Knud Rasmussen zajímavosti
Lieselotte Düngel-Gilles
Knud Rasmussen (1879–1933) byl vynikající polární badatel. Ve svém vyprávění se aurtorka soustředila na jeho první dvě polární výpravy do Grónska (1907 a 1917) a potom na jeho největší výpravu za kanadskými Eskymáky. Podařilo se jí zachytit život a namáhavou práci badatele světového významu, který svůj život zasvětil poznání života a kultury přehlížených Eskymáků. Autorka do textu ústrojně začleňuje pohádku, legendu, píseň nebo kouzelné zaříkávání a tak nejen zpřístupňuje i konkrétní Rasmussenovy objevy, ale i obohacuje text o mnoho zajímavostí.... celý text
Zajímavosti (2)
Knud Rasmussen zasvětil celý svůj život studiu historie, způsobu života a hmotné i duchovní kultury Eskymáků. Kniha zachycuje nejprve jeho mládí, kdy ho velmi ovlivnila úspěšná cesta norského průzkumníka Fridtjofa Nansena napříč Grónskem na lyžích v letech 1888-1889.
Autorka se ve svém vyprávění dále zaměřuje na popis jeho účasti na expedici za grónskými Eskymáky roku 1903 pod vedením dánského etnologa Ludviga Myliuse-Erichsena. Rasmussen právě dokončil národopisná studia v Kodani a hlavní náplní jeho práce na expedici bylo sbírání starých grónských mýtů, v čemž pokračoval po celý další svůj život.
Roku 1910 založili Rasmussen a jeho přítel Peter Freuchen na mysu York obchodní stanici Thule, Tato stanice se stala základnou pro sedm tzv. thulských expedicí mezi lety 1912 až 1933. První z nich z roku 1912 byla také první Rasmussenovu samostatnou expedicí. Druhá roku 1917 se věnovala zmapování severního pobřeží Grónska.
Podstatná část knihy je věnována páté tulské výpravě za kanadskými Eskymáky z let 1921-1924, která Rasmussena celosvětově proslavila. Vedla z Grónska až k Tichému oceánu a Rasmussen se stal prvním člověkem, který překonal severozápadní cestu se psím spřežením..
Poslední sedmá thulská výprava v roce 1933 se stala Rasmussenovi osudnou, protože se na ní otrávil zkaženým masem. Lékaři v Julianehåbu mu provedli několik transfúzí, a když se ještě přidružil zápal plic, převezli ho do Kodaně, kde v padesáti čtyřech letech zemřel. (Luccy78)
Jde o beletrizované vyprávění o životě, díle a cestách grónsko-dánského polárního badatele a etnografa Knuda Rasmussena, nazývaného „otec eskymáků“. (Luccy78)