Knud Rasmussen

30.01.2024

Napřed jsem se do knihy nemohla začíst, vadil mi styl psaní a i když nemám ráda zdlouhavý popis děje, tady mi naopak k mé nelibosti přišlo, že všechno se děje nějak moc hrrr. Avšak nevzdala jsem se, vydržela, přizpůsobila se stylu autorky a nakonec je mi odměnou moc hezký čtenářský zážitek a nové poznatky o Eskymácích.

26.01.2024

Pokud jste dospělí, neřešte, že kniha vyšla v edici KOD.
Lehkou formou se dozvíte střípky ze života eskymáků a ze života samotného Rasmussena.
Pro mě to bylo první setkání se životem v nekonečném mrazu a musím uznat, že díky této knize mám mnohem větší chuť se o severských končinách dozvědět více.
Kniha se dobře čte, atmosféru podtrhují obrázky a i přes lehčí formu vyprávění (což je spíše plus) dávám jasných pět.

31.10.2017

Souhlasím s Vandalkou a dávám 5!!!

07.04.2016

Na knize je nejcennejsi popis toho, jak samani ke svemu "osviceni" / "zasveceni" dosli: Samota, priroda, deprivace... Potom nepodminena radost - Joy, joy, joy... Je podnetne to porovnat s knihou Yogi Ramacharaka - stejne postrehy...

08.11.2015

Dobrodružné vyprávění polárního badatele Knuda Rasnussena po Grónsku, jeho expedice a putování za Eskymáky. Opravdu zajímavé vyprávění, plné napínavých příhod, hlubokého sněhu, obrovské zimy a hladu, lovu zvířat a poznávání lidí a jejich kultury, která je nám, bílým lidem, poněkud cizí a pořád velká neznámá..

02.08.2015

Knud Rasmussen (1879-1933) se v Grónsku narodil. Jako syn dánského vikáře a inuitsko-dánské matky s Inuity vyrůstal, mluvil plynně jejich řečí a jejich kulturu se zamiloval. V knize Lieselotty Düngel-Gillesové je jeho dětství věnována jen úvodní kapitola, která osvětluje jeho “dětinské” rozhodnutí najít Nové lidi – Inuity, kteří podle místních legend žijí ve vzdálených arktických oblastech stále původním způsobem života. Vystudoval v Kodani národopis, vrátil se do Grónska a vydal se na svou první výpravu za původními Eskymáky. Tuto a i další expedice, kterých se účastnil či které sám vedl, autorka v knize popisuje. Nebyla jsem si zpočátku jistá, jak moc do hloubky románové zpracování těchto výprav půjde a zda se vůbec dozvím něco nového, ale už někdy za polovinou jsem byla zcela okouzlena. Nejvíc mě asi oslovily pasáže, ve kterých se Rasmussen snaží zjistit víc o tom, jaké to je žít ve světě obývaném duchy, ve světě, jehož obyvatelé pevně věří, že překročení jakéhokoliv z nespočetných tabu může vést k hladomoru, nečasu a smrti, ve světě plném strachu ale i netušené vnímavosti k přírodě a jejím zákonitostem. Rasmussen se zaměřoval na náboženství a mytologii a vždycky mu nějakou dobu trvalo, než se mu podařilo si získat důvěru místních šamanů a vypravěčů a ti začali být ochotni s ním svůj vnitřní svět sdílet. Překvapila mě rozmanitost inuitských kultur v těchto arktických oblastech. Rasmussenovi se nepodařilo realizovat svůj sen a prostudovat inuitské kultury nejen v Grónsku a Severní Americe, ale i v severovýchodní Asii, nicméně i tak získal data naznačující, že různé izolované skupiny, ač hovořící stejným jazykem, mají leckdy podstatně odlišný přístup k životu a vyrovnávají se s neviditelným světem po svém. Pro mě to byla celkově kniha přínosná, zajímavá a rozhodně mě navnadila k hlubšímu studiu inuitských kultur a jejich proměny za posledních řekněme 150 let. Pokud vás tyto oblasti zajímají, tohle je taková etnologická oddechovka, která se příjemně čte a zároveň je nabitá informacemi.