Kniha túžob
Sue Monk Kidd
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/480046/bmid_kniha-tuzob-vwK-480046.jpg
4
98
98
Fiktívny príbeh nás prenesie do historickej Galiley, kde stretávame Anu, odbojnú a ambicióznu ženu s brilantnou mysľou a odvážnym duchom. Všetko sa pre ňu mení, keď jej do života vstúpi osemnásťročný Ježiš a ona sa stane jeho ženou. Autorka oživuje najväčší a najpodnetnejší príbeh ľudskej histórie. Usiluje sa zostať verná známym udalostiam, predstavuje ich však v aktuálnejšom šate. Vrchol rozprávačského umenia.... celý text
Literatura světová Pro ženy Historické romány
Vydáno: 2021 , Tatran (Bratislava)Originální název:
The Book of Longings, 2020
více info...
Přidat komentář
Knihu jsem otevřela, přečetla 50 stran, pak jsem si konečně přečetla pečlivě záložku a zejména podrobný doslov autorky, a ... odkládám. Ať to pojmu z jakékoli strany, na adresu autorky mi vytanulo jediné slovo: troufalost. (A na mé ryze soukromé straně se klube zoufalost.)
Poutavě pojatý příběh z počátků letopočtu coby "alternativní" nebo spíš domýšlená historie, která využívá skutečných událostí coby velmi silného nástroje. Nemohla jsem se od knihy odtrhnout a na konci si přála, aby toto byla skutečnost.
Kniha je z velké části pravdivá. Vychází za známých pramenů, ale autorka si ji umělecky dotvořila. Seznamuje nás s obdobím od roku 14 až 60 našeho letopočtu. Zabývá se životem Ježíše, kterého oženila s Anou. Kniha je krásná.
Příběh Ježíše trochu jinak než ho známe a je nám předkládám křesťanstvím. I když tady je spíše v pozadí, jde spíše o Anu, vzdělanou a chytrou dívku, která sr snaží prosadit své, v době, kdy ženy měli spíš úlohu poslouchat muže. Podle autorky je příběh smyšlený, ale i tak mě během čtení napadne...jak to bylo doopravdy? Určitě doporučuji přečíst.
(SPOILER)
nemůžu ani slovy vyjádřit, jak zklamaná jsem. skoro všechno na týhle knížce bylo strašně blbý.
To, že Sue Monk Kidd Ježíše v knize oženila, to je v pořádku. Na Knize tužeb mi ale vadilo nemálo jiných věcí, zde nabízím aspoň krátký extrakt ze seznamu:
1) Hlavní postava - Ana. Poznáváme ji, když je Aně 11 let. Za čtyři stránky jí je 14 a v půlce knihy je jí 25, ale vy si toho ani nevšimnete, protože postava se NIJAK nevyvíjí. Neprošla žádnou změnou a jen těžko člověk zpozoruje, že je Ana už vlastně dospělá. Je to jako být zaseklý v hlavě čtrnáctiletého ukňouraného dítětě.
2) Krom toho, že hlavní postava neprochází žádným duševním progressem, bylo mi obrovsky nesympatické, jak sobecká, do sebe zahleděná a umanutá byla.
3) Psaní - knihu tužeb jsem četla v AJ a byla jsem velmi zklamaná. Autorka nesmyslně ustřihávala děj, zkracovala jej a v místech, kde si to přímo samo říkalo o popis, co by se dělo dál, autorka všechno shrnula do jediné jednoduché věty. Bylo to místy až primitivní.
4) Děj. Tato kniha nemohla nikdy aspirovat na reálný román, maximálně na pohádku pro děti na dobrou noc. Děj je TAK předvídatelný, jednoduchý! postavy jsou tak ploché - špatné a nebo dobré! Špatné postavy občas dělají bububu, ale Aně se to nehodí a potřebovala by to jinak, a tak se najednou vždycky všechno nějak vyřeší (v jedné větě samozřejmě) a jede se dál. V této knize nic není problém. Všechno jde jako po másle.
5) Ježíš. Ana se stává Ježíšovou manželkou, kterou je tuším asi 10 let (zdá se to dost, ale v knize se samozřejmě celou dobu nic neděje). V momentě, kdy ale nastává Ježíšova chvíle a odehrává se to, co většina zná z Nového zákona, Ana zmizí. Ana zmizí do Egypta a z vyprávění o Ježíšových tužbách nezbyde nic. Přišlo mi, že autorka nevěděla, co vlastně chce psát.
6) Any tužby. Ana chtěla být písařkou. Byla vzdělaná a chtěla být volná, chtěla být hlas. Možná proto vás překvapí, že Ana většinu svého života nepsala (spooousty let). Pak ale chvíli měla čas a najednou ze sebe vysypala jeden epos za druhým. Rozčilovalo mě, jak nepravděpodobné všechno bylo.
