Knihkupectví v Dublinu
Evie Woods
Až příliš dlouho byli Opaline Martha a Henry vedlejšími postavami svých životů... Opaline a Marthu od sebe dělí jedno století a zároveň je spojuje mnoho podobných životních událostí, a hlavně hledání sebejistoty a vlastní cesty. Opaline, žijící v první polovině minulého století, nechce přijmout osud pokorné manželky v dohodnutém sňatku. Stejně tak Martha, která se vydává do současného Dublinu najít své ztracené já a setká se tu s magickým světem knih. Díky tomu poznává Henryho, který tu pátrá po ztraceném rukopise. Nitky osudu všech tří hrdinů se proplétají a odhalují doslova neuvěřitelně náhodné spojitosti. Opravdu náhodné?... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2024 , MetaforaOriginální název:
The Lost Bookshop, 2023
více info...
Přidat komentář
Knihkupectví v Dublinu na mě působilo jako pohlazení po duši. Příběh dvou žen, Opaline a Marthy, mě chytil za srdce nejen svou hloubkou, ale i působivou atmosférou. Je to kniha o ztrátách, druhých šancích a především o tom, jaké zázraky dokáže přátelství – a láska ke knihám.
Opaline, mladá žena zasažená tragédií, a Martha, dáma se svými vlastními démony, se setkávají v zapadlém dublinském knihkupectví, které je tak trochu zanedbané, ale plné potenciálu. Jejich cesta k obnově knihkupectví i sebe samých mě dojala, i když každá žije v jiné době.
Líbilo se mi, jak příběh ukazuje, že nezáleží na věku ani na tom, co máme za sebou. Vždycky je šance něco změnit, jen je potřeba odvaha a někdy i správní lidé, kteří nám pomohou. A ani jedné ženě odvaha rozhodně nechybí. Opaline a Martha jsou obě odlišné a přece je toho spoustu spojuje.
Tahle kniha má v sobě takovou zvláštní naději a kouzlo. Doporučila bych ji každému, kdo má rád příběhy o přátelství, druhých šancích a lásce ke knihám. Pro mě to bylo napínavé čtení, které mě přeneslo do Dublinu a svět knih. Knihkupectví v Dublinu se mi moc líbilo.
KNIHKUPECTVÍ V DUBLINU – přesně ta kniha u které jsem nepotřebovala číst anotaci ani si o ni nic zjišťovat. Když je v názvu knihkupectví a na obálce jsou knihy je jasné, že dobrovolně půjde do mé knihovny. A ano, bylo to přesně to čtení, které jsem si přála.
Střídají se zde kapitoly Henryho, Opaline a Marthy. Příběhy Marthy a Henryho popisují současnost, Opaline je z minulosti. Nedokážu popsat, který příběh mě bavil víc, prostě jsem otáčela stránky a nechala se unášet všemi. A co tyhle tři spojuje? Je to jedno kouzelné magické knihkupectví.
Bylo to opravdu kouzelné a velmi čtivé, ale tenhle příběh má i přesah. Nechci moc prozrazovat, tohle si musíte přečíst, stojí to za to. Mé knihomilské srdíčko plesalo celých 424 stran.
Taky vás tak moc zaujala obálka? Kombinace knih a Irska, okamžitě jsem věděla, že si tuhle knihu potřebuju přečíst. Ačkoliv jsem čekala něco malinko jiného, určitě jsem nebyla zklamaná.
Zážitek z této knihy se mi těžko popisuje. V průběhu čtení se mi vystřídaly snad všechny emoce. Najdete tu všechno – těžká témata, lásku, přátelství, drama i dojetí, kapku nadpřirozena a hlavně knihy! Mé knihomolské já se tetelilo štěstím. Příběh je velmi čtivý a přestože je to vcelku bichlička, četla se svižně a osudy postav mě pohltily.
Nejsem fanoušek několika časových linek, tahle kniha mě ale pohladila po duši a donutila přemýšlet. Určitě stojí za přečtení.
Ta kniha má v sobě spoustu překvapení. Chvíli je temná, protože osudy obou žen nebyly jednoduché, potom je zase až pohádková, snová, magická. Je to už pár dní, co jsem ji dočetla, ale pořád na ni myslím. Několikrát mi vehnala slzy do očí. Je v ní spousta bolesti, ale také krásy, magie a velké lásky nejen ke knihám. Nádherná je, dejte si ji, nebudete litovat.
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižních střípků
Toto bylo tak krásné čtení, pohladilo po duši. Příběh byl dost neotřelý, zajímavý. Příbeh z Dublinu o knihách, lásce a magickém příběhu. Hlavní postavy do příběhu zapadli. Knihu doporučuji naprosto všem.
Tak to byla krása, pohlazení na duši. Kouzelné pohlazení na duši. Jestli ve vás zůstal kousek dítěte, i když jste dospělí, tak si ji užijete.
Knihkupectví v Dublinu je krásný příběh, v kterém nechybí knihy, láska ke knihám, tajemství a krásné tajuplné Irsko. Příběh se mi moc líbil a to tajemno okolo bylo spíše milé překvapení. Díky tomu to příběhu se ve mě probudila malá holčička, která věřila na příběhy plné kouzel a že není nic nemožné v říši knih. Doufám, že nás vydavatelé potěší další knihou od Evie Woods.
Tohle se mi moc líbilo. Mělo to napětí, mělo to magickou linku. Mělo to drsnou část, mělo to milostnou část a hlavně byly tam knihy!!! Kdo by nemiloval svět knih?
Mé pubertální já, zatoužilo po náručí lovce knižních záhad... nečekaně jsem se nechala zlanařit :)
Knihkupectví v Dublinu je krásné vyprávění o knihách a příbězích. Zabývá se knihami skrz století, jejich autory, skutečnými díly (líbily se mi zmínky konkrétních děl a ještě víc těch, které znám či jsem četla), ale i nikdy neobjevenými rukopisy. Takový ráj pro každého knihomola.
