Tajné společenství
Philip Pullman
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/465833/bmid_tajne-spolecenstvi-98c-465833.jpg
4
55
55
Kniha prachu série
< 2. díl
Konečně se ke čtenářům dostává další díl Jeho temných esencí, druhá Kniha Prachu. Lyra už dávno není dítě. Uplynulo dvacet let od chvíle, kdy ji coby miminko dopravil do bezpečí jedenáctiletý Malcolm. Lyra nyní studuje v Oxfordu, její vztah s Pantalaimonem ovšem prochází krizí. Daemon se při jedné osamělé noční procházce stane svědkem vraždy neznámého muže. Do rukou se mu dostane jeho peněženka a s ní i přístup k deníku zavražděného. A pak už události naberou turbulentní spád. Mezi Lyrou a Pantalaimonem dojde k prudké hádce, daemon od Lyry uteče a oba se, každý na vlastní pěst, vydávají na cestu přes celou Evropu až do Asie. Jejich cílem je tajuplné město ukryté v srdci pouště. Shledá se Lyra opět s Pantalaimonem a vyřeší konečně tajemství Prachu? „Pullmanův příběh nepřestává probouzet celou řadu otázek a nepozbývá nic na své uhrančivosti.“ The Times... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2021 , ArgoOriginální název:
The Secret Commonwealth, 2019
více info...
Přidat komentář
Líbila. Lyra na prahu dospělosti řeší vážné věci. Všude hrozí nesvoboda, Magisterium po likvidaci nejvyšší autority nijak nezesláblo, což vlastně nepřekvapuje. Jsem zvědavá, jestli a jak se vyvine vztak k Malcolmovi. Budu vyhlížet další díl.
Strašně mě potěšilo, že je v tomhle díle Lyra dospělá a tudíž s ní můžeme prožít zase další etapu jejího života i když je opravdu strastiplná. Zároveň se znovu objevil Malcolm, také jako dospělí a já už se těším na poslední díl a jak to všechno dopadne.
Tento díl mne zklamal. Příliš mnoho zákulisních rejdů, žádný zajímavý padouch, frustrovaná Lyra, smutný Pantík. Mě pocity hodně vystihuje níže komentář Epes - chybí dětští hrdinové. A ti byli pro předchozí knihy typičtí a vyhovovalo mi to. Příběh se překlopil do jiné roviny, jeho nálada už mi nesedí. Ale jednu výhodu to má, odpadlo mi nedočkavé očekávání dalšího dílu.
Když jsem dočetla poslední díl Jeho temné esence, byla jsem smutná, že jsem se musela s Lyrou a jejím světem rozloučit.
Pak ovšem vydal pan Pullman pokračování. Nejdříve jsme se seznámili ještě s miminkem Lyry, a zažily další dobrodružství. A v tomhle díle jsme 20 let po té.
Setkáváme se nejen s Lyrou a Pantem, ale i s Malcolmem a s dalšími mnou oblíbenými postavami.
Děj je rozdělen na několik částí. Sledujeme jak cestu Lyry, Pantíka, Malcolmovu ale i to co se odehrává u nich doma.
Děj skvěle ubíhá a je opět čtivě podaný, postupně se vše odhaluje, ale hodně toho zůstává skryto. Každou stránkou čekáte kam vás děj zavede a co nového nám pan Pulmann odhalí, ve světě který vytvořil.
Můžeme sledovat skvělý posun charakterů postav, a to jak je ovlivňuje prožité dobrodružství z předešlých knih. A jak nadále bojují se svými myšlenkami, obavami a pocity a snaží se najít pravdu, každý svoji cestou.
Pan Pulmann rozumí svému řemeslu a bravurně svoje představy přenáší na stránky knih. :)
4,5*
Zatiaľ čo fanúšikovia na toto pokračovanie čakali vyše dvadsať rokov, Lyra ich prežila len sedem. Vyrástla a je úplne iná. Z nepokojného dievčaťa odhodlaného urobiť čokoľvek pre tých, ktorých miluje, sa zmenila na rezervovanú a uzavretú mladú dámu. Navyše na niekoho, kto k životu pristupuje s istou mierou strachu, čím sa jej zorné pole zúžilo.
