náročný, nevím jak jinak to popsat.
Abych ale nebyla jen kritická, líbila se mi hlavní myšlenka propojení všeho a na konci se vše vyjasnilo a spojilo. Ale.. nějak to nebylo ono. dala bych 50%.
Uf pro mě tohle byla docela náročná kniha. Náročné téma. Kniha se dobře četla byla svižná, ráda jsem se k ní vracela. Ani jsem se tak nebála jako si spíš pořád říkala cože? Coto? Proč? Ale na konec to vše dává smysl.
(SPOILER)
Kdo očekává potoky krve, duchařinu, nebo slasher, bude zklamán a přesto je to "horor" dle mého gusta. Chuck prostě psát umí, jak už jsme se přesvědčili v xy jeho knihách, ale Kniha nehod je přesto jiná - začíná jako poctivá, vtíravá duchařina a potom ani nevíte jak se ocitáte v bitvě o existenci světa, kterou vlastně vede jeden náctiletý kluk, který se narodil do né tak normální rodiny. Má to krvavá místa, má to nechutná místa, má to dokonce místa, kde si budete říkat wtf? Co ještě přijde? Ale ve finále dostanete do rukou příběh, který je nejen neskutečně svižný, ale koneckonců i uvěřitelný... protože kdo ví, jestli tohle všechno nemůže být pravda? Třeba jednoho dne "krabicák" skutečně zachrání malou dívku, vyřezané sovy obživnou a démoni budou cestovat pomocí blesků.
Tohle byla vážně jízda.
Moje hodnocení: 9/10
Hele, není to čistokrevný horor, to si pojďme vyjasnit hned na začátku. A chápu, že lidé, kteří jej čekají, knížka trochu zklame. Na druhou stranu anotace je v tomhle případě naprosto výstižná a už v Psancích Chuck Wendig fantasticky ukázal, jak bravurně dokáže mixovat žánry a servírovat vymazlený koktejl fuckující veškeré škatulky. Ne všem tenhle přístup sedne, ale pokud se vám trefí do vkusu, budete se královsky bavit. Zatímco minule příběh vypadal na další z mnoha variací na zombie apokalypsu, tady autor koketuje se starým domem a přízraky. Klišé? No jasně, ale na Wendigovi zbožňuju, jak dokáže klidně v půlce knihy totálně změnit směr vyprávění a z toho, co vypadalo na intenzívní rodinný horor s bubákem na půdě, udělá misi za záchranu světa a zároveň nesmírně osobní a niternou story.
Obrovskou výhodou je, že Wendig píše lehce, svižně a nepotřebuje cliffhangery na konci každé kapitoly, aby udržel vaší pozornost. Zaháčkuje si vás atmosférou, hází vám nápovědy (na konci to všechno tak krásně postupně zapadá) a vy prostě chcete pokračovat. Nejíst, nepít, nikoho nepotkat a jen číst.
Druhá půlka je pak dost crazy, lehce mi připomínala seriál Dark, jen s tím rozdílem, že Wendig to všechno zvládá ukočírovat a nestane se z toho ultimátní slátina. Boj dobra se zlem, v závěru notně epický, opět připomíná tak trochu Stephena Kinga (Wendigova Bible je podle mě Svědectví), ovšem myšleno jen v tom nejlepším. Protože jak říká mistr Yoda: Vždy jen dva jsou! Mistr a jeho učedník. Jo Wendig je zatím jen učedník, ale sakra dobrej.
Tak tohle byl přesně můj hororový šálek čaje. A celkový mix žánrů byl velmi zajímavý.
Kniha je velmi čtivá s velice zajímavým námětem. Některé části jsou opravdu skvěle temné a strašidelné a celý příběh vás udržuje v tajemném napětí. Hlavní postavy vám rychle přirostou k srdci a přistihnete se, že stejně jako třeba při sledování hororu chcete zařvat "Nechoď tam!", aby se vašemu hrdinovi nestalo nic zlého.
Co mi však trochu chybělo, bylo na konci neúplné vysvětlení celé podstaty. Zápletka se rozuzlila zajímavě a závěr příběhu stojí za to, to ano. Jen mi přijde, že některé věci zůstaly nevysvětlené, a to mi trochu snižuje celkový dojem. Samozřejmě je ale možné, že mi to jen uniklo a třeba bude potřeba to ještě napravit :)
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2017 |  Nuly |
| 2021 | Psanci |
| 2023 | Kniha nehod |
| 2021 |  Star Wars: Moře v plamenech - Pevnost Vader |
Zřejmě nemám dostatečně rozvinutou představivost, aby dokázala pojmout všechny ty podivnosti, které kniha popisuje. Prostě mě to nebavilo. Základní příběh dobrý, občas i nějaké pasáže, ale celkově mně to přišlo takové... jak to nazvat, nejlíp to asi vystihuje slovo nekonzistentní. 2,5*