Kočka, která zpívala ptáčkům
Lilian Jackson Braun
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/2476/bmid_kocka-ktera-zpivala-ptackum-rbA-2476.jpg
4
49
49
Kočičí krimi série
< 21. díl >
V idylickém Moose County všechno kvete, kočičí aristokraté Koko i Yum Yum se inspirují ptačím zpěvem a také novinář Jim Qwilleran si užívá krás jara. Bezstarostnou pohodu však náhle naruší série nešťastných událostí, které se řítí jedna za druhou: za záhadných okolností zemře stará dáma, nově otevřenou městskou galerii zpustoší lupiči a nadějný mladý umělec zmizí beze stopy. Ještě že je tady jasnozřivý Koko, který svého lidského společníka, jako vždy tápajícího ve tmě, přivede na správnou cestu.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Příběhy
Vydáno: 2008 , MOBA (Moravská bastei)Originální název:
The Cat Who Sang for the Birds, 1998
více info...
Přidat komentář
Další díl z této rozsáhlé série mám přečtený a musím konstatovat, že jsem pořád spokojený, i když to není nejlepší koťátko z vrhu Lilian Braunové, a pro někoho to může být i nuda. Také začínám mít dojem, že Jim a Polly jsou pouze platonici. Nějaká pikoška z jejich strany by určitě neškodila.
Tak tohle všeobecné nadšení pro autorčiny příběhy po přečtení této knihy nesdílím. Mně se kniha zdála trochu rozvleklá a trochu nudná. Byla jsem poměrně zklamaná. Do dalších kočičích příběhů se už nepustím...
Nové umělecké centrum v Pikaxu mě hodně bavilo. A ta stará dáma byla úžasná postavička, ostatně jako i ten malý chlapec. Tenhle díl se prostě povedl.
Tyto příběhy stárnoucího novináře a detektiva v jedné osobě a s kočičími přáteli se mi krásně četly a příště jsem sáhla po dalším kousku a přečetla je téměř všechny s velkou chutí a radostí.
Polly měla příjemný hlas a zvonivý smích, který ho uklidňoval a zároveň stimuloval. Rád ji poslouchal.
"Stalo se dnes něco zajímavého v knihovně?" vyptával se. "Třeba demonstrace proti počítačům? Nebo proti něčemu jinému?"
Knihovna dostala díky Polly od Klingenschoemovy nadace počítače, ale mnoho čtenářů odmítalo vybírat z elektronických katalogů. Raději se ptali u informačních pultů a nechali si vysvětlit, jak hledat v kartotéce, nejlépe od nějaké pohledné a příjemné knihovnice, která pravděpodobně chodila do stejného kostela a byla zasnoubena se synem někoho, koho dobře znali. Tak to v Pickaxu chodilo. Skener na čárové kódy a myš jim byly cizí a podezřelé.
Polly mu odpověděla: "Museli jsme nabídnout čtenářům počítačové kurzy, hlavně těm starším."
"Co jsi udělala se starou kartotékou?"
Nechala jsem ji odnést do sklepa. Myslím, že ji...."
"Nevyhazuj ji," přerušil ji. "Po revoluci ji možná zase můžeš přinést nahoru. Jednoho dne se lidé, kteří ještě umějí psát rukou, vzbouří a svrhnou počítačové maniaky a pak bude svět zase normální."
"Ach Qwille," smála se. "Už zase chceš měnit lidstvo! Co jsi dnes dělal, kromě psaní rukou?" Věděla, že si píše koncepty ke svým fejetonům, které vycházejí dvakrát týdně, rukou a sedí u toho v křesle s nohama na podnožce.
Autorovy další knížky
| 2003 |  Kočka, která uměla číst pozpátku |
| 2003 |  Kočka, která okusovala ušák |
| 2003 | Kočka, která zhasínala světlo |
| 2010 | Kočka, která vyprávěla příběhy |
| 2004 | Kočka, která hrála Brahmse |
Opět příjemné a pohodové čtení, ikdyž se smutným koncem hlavního příběhu. Někomu se může zdát kniha nudná, ale mě se tenhle styl líbí. Koko i Yum Yum jsou prostě typické siamky. :-)