Kočka, která pískala na poplach
Lilian Jackson Braun
Kočičí krimi série
< 17. díl >
Zámožný majitel staré parní lokomotivy zmizel i s několika miliony dolarů, které nebyly jeho. Zatímco po něm policie pátrá, pokouší se Jim Qwilleran, novinář s detektivním smyslem v kníru, rozluštit v Pickaxu hádanku, kdo podvodníka varoval. S mocnou podporou svých vysoce talentovaných souputníků, siamského kocoura Koka a jeho družky Yum-Yum, brzy zjistí, že policie sleduje špatnou stopu. Usilovně se snaží najít podvodníka, který ošidil Moose County o miliony, vyskytnou se ovšem další komplikace - vražda a vykolejený vlak...... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2007 , MOBA (Moravská bastei)Originální název:
The Cat Who Blew the Whistle, 1995
více info...
Přidat komentář
Kdyby tak všechny detektivky byly takhle svižné jako kočičí krimi, vlastně kdyby tak celá braková literatura byla takováhle. A proč si to přeji? Protože tohle je brak, ale báječný brak. Tenhle díl je milý a vtipný, hlavně pomocnice Qwilla Celie je velmi vtipná, ostatně jako byla už v minulých dílech. Agentka a šéf nezklamou a není to až tak úplně průhledné, jak by jeden od určitého momentu čekal.
Koka a Qwilla mám rád. Tahle kniha patří k těm lepším a jako obvykle přinesla potěšení z dobré četby
Tenhle příběh patří ke svižnějším v této povedené sérii detektivek lehoučkých jak pírko. Má to šmrnc a napětí a Qwill zase jednou řeší něco hodného jeho i Kokova intelektu a talentu.
Kao K´Kung, řečený Koko, knihovníkem:
Zatímco Qwill dumal, kocour dělal inspekci mezi romány z devatenáctého století.
„Vzpamatuj se,“ okřikl ho Qwilleran, „nebo tě pošleme k Amandě Goodwinterové a můžeš si bydlet u ní.“
„Ik ik ik!“ odpověděl Koko uraženě a shodil z police jednu knihu. Byla to krásná kniha v kožené vazbě se zlatým tiskem, tištěná na rýžovém papíře a se zlatou ořízkou. Rezignovaně a s vědomím, že nelze vyhrát hádku se siamkou, zvedl Qwilleran knihu a přečetl její název. Byl to Dostojevského Idiot.
„Pěkně děkuji,“ řekl Qwilleran rozčileně.
Vlak dojel na předměstí Pickaxu, vzrušení trochu povolilo. Arch, Mildred, Polly a Qwill se vrátili k obvyklým tématům.
"Co dělají kočky, Qwille?"
Qwilleran odpověděl: "Yum Yum najednou chce svůj vlastní talíř, přestože jí až do této chvíle nevadilo jíst s Kokem z jednoho. Nevím, co se v té její malé hlavince děje."
"Konečně se asi emňaucipuje," konstatovala Mildred.
Qwilleran to kvitoval zaúpěním, Polly z toho zamrazilo v zádech a Arch řekl: "Jsou dobré a špatné slovní hříčky a toto je ta nejhorší, jakou jsem kdy slyšel... Pane průvodčí! Vyhoďte tu dámu z vlaku!"
Na Okružní stály dva kostely, soudní budova, Klingenchoenovo divadlo a budova, napodobující řecký chrám, kde sídlila městská knihovna. V hlavním sále zamířil Qwilleran přímo ke schodišti do mezaninu a přátelsky kýval hlavou na mladé zaměstnankyně, které ho uctivě zdravily. Vrhaly po sobě významné pohledy. Bavily se tím, že ne právě nejmladší přítel jejich ne už nejmladší nadřízené jde k ní na návštěvu za bílého dne. Vztah vedoucí městské knihovny s nejbohatším mužem na severovýchodě Spojených států byl v Pickaxu předmětem neustálých spekulací.
....
Polly seděla v prosklené kamceláři u psacího stolu s horami papíru. Při zvuku jejího hlubokého hlasu pocítil Qwilleran vždy příjemné mrazení v zádech, nezávisle na tom, jak často se viděli, nebo kolik hodin spolu trávili předešlého dne.
"Mám spoustu novinek", řekl Qwill a začal zprávami o Dwightově novém místě, o výletním vlaku a o rozhodnutí divadelního klubu uvést v létě představení Shakespearova Snu noci svatojánské. Ale nezmínil se o tom, že s elfů se mají stát zelení mužíčkové z létajícího talíře. Dokonce jí prozradil Dwightiovu schůzku s Hixie.
Neznalí místních poměrů by to mohli nazvat klepem, ale tady se to považovalo za běžnou výměnu informací. Dobré zprávy, šuškanda, špatné zprávy, skandály a jiné informace nějakým zvláštním řízením osudu doběhly vždy nejdříve do městské knihovny. Pollyina asistentka Virginia Alstocková měla přímé styky s kuchyní, kde se v Moose County pekly klepy, a starala se o jejich šíření.
Štítky knihy
kočky vraždy detektivní a krimi romány americká literatura novináři lokomotivy krádeže a loupeže policejní vyšetřováníAutorovy další knížky
2003 | Kočka, která uměla číst pozpátku |
2003 | Kočka, která okusovala ušák |
2003 | Kočka, která zhasínala světlo |
2010 | Kočka, která vyprávěla příběhy |
2004 | Kočka, která hrála Brahmse |
Velmi čtivý a svižný díl, který jsem si moc užila. Koko se opět předvedl v plné parádě a Yum Yum je prostě skvělá kočičí dáma. Postava Celie je příjemným osvěžením série a téma železnice bylo povedené.