Kolem Česka za 66 dní
Tomáš Lachman
Putování, při němž si člověk dopřeje luxus „mít čas“, všechno vnímat a tiše přemýš let, je obrovskou šancí nově se setkat sám se sebou a podívat se z jiného úhlu na život svůj i druhých, na svět kolem sebe. Člověk získá vnitřní pokoj a nadhled, který nám mnohdy v české kotlině tolik chybí. ( z předmluvy)
Přidat komentář
Příjemná, oddechová knížka, u které mi vůbec nevadil stručnější formát. Líbilo se mi, jak ji autor napsal přirozeně, a hlavně bylo krásné vnímat jeho vnitřní radost z putování a uskutečněného snu. Jen více takových příběhů a poctivých chlapíků.
Putovní deník je příjemně stručný, mapky by byly užitečné, aby se trasa dala lépe sledovat. Poslední třetina je ovšem hodně ve znamení okouzlení sebou samým, což je pochopitelné i akceptovatelné, ale čtenářsky je to otravné.
Dalo se to celkem slušně číst, jen mne poněkud zklamalo, že autor neprošel kolem hranic poctivěji. Vzal to často volně. Řadu úseků klidně vynechal, nechal se vozit autem kde se mu to hodilo, přespával často v penzionech, občas za ním jezdila manželka přes celou republiku s kupou řízků atd... Jindy zase makal co to dá....To já prošel sám kdysi od mezníku k mezníku kus trasy po hranicích, civilizaci se pokud možno vyhýbal, všechno poctivě pěšky, žádné penziony, žádné řízky a v cíli mne nikdo nečekal, aby mi popřál k výkonu. Moje strádání na cestě nebylo o nic menší, jen jsem se tím nikde nechlubil. Jinak však čtenářsky knihu doporučuji. Mohla být obsáhlejší.
Ojedinělá kniha/cestopis o dobrodružství napsané poutavou formou včetně zajímavých informací a je jen tou nejlepší vstupenkou do světa "hikování/trekování". Velké díky autorovi! A doporučuji všem. 100%.
Skvěle napsaná kniha , dobře se čte. Oceňuji i seznam na konci ohledně vybavení . Bavilo mě to a mám chuť zase vyrazit .
Škoda, přeškoda...4.5.2019 jsem vyrážel s kamarády na přechod Krušných hor. Výchozím bodem byla obec Skalná. Tam byl Tomáš 9.5. a vyrážel do Kraslic, setkání by bylo skvělé :-)
Možná jsem trochu zaujatější, ale nemám žádné výhrady. Jako u většiny takových knih, nechybí na jejím konci soupis vybavení a několik rad ohledně přípravy, super! Přečteno bylo za jeden večer a docela jsem se i nasmál :-) Myšlenky na takovou výpravu už se mi honí v hlavě dlouho a Tomášova kniha je další impuls k tomu, abych je přesunul do batohu, hodil ho na záda a vyrazil. V knihovně už mám několik týdnu knihu Nalehko, tak toho hned využiji pro další přísun písmenek, která vedou k tomu, postavit se na start podobné, nebo třeba stejné výpravy :-)
Před výkonem Tomáše smekám a gratuluji.
Počin je to velkolepý, ale čtení mě úplně nebavilo. Pravdou je, že bych po 35 denně zdolaných km a si žádný deník nebyla schopná psát. Takže shrnuto: autor je skvělý turista, zajímavý člověk, ale průměrný spisovatel.
Vážený Tomáši,
v první řadě máte můj respekt, v průměru 35 kilometrů každý den, to je slušná kláda, to jsem začal obdivovat hned od prvního okamžiku, kdy jsem vzal vaší knihu do ruky.
Kdyby se Vaše kniha jmenovala Zpráva o stavu republiky, byl by to trefný, ale marketingově nešťastný titul - ale já osobně v tom vidím největší přínos Vašeho záznamu; kůrovec, sucho, zanedbanost, příhraniční turistika v dobrém i špatném světle, to vše odhalujete na unikátně krátké ploše, v unikátně krátkém čase. V tom vidím hlavní, opět unikátní, přínos, obzvláště v kontextu Vás, jakožto pamětníka minulých dekád, tohoto deníku z Vašeho hlavního počinu Cesty z hobitína a zpět.
A proč tedy jen čtyři hvězdy? Protože to, pro mě nejdůležitější, Vaše niterné myšlenky, které se rozhoupou spolu s chůzí v každé hlavě, jste shrnul jen na dvou a půl závěrečných stránkách! A přitom v sobě nesou silné poselství, například: A to je v životě typické - míváme tendenci řešit dopředu krize, které ani nenastanou, a kazit si tím přítomný okamžik, jenž vlastně skýtá i mnoho důvodů k vděčnosti.
Škoda, že těchto perel neprosáklo na stránky deníku víc.
Každopádně klobouk dolů.
Štítky knihy
Česko, Česká republika turistika cestopisy české cestopisy státní hranice pěší turistika
Příjemné oddychové počtení, oceňuji seznam vybavení na konci knihy. Chyběla mi mapka, třeba na dvoustránku, kudy autor šel (já vím, píše o tom v knize, ale mapa je prostě mapa).