Kolíbka
Kurt Vonnegut Jr.
https://www.databazeknih.cz/img/books/64_/64990/bmid_kolibka-UxA-64990.jpg
4
395
395
Základní téma jednoho z nejvýznamnějších autorových románů pochází i tentokrát z arzenálu osvědčených námětů sci-fi a napadá celou romantickou představu člověka jako středu vesmíru, a historii nahlíží především jako výsledek komplikovaného řetězu lidské neodpovědnosti, nedorozumění, omylů a náhod.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2011 , ArgoOriginální název:
Cat's Cradle, 1963
více info...
Přidat komentář
Maléry světa,malicherné jednoduchosti,upachtěná absurdita hlouposti.
Věřte,ve lži a provozujte boko maru.
Mějte se rádi,myslete na mír,užívejte své existence.
Zvláštní opravdu zvláštní,je tahle knížka,stejně jako svět kolem nás.
Zajímavá, hodně zajímavá knížka, už tuším, kde se výrazně inspiroval Houellebecq, když psal Možnost ostrova (doporučuji!). Zaujaly mě především různorodé, zdánlivě spolu nesouvisející názvy kapitol, text se ovšem čte výborně, kapitoly jsou spolu skvěle provázány. Sonda do lidského nitra - kde se skrývá touha po moci i touha po něčem vyšším - myslím neztrácí svou výmluvnost ani dnes.
Můj první Vonnegut a zrovna narazím na toho nejvonnegutesknějšího ze všech nejvonnegutesknějších Vonnegutů. Tam, kde dotyk chodidel je považován za největší kontemplační a extatický zážitek, kde devátý typ ledu přivede lidstvo ke zkáze a kde i se vší pravděpodobností dávají albatrosi dobrou noc, tam je nejlepší živná půda pro kritiku přetechnizované společnosti, která už úplně zapomněla na svůj základní článek - totiž člověka.
Kolíbku jsem přečetla na popud spolužaček na střední škole. Prý knihu nepochopily. Já zase nechápala, co je na tom k nepochopení, ale že by se mi nějak extra líbila, to říc také nemůžu. Pro úplné docenění a procítění všeho, co se v knize objevilo, bych jí asi musela přečíst ještě jednou, do čehož se mi bohužel ani trochu nechce...
Přiznám se, že jsem sáhl po Kolíbce čistě pro sci-fi žánr. Ale ukázalo se, že o ten tam prvořadě vůbec nejde, že je to spíš jen doplněk. Jedná se především o takovou nadhledovou satiru, která rozhodně baví. Mám akorát tušení, že nedokážu plně docenit vše, co se v knížce objevilo a mnoho z toho jsem přehlédl. Kdo máte lepší sociální inteligenci, určitě tam najdete ještě jednu hvězdičku navíc.
Moje prvé stretnutie s Kurtom Vonnegutom a musím uznať, že to bolo stretnutie viac než príjemné a aj prekvapivé.
Kolíbka je plná ironického humoru, ktorý pobaví, a verte, že na veľmi veľa stránkach nájdete skutočné perly, nad ktorými sa musíte zamyslieť a žasnúť nad Vonnegutovým talentom.
Ja som sa bavila od začiatku do konca, čo je predzvesťou, že už teraz sa teším na jeho ďalšie knihy.
“Někdy si říkám, jestli von se už nenarodil jako mrtvola. Jakživ jsem nepotkal člověka, kterýho by míň zajímal život. Někdy si myslím, že zrovna v tomhletom je malér světa: moc vystydlejch mrtvol na těch nejvyšších místech.”
Pro mne nejlepší Vonnegut (a že jich mám doma devět...). Inu, tak praví Knihy Bokononovy, Amen.
Nenapadá mě nic, co by mohlo zajímat lidi, co čtou knížky. Někdy si myslím, že zrovna v tomhle je malér světa: „moc vystydlejch mrtvol na těch nejvyšších místech“. Ještě, že spisovatelé jako Vonnegut, Toole, Čapek apod. nevyhlásili generální stávku, která by zřejmě trvala tak dlouho, dokud by lidstvo konečně nepřišlo k rozumu. To by přece bylo totéž, jako kdyby vysadila policie nebo hasiči.
Na začátku jsem byl nadšený. Vonnegut je mistr dialogu a text tak jenom sviští. Jenže… jenže už před stou stránkou zpomalí tak moc, že jsem se musel do čtení nutit, což se mi běžně nestává. Na druhé straně je po stránce myšlenkové stále aktuální. Ačkoliv shození atomové bomby či nebezpečí plynoucí z Karibské krize je už dávno za námi, stále varuje před opětovným použitím jaderných zbraních, takže by se dal text doporučit hlavně všem, kteří rozhodují o použití zbraní.
Autorovy další knížky
| 2008 |  Jatka č. 5 |
| 1979 | Mechanické piano |
| 1981 | Snídaně šampiónů |
| 1994 | Groteska |
| 1992 | Matka Noc |
Geniální epos, který i po letech zůstává...