Ale mimo jiné je to i příběh o osudu Opaline začínající před druhou světovou válkou. Žena, která se postavila svému osudu a bojovala za svou svobodu, a která za to i draze zaplatila. Tahle část byla dost dramatická a hodně mi připomínala temnotu Tmavých stěn Willardu. Stejná atmosféra a sklíčenost. Tento pohled jsem četla jedním dechem.
Druhým pohledem je Martha a Henry v současnosti, které spojí v podstatě Opalinina minulost. Tato část byla dost předvídatelná a nijak překvapivá. Postupným čtením čtenáři spousta věcí dojde ještě předtím, než je prozradí sama autorka. Takže žádného napínání a překvapení se nedočká. Navíc to bylo tak trochu romanticky klišoidní a na můj vkus až zbytečně dramatizované. Mohlo se to méně zabývat komplikacemi vznikajícího přátelství/vztahu mezi nimi a více zapojit pátrání v minulosti.
Nicméně kniha byla moc hezky napsaná, hodně čtivá, zaměřená na emoce, lidská dramata a myšlenku, že všechno se dá překonat a najít štěstí do budoucna. Popravdě jsem ale podle anotace čekala něco trochu jiného. Opalinin pohled se mi líbil, tam jsem dostala ty správné emoce, co jsem čekala, ale u Marthy s Henrym to fungovalo už o něco méně. A největším oříškem se nakonec stalo to nadpřirozeno, které jsem vůbec neočekávala a tak nějak se mi k příběhu nehodilo. Působilo to díky tomu trošku neskutečně a pohádkově.
Knížka je velmi čtivá, neubránila jsem se pocitu, že by se dala skvěle zfilmovat. I když má 464 stran, přečetla jsem ji velmi lehce a rychle. Láska, osud, tajemno… Ideální podzimní čtení.
Přečetla jsem s potěšením. Opaline, Martha, Henry mě zajímali, dojímali a moc jsem jim přála, aby překonali těžké životní zkoušky i své vnitřní démony a vše nakonec dobře dopadlo.
Dějové linie se střídaly v dobře zvoleném rytmu a na konci se dramatické příběhy všech postav přirozeně propojily.
Hlavní vztahovou zápletku jsem bohužel uhodla v polovině knihy a tak byl konec knihy už poklidný a nepřekvapivý.
Přes nelehké osudy zůstali Opaline, Martha i Henry laskavými a hřejivými bytostmi a stejný pocit jsem měla z této knihy.
Spoilery:
Kniha napsaní přímo mi na míru !
Ve dvou časových linkách poznáváme dvě těžce zkoušené ženy, které se
musí s životem poprat, trošku tajemna a nadpřirozena,
o hledání rukopisu Emily Brontëové a spoooustě skvělých knih.
Náš počet se stále zmenšoval. Od chvíle, kdy se jeden šílenec rozhodl reformovat Německo, už nebyla taková potřeba reformovat ženy. Válka všechny přiměla zabývat se současným stavem. Měla jsem pocit, že válku potřebují hlavně muži, aby nalezli význam toho, co už měli. Aby se mohli dostat na samý okraj propasti, ve které mohou ztratit úplně všechno, pocítit tu opojnou nejistotu, a potom procitnout a udělat krok zpátky.
I kdybych nenašel ten rukopis, měl jsem teď podklady k velmi zajímavé práci o ženě, která v Irsku patřila mezi nejvýznamnější obchodníky s knihami a potom byla na žádost svého bratra držena v psychiatrické léčebně. Přestože byla talentovaná, inteligentní a nezávislá, stejně byla považována za majetek muže, který s ní mohl udělat, co se mu zlíbilo.
Evie Woods je pseudonym irské spisovatelky a všestranné umělkyně Evie Gaughan, která žije v přístavním městě Galway na západním pobřeží Irska. V jejích knihách se odráží láska k historii, k irské mytologii a k objevování zázraků v každodenním životě.
Knihkupectví v Dublinu (The Lost Bookshop, 2023) je její čtvrtou knihou a zavádí
čtenáře do nevšedního světa vzácných rukopisů a neuvěřitelných životních příběhů spojujících lidi, kteří žijí v různých stoletích, ale mají podobné osudy. V tomto okouzlujícím románu plném záhad a tajemství se setkává Sběratelka příběhů Sally Pageové se Ztracenou apatykářkou Sarah Pennerové.
PS: Doufám a věřím, že u nás budou knihy této spisovatelky vydány,
protože píše překrásně.
Mezi mé nejčastěji čtené knihy patří bez debat thrillery a detektivky, nicméně občas je třeba těm hrůzám uniknout do trošku hezčího světa.
Tentokrát jsem si pro únik vybrala Knihkupectví v Dublinu. Byla to láska na první pohled, neboť, uznejte sami, obálka je dokonalá.
Samotný příběh se vám dostane pod kůži.
Odehrává se ve dvou časových linkách. V jedné je mladá sběratelka knih Opaline, jejímž snem je mít jednou své vlastní knihkupectví. Avšak příběh se datuje do období před druhou světovou válkou a tak mnohé sny pro ženy nebyly tak snadno uskutečnitelné.
V té druhé se setkáváme se sympatickou Marthou, která utíká před svým násilnickým manželem do Irska.
Potkává zde sympatického Henryho s nímž ji pojí převážně záliba ve starých knihách a touha najít jedno staré knihkupectví...
Celý příběh je nádherně proplétán až se na samotném konci spojí.
Určitě doporučuji k přečtení.
Krásná kniha plná kouzel starých knih