Kolem Jakuba
Michal Vrba
Pozoruhodná povídková sbírka je svérázným autorským příspěvkem k věčnému literárnímu tématu malého člověka ve víru velkých dějin, příběhy konkrétních jednotlivců na pozadí dějinných zlomů a společenských přeměn, které zásadně zasáhnou do jejich života. Spojujícím prvkem je bod v krajině, rybník Jakub, který se každého z nich dotkne. Jednou je to válka se Švédy a v ní uvízlé děti, podruhé sedlák v malé osadě ohrožený přítomností Rudé armády, jindy dostihne politického prominenta revoluční spravedlnost. Podoba a úmysly hybatelů dějin však nejsou důležité tváří v tvář bezprostřednímu ohrožení holé existence člověka.... celý text
Přidat komentář
Prostě paráda, krásné i když povětšinou smutné. Nic pro někoho, kdo jen hltá řádky, tady vás to nutí přemýšlet nad tím co bylo, je a bude. A taky nic pozitivního, přesto krásný čtenářský zážitek. Hodně dobré čtení, o kterém budu přemýšlet ještě dlouho.
Od této knihy povídek od autora, kterého jsem dosud neznala, jsem nic moc nečekala a o to víc jsem byla překvapená, jak mě pohltila, ač celkové vyznění je dost pesimistické a atmosféra všech textů velmi tísnivá. Ale vykreslení atmosféry je zřejmě to, co dělá všechny příběhy tak silnými. A taky výběr tématu, tedy zaměření na chování člověka v mezních situacích. Propojení jednotlivých povídek motivem rybníka Jakuba a dalšími detaily je jen třešničkou na dortu. Akorát té naděje tam je pomálu...
Pětice povídek v této sbírce více než místo propojuje utrpení a příkoří, které hlavním hrdinům způsobily historické události. Propojení je velmi volné, nejzdařilejší je motiv tří dětí. V první povídce u Jakuba žijí, v závěrečné se tři děti chystají k němu vydat.
Povídky čtu ráda, tyto mě však moc nezasáhly. Některé příběhy jsou trochu lepší, některé mě neupoutaly, takže hodnotím jako průměr.
Skvělé povídky! Autor je velmi pěkně poskládal, dal jim všem výborný rámec. Skoro bych si přál od autora číst nějaký román, protože témata vybral skvěle. Pěkný literární zážitek.
Kolem Jakuba, pěkně dokola, od počátku, až se zase kruh uzavře. Každá z povídek mně něčím zasáhla, ať to byl vypálený mlýn, návštěva vojáků na statku, nebo Lojzek s motorkou. Ve všech povídkách je tolik touhy a naděje, ale všechny ztroskotají. Život dává a život bere, kolik už toho ten rybník viděl, a zůstává mlčenlivý, život kolem utíká a on jediný zůstává.
Život (drsný boj o něj) se v průběhu staletí změnil na prachsprostý konzum, ke kterému se přidávají ty nejhorší lidské vlastnosti.
Povídky jsou krásné a k zamyšlení.
Ač povídky dnes již nevyhledávám, tak nádherné obálce, recenzím a slibu, že se vše bude odehrávat okolo rybníku Jakub jsem neodolala. Dobře mi z těch povídek po těle i na duši nebylo. Snad nejvíce mě zasáhla povídka první z třicetileté války. Dějiny bohužel obyčejné lidi ani děti nešetří....DOPORUČUJI.
Řemeslně dobře napsaná kniha, přesto po ní zůstává jakási pachuť. Asi proto, že je smutně poplatná době - v souladu s mainstreamem drtí čtenáře jednou tragédií za druhou, jakoby každý dnes neměl svých stresů dost. Témata jsou také dost nesourodá; na ploše téměř 400 let nás autor zavede do třicetileté války a potom jen do druhé poloviny 20. století. Že by se mezitím kolem Jakuba nic nesemlelo? Co třeba germanizace za Habsburků? Co pruské tažení? I tohle je smutné znamení doby.
Když jsem si knihu kupoval, odhadoval jsem ji na čtyři hvězdy a těšil se na zážitek už jen díky Mag. Liteře; bohužel v reálu to je stěží na dvě a velké zklamání.
(SPOILER) K přečtení tohoto zajímavého povídkového propletence jsem se inspirovala u mé oblíbené čtenářky Chytuš, za což bych jí tímto chtěla poděkovat, protože se mi kniha moc líbila. Bavilo mě jak, jsou jednotlivé příběhy, někdy více jindy okrajově, propletené. U prvních dvou povídek mi doslova napětím běhal mráz po zádech. Třetí příběh skončil jinak než bych očekávala, ale právě i to dělá povídku zajímavou. Čtvrté vyprávění ve mě vyvolalo vztek na lidi, kteří jsou schopni pro svůj vlastní prospěch s klidným svědomím obětovat druhé. Pátá povídka byla zajímavou sondou do života a rozdílných pohledů na život sousedů v jedné řadovce. Kniha ve mě vyvolala spoustu pocitů jako např. strach, bezmoc, beznaděj, vztek - jenom jednou jsem si skutečně oddychla, kdy to bylo, zcela určitě přečtením knihy zjistíte sami.
Velmi zajímavý povídkový soubor, ve kterém se nachází pět příběhů z různých dob. Všechny příběhy spojuje rybník Jakub, ať už přímo nebo jen zmínkou, vzpomínkou a podobně. Dál mají společné to, že na sebe volně navazují - v každém příběhu se mihne buď přímo postava z jiného, nebo nějaký její příbuzný. Všechny příběhy jsou smutné, některé více, jiné méně, a nebyl žádný, který by se mi líbil méně. A v poslední povídce, která se odehrává v roce 1996, se díky jménům dětí obloukem vracíme k první (rok 1639).