Mnohí čitatelia možno aj preto nedokázali v plnej miere stráviť, ako veľmi sa Lyra zmenila. Pretože s tým dievčaťom z pôvodnej trilógie má vlastne spoločné len meno a svojho démona. Zo psychologického hľadiska je však vývoj jej charakteru fascinujúci. Pod ťarchou toho, čo prežila sa utieka do sveta rozumu. Popiera vlastnú predstavivosť a to, čoho sa nedokáže dotknúť. Pretože je pre ňu jednoduchšie vyrovnať sa s tým, čomu všetkému čelila – a o čo všetko prišla.
Je to srdcervúca zmena a je o to smutnejšia, že je až zarážajúco realistická. A tak sa Lyra, aby ďalej netrpela, vzdialila sebe a tomu, kým bola, čím sa vzdialil aj Panovi, svojmu démonovi. Kedysi nerozlučná dvojka už nedokáže nájsť spoločnú reč. Nepomáha tomu ani fakt, že sú oddelení, takže každý z nich môže žiť na opačnom konci sveta. Takže sa Lyra opäť musí vydať na cestu – tentoraz primárne preto, aby našla samu seba a možno aj nejaké tie odpovede.
Lenže táto kniha už nie je len o Lyre. Pullman už túto sériu nepíše primárne mladším čitateľom, ale dospelákom. A to je zásadný rozdiel medzi pôvodnou trilógiou a touto druhou. Zatiaľ čo prvá ponúkala dobrodružnejšie ladenie, táto je oveľa pomalšia a aj temnejšia. Autor sa naplno venuje tomu, čomu Lyra ako dieťa nevenovala pozornosť. Teda zákulisným intrigám, mocenským hrám a hlavne motivácii postáv, pretože len detská naivita rozlišuje ľudí na tých dobrých a tých zlých a nevníma odtiene sivej medzi nimi.
Keďže tempo je také pomalé, čitateľ má možnosť naplno preniknúť do myslenia postáv a hlavne má príležitosť pochopiť, čo sa deje a prečo. Hoci mu mnoho odpovedí stále uniká, lebo ešte len prídu. Výhodou knihy je, že dodáva zmysel udalostiam prezentovaným v prvom diele La Belle Sauvage. V ňom sa autor naplno ponoril do svojej obľúbenej kritiky náboženstva, no okrem toho zahltil čitateľa mnohými novými informáciami. V oboch prípadoch na úkor dynamiky. Až v tejto knihe všetky tie informácie dávali zmysel. A dokonca autorom prezentovaný postoj k cirkvi – pretože ho odôvodnil činmi konkrétnych postáv, ktoré sa riadili svojou konkrétnou motiváciou.
Aj preto táto kniha nebola len o Lyre. Vlastne sa jej miestami nevenovala až priveľmi okato. Rozprávala totiž aj príbeh strašidelného Magistéria, ale v oveľa väčšej miere sledovala cestu Malcolma. Pričom Lyra a Malcolm predstavovali zaujímavý kontrast – ako deti prežili krušné chvíle, veľa toho stratili a obaja sa s týmito skúsenosťami vyrovnali po svojom a s rôznou mierou úspešnosti.
Dej teda ponúka hlavne sondu do ľudskej duše a obšírne a podrobne osvetľuje motiváciu. To však neznamená, že neponúka aj akčnejšie a napínavejšie momenty. Dynamika je zachovaná a dokonca je citeľné aj budovanie napätia. Záver však prichádza náhle a akosi uprostred myšlienky. Spolu s uvedomením, že autorovi ostalo až priveľa nezodpovedaných otázok.
V knihe Tajné spoločenstvo autor naplno využíva potenciál, ktorý si pripravil v prvom diele La Belle Sauvage. Osvetľuje predchádzajúce udalosti, podobne ako osvetľuje motiváciu postáv. Vďaka tomu jeho svet získava nové rozmery a o čosi temnejší tón.