7) Víte co, já se fakt už nemůžu dál zabývat takovou blbostí. Úplně mě to rozpaluje. Kniha byla hloupá, jednnoduchá, nedotažená, zdlouhavá, plochá, plná zbytečností. Ne. Ne ne ne ne ne.
Niekedy čítame knihu a niekedy KNIHU.
A výnimočne prečítame aj knihy, na ktoré skutočne nezabudneme.
Slová, momenty a chvíľe, keď som túto knihu čítala. Stále je to vo mne a ja sa cítim vyživená.
Nemám pre to lepší výraz.
“Tvoja vízia predstavuje, čo si želáš, aby predstavovala. Bude tým, čo z nej urobíš.”
KNIHA TÚŽOB je jednou z kníh môjho života. Úprimne, tušila som to, už keď som si ju vyberala na recenziu (vyd. Tatran).
Je to príbeh, ktorého slová, postavy a myšlienky ma dokonale nasýtili a kde sama potrebujem čas, aby ku mne prišli tie správne slová, ktoré chcem posunúť ďalej.
Tento príbeh nie je o kresťanstve. Nie je ani o Ježišovi.
Je o Anne a jej živote. Dej sledujeme jej očami a po začítaní sa, som mala pocit, že jej oči sú aj mojimi. Vtiahlo ma to.
Je o Anne, ktorá mala svoje túžby.
O Anne, manželke Ježiša Nazaretského.
O Anne, žene, ktorá túžila po hlase a nakoniec sa ním stala.
Autorka tento príbeh napísala s veľkou úctou a citom ku každému. Bez rozdielu na to, kto v čo a v koho verí alebo neverí. Som za to vďačná.
Putovanie životom Anny od jej štrnástich rokov bolo nezabudnuteľným zážitkom a často som mala vďaka tomu, ako je kniha napísaná sama pocit, že čítam niečo viac ako historický román.
Našla seba, našla lásku, rodinu, našla silu. V sebe, iných aj v slovách.
Výnimočnou ženou v tejto knihe však nebola len Anna.
Nemôžem zabudnúť ani na Yalthu, Tabithu, Máriu, Phasaelis, Chayu, Skepsis…
“Tak dlho som sa usilovala zapadnúť, byť taká, akú ma chceli mať. Teraz chcem byť sama sebou.”
Naša autenticita je ten najväčší dar, ktorý môžme dať s láskou sebe aj svetu zároveň.
Keď som túto myšlienku, ktorú mám v srdci už nejaký čas, videla napísanú aj v tejto knihe dojalo ma to. Aj mnohé iné.
Nie je to len veselá kniha, je plná aj ťažkých chvíľ, smútku aj neprávosti, taký je však často aj život a je na nás, ako sa k tomu postavíme. Každý po svojom. A to nám ukazujú aj hrdinky aj hrdinovia v tomto príbehu.
“Život, ktorý vedieš sa môže rozbiť na malé kúsky, no z jeho úlomkov si môžeš poskladať nový. Časť tvojho ja možno odumrie, no na jej mieste povstane tvoje nové ja.”
Je to výnimočná kniha a ak vás láka, dajte jej šancu. Pre niečo vás zaujala a možno v nej objavíte také poklady ako ja ️.
Majte nádherný deň.
Pustit se na táááák tenký led, kdy autorka ožení Ježíše je odvaha. Možná někdo nazve jinak…. ALE pak se ošidí, protože je to výjimečný „led“. Jde ve své době o výjimečnou ženu, která i když pochází ze zajištěné VIP skupiny je ochotná se zamýšlet nad skutečnými hodnotami a také se za ně případně postavit.
Ježíš je zde v pozadí, ale někdy i málo stačí, aby bylo významné, a tak je pro Anu (to jedno n bilo do očí:o( setkání s Ním rozhodující. Ana má oporu v jiných ženách, k nimž si buduje respekt a díky vzájemnému přátelství je život snesitelnější. Na pozadí velmi rozdílných žen a jejich osobních zkoušek je autorkou předložena kultura, zvyklosti, postoje společnosti, postavení mužů a žen, a v neposlední řadě historie nejen Izraele, Egypta a Říma, ale celkový pohled na 1.století. Vítáno :o)
Náboženství je jen určitou kulisou, takže zapřisáhlí „ne-věřící“ a ti, co čtou kdeco o osobním rozvoji, přitom se řada z nich v životě do Bible ani nepodívala i když ji kritizují (také odvaha nebo už nadutost?) se nemusí bát, že by jim tato kniha víru vnucovala. Přestože by Ana bez víry nebyla tím kým ji autorka stvořila….
(SPOILER)
Chvíli jsem vahala jestli si knihu vůbec pořizovat a přečíst si ji. Nakonec mě přesvědčili komentáře.
