Kocourův pejsek

21.10.2023

Tento thriller se moc povedl

02.05.2022

Bavila jsem se parádně, téměř srovnatelně jako u Carla Hiaasena, jehož tady zmiňuje Oksalakka (a jemu díky!). A konečně mi sepnulo, jak jsem na autora přišla – právě díky tomuto komentáři se zmínkou o Carlu H. Začala jsem ale Perryho sérií Jane Whitefield, která je skvělá, leč hiaasenovská nikoliv, a než jsem se pročetla pěti díly, důvod volby mi z hlavy vypadl. Jako když najdu, v pravý čas. Ačkoliv takováhle četba mě může zastihnout v jakékoliv náladě a vnese mi do hlavy radost, protože:
- spojení napětí a milého, chytrého humoru, to je moje
- oblíbila jsem si hlavní postavy, které mají svoje mouchy, ale jsou to lidé téměř pomilováníhodní, pokud je srovnám s jejich mocnými protivníky, kteří si všechny svoje problémy zasloužili
- líbí se mi švih nedlouhé knížky, i když na konci je mi líto, že není dvojnásobná
- a miluju edici „Dobrý konec“!
(Ještě drobnost, moje libůstka: volba jmen, kocourova obzvlášť.)
Abyste nečetli jenom o mých pocitech; důležitá fakta najdete v komentáři od Babajaga11. Jenom mě k němu napadá: smekám před tím, kdo tuhle knížku nechal v nádražní knihovně. To musel být člověk velkého srdce, vzdát se takového pokladu. :-)

09.12.2019

Název spíše evokuje nějakou komedii, ale všechny knihy tohoto autora jsou ukázkou brilantního psaní napínavých příběhů s jemnou špetkou humoru.

15.05.2019

Ač thrillery a krimi nejsou zrovna literární žánr, po kterém bych sáhla často, tady musím říct, že jsem si knížku skvěle užila. Přitom hlavní důvod, proč jsem si ji vybrala v Českobudějovické nádražní knihovně, byla obálka se psem a kocourem a anotace slibující, že kocour je důležitá postava příběhu.

No, nečekejte, že je to knížka o zvířatech, ta se tam mihnou občas, i když nutno říct, že jejich role rozhodně není druhořadá a že i některé zápletky by bez nich vypadaly úplně jinak. Zpočátku jsem si tudíž říkala, zda jsem nešáhla vedle, hlavní hrdinové jsou kriminální živly, proti nim mafie a CIA - no nazdar, v tomhle najít sympatického hrdinu, kterému bych mohla držet palce? Nakonec to byli "živlové" o koho jsem se strachovala, alespoň měli rádi zvířata, evidentně se neprojevovali jako hlupáci (na rozdíl od některých mafiánů a agentů CIA), byť občas tak navenek mohli trochu působit (možná kvůli zmatení nepřítele :-)) a nakonec i jejich jednání celkově zdaleka nebylo tak kruté, jako u ostatních zúčastněných. Jestli ovšem CIA opravdu funguje třeba jen z 10 % tak, jak ji popisuje nejen tato kniha (a upřímně, obávám se, že to je víc než 10 %), tak musím přiznat, že mě z toho mrazí...