Kocour Vavřinec: Detektiv sportovec
Dagmar Lhotová , Zdeněk Karel Slabý
https://www.databazeknih.cz/img/books/78_/7807/bmid_kocour-vavrinec-detektiv-sportovec-noz-7807.jpg
5
44
44
Kocour Vavřinec série
< 3. díl >
Veselé příhody kocoura Vavřince a jeho přátel - Otylky, Spytihněva a Mojmíra.
Přidat komentář
Doporučuji přečíst nejen komixy, ale i text - v této knize je dost crazy a docela povedený. V jiiných knihách o Vavřincovi je o poznání nudnější.
Jeden z mých prvních komiksů, když nepočítám Čtyřlístek. Vyškemrala jsem si ho na rodičích, kteří si mysleli, že mi taková kniha nic nedá. Ha! Jak já se u ní mockrát bavila!
Další z mých nejoblíbenějších komiksů dětství, kde se člověk učí číst to málo v bublinách. Nostalgie bezstarostného dětství.
Další skvělá parta (kromě Čtyřlístku :o)))
Milé příběhy, krásné kresby, humor. Nostalgie. Vždy vykouzlí úsměv a vzpomínky....
Když jsem začínala předčítat, vzpomněla jsem si na to, jak jsem si tuhle knížečku půjčovala v knihovně. A jak jsem ji moc chtěla. Letos ji mým dětem donesl Ježíšek, pořádně ohmatanou s vypadlými listy, ale přesto jsme si čtení naprosto užili všichni. Vavřinec je prostě třída. :-)
Kocour Vavřinec detektivem na stopě zločinu! Ze ZOO zmizela záhadně malá opička. Naší přátelé vedeni Vavřincem se vydávají na náročné pátrání. V tomto se jim snaží škodit zlá myš Julie za občasného přispění siláka psa Huberta. A jak to celé dopadne? To se dozví to dítko, které si knihu přečte... Jinak další pecka kniha mého útlého dětství a proto nemůžu jinak než plné hodnocení a všem doporučení.
Kocour Vavřinec měl vždycky velké ambice. A když v sobě jednoho dne objevil detektivní talent, bylo jasné, jakým směrem se budou jeho příští dny ubírat. Nasadí kostkovanou čepici, do pusy dýmku a už řeší jeden případ za druhým, samozřejmě za vydatné pomoci svých 3 kamarádů. Jen občas to přináší víc zmatku než užitku. No, jak jinak to zhodnotit, než jako absolutně skvělé a zábavné.
Tato dětská kniha mi připomíná hlavně prízdniny v Domažlicích, kdy jsem si ji četla s tetou. Kocoura Vavřince jsem měla moc ráda.
Ta knížka měla zvláštní kouzlo - musela se číst pořád znovu. Dodnes se mi vybavují věty z obláčků nad obrázky ... a obrázky jsme si překreslovali přes průsvitný papír:) Vtipné a napínavé čtení. Třeba to bylo i tím, že dříve nebylo tak překomiksováno.
Srdcovka z dětství. Vytáhla jsem ji z půdy v rámci ČV a zaplavily mě vzpomínky na čtení pod dekou. Kniha je ohmataná, obouchaná a sem tam i pomalovaná, ale na půvabu jí to neubralo. A Otylku bych chtěla domů hned, stejně jako když jsem byla malá.