Příběh Any, byl ze začátku velmi zajímavý. Přiznávám, že mě bavila především první část jejího příběhu. Střed, kdy se vdá za Ježíše a její život v Alexandrii pro mě nebyl tak poutaví. Kniha mi přišla chvílemi i zdlouhavá.
Na knížku jsem se těšila, ale neupoutala mě tak, jak bych čekala. Při veškerém respektu ke knížce jako historické fikci, k dlouholeté přípravě autorky i snaze poukázat na utlačované, se nepřipojím k pozitivním reakcím dosavadních čtenářů. Nic z příběhu se mi nedostalo pod kůži, šlo to jen po povrchu. Ana mi nebyla příliš sympatická - působila, že jí více jde o "její" hlas, než aby byla tím hlasem. Příběh samotný potenciál rozhodně má, jen mi nesedl způsob pojetí, škoda...I tak vypadá, že určitě osloví i další čtenáře.
Kniha tužeb je knihou, která naplnila a posílila moje srdce i duši. Nádherně vyprávěný příběh Ježíšovi manželky Any, i když její postava je zřejmě smyšlená, mě jako milovnici historických románů hodně zasáhl a posílil i moji víru. Víru v dobro, sílu slova a touhy, víru v mystérium kolem osoby Ježíše a jeho království. Království nebeské, které nesmíme hledat jen kolem nás, ale hlavně v sobě.
Příběh Any mě doslova uchvátil. Je silný, dojemný a fascinující. Ať se stane také inspirací pro všechny, kteří to potřebují ! Kniha tužeb je úchvatná a jedinečná !! Přečtěte si, prosím ! Nestává se často, abychom navštívili Nazaret, Alexandrii či Jeruzalém !!
Dnes večer bych se tu s váma chtěla podělit o své smíšené pocity z podle mě čtenáři trochu opomíjeného historického románu Kniha tužeb...
Většina z nás alespoň okrajově tuší, jak se přibližně odvíjel osud Ježíše Krista. Jak se narodil, žil i jak byl ukřižovaný. A většina to bereme tak, jak je nám to předkládáno církví a Biblí a většinou nás ani nenapadne zamyslet se nad tím, jestli měl Ježíš rodinu, děti a nebo jestli žil a vystupoval tak, jak je nám to po generace předkládáno...
Sue Monk Kidd nám ve své Knize tužeb přináší příběh inteligentní mladé Any, dívky z bohaté rodiny, která byla díky okolnostem vyhnána na okraj společnosti, kde se její cesta protnula na pár let právě s tou Ježíšovou. Při čtení mě mnohokrát napadlo, jak by se asi vyvíjela církev a celá naše společnost, kdyby Ježíš měl rodinu. Jeho příběh se odvíjel i jako příběh manžela, otce.. Změnilo by to něco? Mohli by se kněží ženit? Existoval by celibát? Docházelo by i tak ke zneužívání dětí církevními hodnostáři?
Osobně se mi líbil ten nápad. Celkem nevšední historická éra i zápletka pro knižní zpracování. Chvilkama jsem teda byla hotová z toho, jak se v té době zacházelo se ženami. Že byly pro ostatní míň, než kus hadru a když se podle názoru otce/manžela něčím provinily, tak je stihl krutý trest. Je hrozné, když si uvědomím, že v některých zemích to takto funguje dodnes...
Celkově mi tam ale chyběl takový ten WAW efekt. Čekala jsem asi o trošku víc propracovanější příběh. Nevím, jak to vyjádřit. Konec Ježíšova příběhu známe, takže happy end očekávat nemůžeme, ale i přesto tomu podle mě něco chybělo. Od autorky jsem četla již knihu Křídla ve větru, ze které jsem byla naprosto nadšená, takže možná jsem i díky tomu měla příliš velká očekávání. Tady mi chvilkami přišel děj takový rozvláčnější, pomalý. Opravdu nevím, jak to vyjádřit, protože na druhou stranu jsem zase trávila čtením každou volnou chvilku, jen abych se dozvěděla konec Anina příběhu...
Knihu tužeb vám každopádně doporučuju k přečtení. Trošku kontroverze, trochu inspirace pro překonání nelehkých životních situací. Myslím si, že každý čtenář si v tom najde to své.
Velice zajímavá a originální historická fikce, napsaná velice citlivě a s úctou. Autorka popsala fiktivní biblický příběh Ježíše , který zde začíná v době, která není nikde přesně popsána, líčí ho jako muže, z pohledu hlavní hrdinky Any , která se v tomto příběhu stane jeho manželkou. Příběh ale končí v době, kterou všichni známe a je do ní velice procítěně zasazen. Kniha mi vzala dech.
Kniha tužeb se hlavně zaměřuje postavení žen v historii , které neměly hlas. Hlavní hrdinka příběhu, píše o umlčovaných a zastrašovaných ženách, které neměly žádná práva, jejich život byl v rukou mužů.
