Krvavé býlí
Jenny Nowak (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/1717/bmid_krvave-byli-Lss-1717.jpg
4
57
57
Knihy o Vladu Draculovi série
< 5. díl >
Po vraždě mladého vladaře, potomka Draculova rodu, zavládne v zemi bezpráví. Vladův nejhorší nepřítel usiluje o život všech jeho blízkých. Hrdinové, známí z předešlých příběhů i zatím neznámí, nasazují životy pro čest a slávu – a jak jinak? – také pro lásku. Drsný středověk zní třeskem mečů a cvalem rytířských koní, voní medovinou a páchne krví.... celý text
Přidat komentář
Čteno s nevědomostí, že je toto 4. díl, ale co jsem tak četl, není snad potřeba znát ty předchozí. Rozhodně se na ně chystám, až je někde seženu.
Líbila se mi čtivost, napětí a jak autorka budovala zvraty. Záporáka jsem odhadoval jiného a jsem i rád, že to byl někdo jiný, než můj tip.
Oproti předchozím knihám, ze začátku docela smutná, ale i jako další knihy, velice čtivá a záživná.
Píše se rok 1494 a v Transylvánii už to zase vře... Román o nesmrtelném knížeti Draculovi volně navazuje na Trůn pro mrtvého a vrací se do dob krutého středověku patnáctého století. Chladným a nelítostným laděním připomene příběh v mnohém filmy Františka Vláčila, kdyby v nich bylo místo pro špetku rozervané romantiky a nějaký ten prvek vampyrismu. Autorka tenhle dojem podbarvuje jak dobovými archaizmy, tak prostou mluvou, přičemž historie v jejích rukou je přesně tím krutým místem, před kterým varuje spisovatelka Connie Willisová - kdo druhého upálí jako první, vyhrál.
Fanoušci Jenny Nowak tedy jejím dalším počinem zklamáni nebudou a ostatní, kteří autorku ještě neznají a mají chuť na trocha toho pochmurného vyprávění o smrtící nenávisti, nehynoucí lásce a tragickém prokletí jménem Vlad Tepes, by si román rozhodně neměli nechat ujít.
Krvavé býlí bylo mimo jiné pro svou délku rozděleno do dvou knih, ale i tak je jejich konec epizodně uzavřený. Přímé pokračování nese název Vlčí sémě.
Myslím, že ak človek zažil niečo tak osudové ako je láska Belu a Alexis, nemôže už nikoho milovať, ani keby žil 500 rokov. Nehovoriac o tom, že ten človek kvôli svojej veľkej láske prežil svoju smrť a vrátil sa ako nemrtvý. Do srdca, ktoré zomrelo a povstalo s touto láskou, nemôže už predsa vstúpiť žiadna iná...
Preto odpusťte, ale Sofia ma nijak neuchvátila.
Záver knihy, to defilé mŕtvych pri Andriinom odchode na večnosť, mi zobral všetky slová, ostali iba slzy... Tá jediná, najviac očakávaná, neprišla...
Zjišťuji, že čím víc knížek z dráculovské série čtu, tím víc u nich roním slzy. Belova věčná láska k Alexis, kterou prostě nic nepřekoná, mi naprosto trhá duši na kusy. Ale bylo krásné vidět Sofii v těch nejlepších letech a malou Xan plnou života...nejraději bych to takhle ukončila a nevěděla nic o "Vlčí písni", kterou pro Xandru poté bratříčci vlci vyli ... :)
[015/11] Jenny Nowak, je autorkou s neuvěřitelně kolísavou kvalitou textů. Zatímco v 'Nemrtvém' předvádí pouhopouhou romanci pro vybití těch nejprimitivnějších pudů mladých lidí s právě zažehnutým plamenem pubertální rozjařilosti, v 'Krvavém býlí' dokázala skloubit historický román, dnes zjemněnou a zpopularizovanou tvář vampyrismu - při tom nešetřila dózami na koření s cedulkami: smrt, zrození, choroby a utrpení - s přiměřeným nádechem romantiky a jakéhosi chtíče po té pobledlé temné stránce “lidstva“ krvavého apetitu.
(305) Chceš-li porazit ďábla, nesmíš ho prosit po dobrém, musíš se stát ďábelštějším než on. Toužíš-li nad ním zvítězit, nesmí se tě jen bát, musí se nad tebou zalknout hrůzou. Zlo se dá vyhnat jenom ještě větším zlem...
Pro člověka, který se dokáže odbourat od okolního světa a plně se ponořit do příběhů, budou nejspíše nutné po ruce kapesníčky. Může se i stát, že se mu udělá špatně a sem tam si ze zpoceného čela otře nějakou tu krvavou krůpěj, odstřikující z rozbouřené bitevní vřavy či uťaté hlavy.
(352) ,,Turek? Mám sdílet střechu s pohanem? Není to hřích?"
,,Zaslepenost je hřích."
Vlad Narážeč je charakterem naprosto kompatibilním pro jakoukoli literární zvrhlost a jsem vlastně docela ráda, že si lidé netroufají až tak často(?!?) vliv jeho jména v oblasti vampyrismu prznit do neúnosných mezí. Ano, po světě běhá až neuvěřitelné množství verzí slovutného Draculi, ale díky bohům se mi jim daří úspěšně vyhýbat. Jiná věc pak jsou ty hordy moderních “nemrtvých“, kteří už nesmrdí tak, jak o nich za dávných časů kronikáři ve svých dílech kázali. Žádný páchnoucí dech, vzdmuté břichy a přerostlé nehty… Joo, už to není, co to bývalo.
Autorovy další knížky
| 2011 |  Noční lovci |
| 2005 | Vlčí píseň |
| 2004 | Krvavé býlí |
| 2004 | Čarodějka po česku |
| 1999 | Pláč prokletého krále |
Další super skvělý díl :-)
Střípek doslovu:
POSLEDNÍ SLOVO
Předivo příběhů, osudy, dávno zapomenutá jména hustě utkaný gobelín vášní, bojů, lásky a nenávisti, to všechno se skrývá pod suchopárnou maskou historie stejně jako hroby těch, kteří ji kdysi tvořili a – žili...
A kdeže má hrob kníže Vlad? Kde uléhá vítr a přebývá bouře? A jak by mohl spát, když jeho příběh, ten pronikavý výkřik do temnoty, dodnes zní našimi dějinami jako rozeznělá krvavá struna? Děsí i vábí, tak jako všechno nepoznané, jako všechno, co se dotýká nejhlubších hlubin našich duší.
A stejně jako on, znovu a znovu, probouzí se po staletích i tajemný Řád
Draka, temné duchovní společenství magie, noci a krve. Rozprostírá svá blanitá křídla i nad naší uspěchanou současností, volá a láká ta nikdy nekončící řada pradávných rytířů, bloudivých duší – dlouhá staletí spící, ale nikdy nepřeťatá. Slýcháte jejich volání? Cítíte v nočním vánku dech Draka?