Přidat komentář
Píseň o rodné zemi
Krásná jako kvítka na modranském džbánku
je ta země, která vlastí je ti,
krásná jako kvítka na modranském džbánku,
sladká jako střída dalamánku,
do nějž nůž jsi vnořil k rukojeti.
Stokrát zklamán, rady nevěda si,
znovu vždycky navracíš se domů,
stokrát zklamán, rady nevěda si,
k zemi bohaté a plné krásy,
k chudé, jako jaro v čerstvém lomu.
Krásná jako kvítka na modranském džbánku,
těžká, těžká jako vlastní vina
-- není z těch, na něž se zapomíná.
Naposledy kolem tvého spánku
padne prudce její hořká hlína.
Nevím jestli ještě dnes, ale kdysi jsme měli báseň v učebnici. Tehdy jsem ale nevěděla že patří do této smutné sbírky. Ano, smutné. Ze všech veršů úplně tryská smutek. Jistě, pan Seifert je psal v těžké době. Jsou smutné, přesto krásné. Moc často se však k nim nevracím, ale Píseň o rodné zemi mám ráda a umím ji zpaměti.
Výzva 2019 - 2. Kniha s lichým počtem stran
Seifertova vlastenecká sbírka, v které odbiv a respekt k mužům bojujícím za vlast kontrastuje s nepochopením zvěrstva války, pacifismem. Seifert se také stydí za to, že jeho jedinou zbraní je slovo a prolitou krví, jsou slzy kanoucí na papír. Však stejně jako voják by jen těžko získal nobelovu cenu za literaturu, tak nesnado by Seifert obsluhoval těžký kulomet.
Autorovy další knížky
1925 | Na vlnách TSF |
1971 | Maminka |
1999 | Všecky krásy světa |
1950 | Píseň o Viktorce |
1984 | Býti básníkem |
......
Dát křídla mraků věži
nad paty urousané
tu v krvi ,zaschla stěží
a již tu nová kane.
.....