Od prvej strany je totiž jasné, že táto trilógia predpokladá vyspelého a trpezlivého čitateľa, ktorý sa nezľakne nielen tých škaredších ľudských stránok, ale ani dlhých filozoficky ladených pasáží. Okrem toho však ponúka cestu životom skúšaných postáv, ktorých pohnuté osudy sú často až srdcervúce. Čitateľ však napriek dĺžke knihy nájde len málo odpovedí, tak len ostáva dúfať, že ich Pullman ponúkne v ďalšom pokračovaní.
Tak se mi konečně podařilo dočíst do konce i druhý díl Knihy prachu. Velice jsem se na tento díl těšila, ale jak jsem ji začala číst, tak se vždy našlo něco, kvůli čemu jsem ji musela odložit a to mě hodně frustrovalo. Nakonec jsem se k ní vrátila s tím, že jsem každý den přečetla alespoň jednu kapitolu. Myslím, že díky tomu jsem si alespoň knihu víc užila a vychutnala si ji. :) V tomto díle se vracíme už k dospělé Lyře a jejímu Pantíkovi, ale oba mezi sebou mají dlouhotrvající při, která je velmi užírá. Nakonec to pro oba vyústí k velké dobrodružství, během kterého se Lyra dokonce ocitne i v Praze. Objevilo se zde hodně filosofie i Magisteria, což bylo rozhodně zajímavé. Narazila jsem na části, které se mi zdáli zdlouhavé, ale když na ně pohlédnu, tak měly v příběhu své místo. Po dočtení už se nedočkavě těším na třetí díl. Musím prostě vědět, co je to za místo, kam Lyra a všichni ostatní, míří. :)
Mrzí mě, že se Pullman v dalším díle až příliš soustředí na politikaření a zabředává do filozofie - tím se knihy postupně vzdalují dětskému čtenáři. Také že už v 2. a 3. pokračování není a nebude žádný dětský hrdina. Kniha Prachu mi přišla mnohdy nastavovaná - např. pražské dobrodružství bylo zbytečně detailní dějovou odbočkou, ačkoli je samozřejmě zajímavé (a místy úsměvné) číst o našich reáliích v textu anglického autora.
Na túto knihu som sa veľmi tešila, trilógia Temné hmoty patrí k mojim obľúbeným a aj prvá časť Knihy prachu sa mi páčila. A páčila sa mi aj táto časť, až keď nie až tak ako som čakala. Kniha sa mi čítala dobre, svet a aj postavy sú zaujímavé. Čo mi trochu vadilo je to, že podľa mňa bolo v knihe až príliš veľa „odbočení“ od hlavného deja a že tam bolo mnoho epizódok, ktoré mi trochu vadili. Tiež som čakala, že podobne ako v prvej knihe, bude príbeh uzavretý, ale nie, takže veľmi by sa mi zišla ďalšia časť :D. Páči sa mi ako autor do knihy zakomponoval aj problémy dnešného sveta – náboženstvo, migráciu, rôzne nepokoje... Tiež sa mi páči, že kniha nadväzuje na pôvodnú trilógiu a Lyra často spomína na niektoré udalosti, je to také príjemné oživenie a tiež je preto lepšie si najprv prečítať Temné hmoty.
Autorovy další knížky
| 2007 |  Zlatý kompas |
| 2007 | Jantarové kukátko |
| 2007 | Jedinečný nůž |
| 2007 | Temné hmoty |
| 2002 | Rubín v kouři |
Úžasné čtení, úžasná kniha, pořád to ve mně rezonuje... Utrápena Lyra a nešťastný pantík, kteří k sobě hledají cestu, tak jako člověk v krizi hledá cestu zpátky sám k sobě... Kdo si v životě nějakou tou krizí prošel, bude nadšený... Nevadí mi, že hrdinové jsou již dospělí. Ba naopak. Lyra vyrostla, čtenář vyrostl s ní a autor toho umí využít a nabídnout mnohem, mnohem vím, než "jen" krásný fantasy příběh. Knížku jsem si zamilovala a nevím, jak vydržím, než vyjde poslední díl!