Já nevím, je přeci jasné, že na světě je opravdu hodně krutosti, že velké procento populace jsou závistivý burani (naštěstí často zároveň zbabělci) a je potřeba se před nimi mít na pozoru. Přemýšlím, jestli mi kniha poskytla cokoli navíc, kromě téhle banální informace…. Jazyk není nijak výjimečný, příběhy jsou čistě realistické, vyprávění popisné. Jako zajímavý moment mi nakonec přijde jen fakt, že ty nešťastné děti v 17. století i v devadesátých letech 20. století se jmenovaly stejně. Osud dětí je v tomhle víru nepříznivých událostí vždycky tvrdý a nespravedlivý.
Tohle byla pecka! Pět povídek, které se víceméně odehrávají kolem jednoho rybníka Jakub. Zažije třicetiletou válku, která zničí mlýn rodině, co žila na jeho břehu. Sledujeme tak osudy tří dětí, které o vše přišly a snaží se přežít.
Další povídka je z konce druhé světové války a nedaleko Jakuba se utáboří ruská posádka. Jako jediná povídka by měla být podle skutečné události a pojednává o tom, jak s životy zamíchá jedna schovaná brokovnice. Třetí povídka je z Maďarska (s Jakubem je spojená zmínkou o jedné postavě), popisuje povstání a místního soudruha, který se prochází davem. V roce 1958 zase projede kolem Jakuba režimem perzekvovaný Alois Kostroun. Chce domů, ale má zákaz. Co se stane, jestli zákaz poruší? Naposledy skočíme do devadesátek. Tady není ústřední postava, sledujeme totiž celej řadovej domek. Všechny jeho obyvatele, byt po bytu, názor po názoru, osud po osudu. Obloukem se dostáváme opět ke třem dětem na břehu Jakuba…
Lahůdka, bavilo mě to. Každej příběh by zasloužil víc než povídku, perfektně napsaný, husí kůži nahánějící, tězký ale skvěle zvolený témata.
Další z várky nelehkého čtení. Povídky, které se více či méně dotýkají jednoho rybníka. Co povídka, to pohnutý lidský osud. Od sedmnáctého století až po to dvacáté. Michal Vrba umí psát velmi poutavě, navíc umí skvěle pracovat s jazykem, což dodává všemu na autentičnosti.
Naprosto famózní čtení… Překvapilo mne jaké detaily mohly všechny příběhy tak krásné spojit…
Příběhy, anebo alespoň některé jejich pasáže, jsou dost ponuré, ale rozhodně mají hloubku. Jak málo někdy stačí – a život člověka se od základu obrátí naruby. Mohlo to být jinak?
U příběhu z roku 1958 si asi člověk řekne, že to tak dopadnout nemuselo... ale myslím, že každý by Lojzka chápal. Příběh z roku 1945 nakonec dopadl mnohem lépe, než by kdo čekal... nevzdávat se, ani když to vypadá beznadějně, neboť na detailech záleží, jak se dozvíme v příběhu z roku 1956. A na ostrých loktech, schopnosti upoutat a i ve lži působit věrohodně, bohužel také... A to tu dávno nemáme hordy vojáků, jako za 30 leté války, kam časově spadá 1. příběh. Zdá se ale, že i autor sám chce naznačit, že se toho za více než 300 let zase tolik nezměnilo, viz velmi jemné propojení prvního a posledního příběhu (kontrolní otázka: Jak se jmenoval hlavní hrdina prvního příběhu?).
Líbilo se mi hledat právě ta vzájemná propojení. Zdaleka to není jen rybník Jakub, který na všechna ta utrpení, zrady, lásky, vášně a války stovky let kouká a nemůže vůbec nic. Jsou to i zdánlivé náhody, sem tam se někde mihne na první pohled bezvýznamné jméno, které získá na významu v dalším příběhu. Možná, že něco mi uniklo, alespoň mám to podezření. Dědeček dětí v posledním příběhu mi připadal povědomý, musel už figurovat někde jinde... ale tuhle záhadu jsem nerozlouskla. Nebo možná žádná není a jen se mi to zdálo.
Doporučuji ke zlepšování pozornosti! :-)
Jedno místo u rybníka v průběhu tří set let.
Zajímavě podanaé a většina příběhů byla fakt dobrá.
Velice zajímavé povídky šikovného autora. Kvalita jednotlivých příběhů je sice kolísavá, ale celkový dojem je pozoruhodný. Už se těším na druhou koupenou autorovu knihu s názvem Prak.
Povídková kniha kterou spojuje rybník Jakub a taky beznaděj, zmar ale taky naděje. První povídka z roku 1639 byla pecka.
Štítky knihy
povídky třicetiletá válka (1618-1648) česká literatura komunismus revoluce války kolektivizace vesnice české povídky
Část díla
- Na motorce (1958) 2019
- Poušť u Jakuba (1945) 2019
- Projdi davem (1956) 2019
- Řadovka (1996) 2019
- Ti tři (1639) 2019
Mám moc rád povídkový styl psaní. Docela se mi líbila nepřímá provázanost jednotlivých přáběhů s odkazy na jednotlivé postavy. Od autora jsem četl román Prak a taky docela dost dobré. Určitě zkusím další