Kolébka zla
Brian Keenan
Autor byl zajat omylem (jako údajný Brit) v Libanonu v 80. letech 20. století. Když únosci odhalili jeho totožnost, bylo již pozdě, neboť příliš mnoho věděl. Zůstal uvězněn bezmála pět let. Ve své knize víceméně pomíjí vlastní příběh plný násilí a nenávisti a soustředí se na vnitřní svět člověka vystaveného extrémnímu tlaku. Roky prožité tváří v tvář každodennímu ponížení hodnotí jako životní zkušenost, která v něm probudila netušené schopnosti a pocity. Fyzická bolest se mu jeví jako mnohem méně významná ve srovnání se strádáním duše, proti kterému lze bojovat jen nezlomnou vůlí a humorem. Zajímavý je příběh jeho pevného přátelství se spoluvězněm, člověkem s odlišnými životními východisky, s nímž by se za normálních okolností těžko sblížil. Své mučitele nehodnotí s nenávistí, ale jakousi svéráznou empatií, ba dokonce s pochopením. Strohá, na laciné efekty rezignující kniha, vyznívá ve výsledku velice působivě. Základním kamenem této působivosti je přirozená a neochvějná lidskost.... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry
Vydáno: 2004 , KalichOriginální název:
An Evil Cradling, 1992
více info...
Přidat komentář
Autentický drsný příběh - terapie autora / bývalého zajatce teroristů. Věrně vykreslené narušené osobnosti věznitelů i postupná transformace psychiky zajatců.
Tady nelze jinak , než souhlasit s newtory a doufat v to světélko v tmách . Ale čím déle tady všichni sluníčkáři pobíhají s otevřenou náručí a bojují za pomyslná práva muslimů v naší zemi ( a zakládají sbírky na stavbu mešit dokonce i v odlehlých lokalitách našeho českého, po většinou křesťanského státu) , tak začínám z té jejich velkoduchosti mít obavy. A nejen já- jak je vidět.
Je to silný příběh... Knížka je hezky napsaná. I přesto, co si autor vytrpěl, se mi líbily různé hlášky a humor, který je držel nad vodou. U knihy jsem se jak zasmála, tak i cítila smutek...
Kým slovenské náboženské vydavateľstvá chrlia nedeľnú literatúru, Kalich vydáva Knihy.
„Kolébka zla“ je prvotinou, ale čitateľ to nepozná. Je to prvotina vyzretého autora.
Príbeh je oslavou ľudskosti zoči-voči (staro) novodobému barbarstvu. Napriek tomu čo sa nám snaží liberálna časť ľavice nahovoriť, Islam nie je obohatením našej kultúry, je jej dôsledným popretím.
Človek by očakával po viac ako štvorročnom väznení autora sebaľútosť a zdôrazňovanie svojho utrpenia, ale nedočká sa, kniha je plná pozitívnej energie navzdory zakúšanému.
V čase keď zanikla západorímska ríša a Európa sa ponorila do chaosu a vojen v duchu Hobbsovho: „Homo homini lupus“ boli to práve írski mnísi a misionári, ktorí sprostredkúvali poklady antiky a viery, kým sa kontinent“ neuzdravil“. Dnes je tu novodobé barbarstvo : Islam a jeho piata kolóna apologéti multi-kulti.
Snáď bude kniha írskeho autora tým pomyselným svetielkom v tmách. Tak ako Dostojevskij zvečnil svoje vyhnanstvo v Zápiskoch z mŕtveho domu, aby sprostredkoval svoju skúsenosť so samoderžavím tak Keenan núka tú svoju. Toto je výpoveď proti spavosti, medicína pre nenapraviteľných snílkov a ľahostajných. Viac takýchto kníh, pretože cisár je naozaj nahý, ale hovoriť o tom v XXI. storočí je politicky nekorektné.
P.S. Možno niektoré moje paralely, národnosť autora, prípadne orientácia vydavateľstva privádzajú k nesprávnym záverom, preto upozorňujem túto časť čitateľov, že jedinou formou viery s ktorou sa stretnú v knihe je viera v človeka a v to lepšie v ňom.
Tento autentický příběh se mě hodně dotkl. Hodně mě zaujala ta obrovská vnitřní síla, odvaha a naděje v takových podmínkách.