Příběh se odehrává v Galileji, Nazaretu, Alexandrii a nakonec i v Jeruzalémě.
Při čtení této knihy jsem si zjišťovala, co byla skutečnost a co si autorka přimyslela. Nejsem příliš znalá v oblasti bible, ale základy vím a byla jsem naprosto uchvácena tímto brilantním odvážným zpracováním, tak trochu notoricky známého biblického příběhu. Zajímaly by mě reakce jednotlivých věřících, na tuto knihu.
Kniha mi byla doporučena a musím uznat, že zpočátku jsem k ní nepřistupoval s úplnou důvěrou. "Profláklá" jména vedlejších postav ve mně nebudila velkou důvěru, ale autorka se tématu chopila velmi umně a vypracovala krásný příběh dívky Any a jejich příbuzných a přítelkyň. Jako muž říkám zcela nepokrytě, že jsem rád za dnešní dobu, kdy je žena spíš partner než domácí doplněk bez práv na svobodu a šance na vlastní názor.
"Pane náš, vyslyš mou modlitbu, modlitbu mého srdce. Požehnej, Bože, velikosti ve mně, ať už se bojím jakkoliv. Požehnej mým perům a inkoustům. Požehnej slovům, která napíšu. Kéž jsou podle tvého názoru krásná a zůstanou zjevná i očím těch, kteří se ještě nenarodili. Až se změním v prach, zpívej nad mými kostmi tato slova: byla hlas."
Co by se stalo, kdyby měla hlava křesťanství, Ježíš Kristus, manželku? A navíc ženu, jejíž hlas by byl znám a nebyl umlčen? Tuto otázku si kladla autorka románu, která se trochu provokativním způsobem pokusila vylíčit život posvátné a uctívané ikony tak, jako by to byl obyčejný muž se svými touhami, muž, jehož kroky částečně ovlivnila i žena jeho života. Tato kniha mnou silně zarezonovala. A to nejen jiným uchopením Ježíšova příběhu. Je to totiž hlavně příběh o umlčovaných ženách v historii. O těch, které neměly hlas. Vždyť sama Ana, hlavní hrdinka příběhu, píše o umlčovaných, zastrašovaných a porobovaných ženách, které jsou předně majetkem mužů a nemají žádná práva, nemohou si určovat, jak naloží se svým životem. To se mi zdá být hlavním poselstvím knihy. Poselstvím velmi silným a já už vím, že i tato kniha, stejně jako autorčina Křídla ve větru, která jsem četla rovněž, ve mě dlouho zůstane.
Opět jsem se nechala zlákat anotací a těšila se na historický román s určitou hloubkou a nějakým tím moudrým poselstvím. Přečetla jsem místo toho plytký příběh z červené knihovny zasazený do doby Ježíše. Ani jediné zanoření se pod hladinu se nekonalo, ani drobná vlnka slov, která by čtenáře nějak zasáhla, tuto hladinu vlažného rybníčku nerozvířila. Ach, klaním se, Nikosi Kazantzakisi!
Štítky knihy
křesťanství láska víra touha fikce
Autorovy další knížky
| 2015 |  Křídla ve větru |
| 2005 | Tajný život včel |
| 2021 | Kniha tužeb |
| 2006 |  Trón morskej panny |
Věnovat se potenciální Ježíšově manželce by představovalo pro jakéhokoliv autora opravdovou výzvu. Sue Monk-Kidd ji však uchopila poněkud, mírně řečeno, nešikovně. Na knihu mě nalákalo kontroverzní téma, protože jak prostředí tehdejší Palestiny, tak osoba Ježíše a lidí kolem něj mě nikdy nepřestanou fascinovat. Bohužel mě nemile překvapil jednoduchý, až primitivní styl psaní. V důsledku toho kniha podle mě zaprvé naprosto postrádala atmosféru začátku letopočtu, zadruhé působily vystupující postavy i děj dost povrchně. Nešlo se vcítit do jejich starostí ani prožívat synopsi, která bezpochyby měla velký potenciál zaujmout. Nakonec mě zklamala do očí bijící nepravděpodobnost většiny popsaných situací (např. když Ana otevřeně odmítla Héroda Antipu nebo jak se sama potulovala po kopcích). A vedle toho nereálný způsob uvažování tehdejších žen. Tematicky mi román připomněl knihu Utajená Magdalena od Ki Longfellow, s tím rozdílem, že Magdalena byla psána bohatým, hutným stylem plným informací. Autorka zde poskytla podrobný pohled na tehdejší filozofii, náboženství a společnost. Z ní jsem cítila, jako bych skutečně četla něco velmi starého. Knihu tužeb jsem raději v půlce odložila, protože se mi četba zdála jako ztráta času. Označovat ji za historický román považuju za urážku tohoto žánru.