Kobova garáž
Zdeněk Zapletal
Sociologicky laděný román moravského autora je situován do Zlína na přelomu 80. a 90. let a jeho hrdinou je spisovatel, prožívající tvůrčí krizi. Ve snaze vymanit se z tvůrčí krize hodnotí hrdina některé aspekty života kolem sebe jako námět pro knihu a tak se ostřeji než dříve střetává s deformacemi, které v lidech zanechalo období reálného socialismu. Stýká se nejen s intelektuály, ale také s dospívajícími dětmi svých přátel, s vězni i chovanci polepšovny, cestu hledá i prostřednictvím krátkého milostného vztahu. Celá tato plejáda postav je charakteristická zvláštní neschopností plnohodnotně žít a na jejich postojích nemění nic ani listopad 1989, který hrdina prožívá s lehkou skepsí a smíšenými pocity. ... celý text
Přidat komentář
Kdo prožil listopad 1989 na toho vzpomínky dýchnou velkou silou.
Vzpomněl jsem si, že mám potvrzenou "propustku ze zaměstnání" a na ní důvod nepřítomnosti: stávka -je to asi rarita.
Tohle se povedlo!
Delikventní mládež a jak má žít, když ji mají na háku rodiče i všechny instituce?
Dobrý televizní seriál.
Autorovy další knížky
1987 | Půlnoční běžci |
1988 | Křehké zboží |
1990 | Nekonečný striptýz |
1988 | Sen na konci rána |
1992 | Poslední mejdan |
Ze začátku trochu nezvyklý jazyk vyprávění. Pak jsem se začetl a už dobrý.
Kniha o pisálkovi, který v době šedého socialismu konce osmdesátých let minulého století prožívá existenční krizi.
O klucích z pasťáku, kde je to pro ně konečná.
Nikoho nezajímají, nikdo je nepřevychovává, spíš zažívají šikanu od vychovatelů, nebo spolubydlících.
Kniha je vlastně vhledem z čerstvě porevolučních bláznivých a zrychlených časů do doby předrevoluční, kdy vládla diktatura hlupáků.
Je i o době, kdy vládla neochota, bezcitnost, lhostejnost a odcizení obyčejných lidí.
Době, kdy agrese mladých často vznikala z pocitů beznaděje.
Době s v některých případech až násilným vymezováním se mladých proti střední generaci, kterou vnímají jako viníka všeho marasmu kolem.
Době plné schůzování, komisí, výborů, prázdných výloh obchodů, šedi semleté společnosti a časté bezvýchodnosti, nebo až zbabělosti něco měnit.