Knížka s červeným obalem

10.03.2023

Naprosto zásadní kniha magického realizmu české kotliny. "Je to s těma jinýma ... jiný?"
V době reálného socialismu to byla pecka a kvůli místnímu podhodnocení si jí běžím přečíst znova. Ale nepochybuju, že zasáhne i po 36 letech

31.08.2021

Tak bohužel jsme si se Sašou Berkovou nesedli. Ten vyprávěcí princip je manýra, který mě rozčiloval čím dál víc, až jsem měl sto chutí to nedočíst. Přemohl jsem se a to jenom kvůli tomu, že samotné ty situace, jakési vržené situace, jsou zajímavé a citlivé. Ale krátkost povídek absolutně neumožnila cokoliv rozehrát, jsou to kousky trhaného masa, takové rozhlížení po životních situacích, tu lepší, tu slabší, které podle mě naprosto zabíjí ten vyprávěcí styl. U jedné povídky by se to sneslo (dobrá je třeba ta poslední "pohádka" o spisovatelce), ale když je tam tolik slangu, tolik nadhozených variací, absence dialogů, není pro mě možné se v tom udržet a začíst se. Bohužel. Podle mě zajímavý formální experiment, ve kterém občas probleskne zajímavá situace. Ale nic víc. Omlouvám se.

11.10.2020

Vrátila jsem se k ní asi po deseti letech. Krátké příběhy, vytříbený jazyk. Frutrace, zranění,vždy z pohledu ženy a k tomu absurdní humor. Nejvíce se mi líbila povídka Pavučina. Kdysi jsem ji snad viděla jako nějaký krátký amatérský (?) film.

28.08.2020

Sbírka povídek z 80.let. Velmi vtipné. Stručně psané a brilantně vypointované. Mezilidské vztahy,dospívání i stáří.
(2008)

21.02.2020

Tuhle knížku miluju. Koupila jsem si ji před dávnými a dávnými lety a v neděli po společném obědě jsem z ní předčítala na kolejích kamarádům. A vlastně si myslím, že tahle knížka je přímo stvořená ke společnému předčítání.
Závěrečná scéna s nebohým Homolkou je geniální, tu jsme zbožňovali. A rozesmála mě i po letech.
Nebo třeba: mmmm - cítíte. Jaro. Když to dobře dopadne, bude i léto.
Ta hravost, nespoutanost, bláznivost, citlivost, to nevážně o vážném mě moc baví.

06.10.2018

Tak dočíst tento soubor povídek byla opravdu moje výzva roku! Přiznávám, že nebýt jí, daleko bych se nedostala, byť odkládání rozečtených knih bytostně nesnáším. Jak už je tu zmíněno dříve, povídka s kudlankou a několik dalších mne zaujaly, ale že by se mi jevily vtipné, to úplně ne. Celou "červenou" jsem si dávkovala, abych ji vůbec dočetla, v průběhu čtení mne napadaly pojmy jako poplatné své době, příliš tlačící na pilu, překombinované...občas až: probůh, na čem jede? Po takovych čtyřech-pěti povídkách se ale vždy objevila jedna vystupující z temnoty, kdy jsem pochopila co se mi autorka snaží sdělit a povídka Tedy o lásce - o matce a dceři se mi líbila.
Celkově ale za mě velký chaos a jsem ráda, že jsem se dostala až na konec.

24.07.2018

poslední povídka mne zaujala, ale jinak mi Berková nic neříká

28.05.2015

Geniální kniha, která se neztratí v žádné době. Mělo by se ji věnovat více pozornosti. Skvělá hra s jazykem, humorné situace i zamyšlení. Miluju scénku, kdy Bohunka Homolkovi ukousné hlavu, rozhovor děvčat o těhotenství z povídky Nazdar Ančo a vrcholem je povídka Pohádka o šťastném konci, smála jsem se po celou dobu. :) Doporučuji

02.10.2014

Úplně nejlepší je první povídka, to je naprostá bomba! Musela jsem si ji přečíst několikrát a úplně se to ve mně tetelilo. Knížka obsahuje i povídky, které byly tak nějak úplně mimo, kde jsem nenašla žádný styčný bod k porozumění, ale těch dobrých bylo více. Na první však žádná nemá...

21.05.2014

Tuhle knížku jsem znala dřív, než vyšla, Saša byla moje příbuzná. A v některých povídkách i účinkuju. :) Tuhle knížku miluju..

06.02.2014

Za povídku "Milostná", která mě přinutila tuhle knihu zakoupit a se zaujetím pročíst, dávám 5 hvězd: "Dej mi pusu, řekla jsem. Homolka se nehýbal a potom šeptnul, co mě nenecháš? Já tě nemiluju! Sklonila jsem se k němu, vzala ho za krk a ukousla jsem mu hlavu. A snědla jsem ho, Homolku, snědla, protože mě neměl rád."