Kolos z Maroussi
Henry Miller
Svérázně pojatý cestopis, koláž z pasáží autenticky cestopisných, portrétů, anekdot, reminiscencí, názorů a kritik, zachycující život v plné míře jeho vnitřní bohatosti a plnosti. V Řecku autor nalezl protějšek k honbě za majetkem, chladné erotice a prázdnotě života v Paříži a New Yorku. Doslov Iveta Kmochová.
Literatura světová Literatura naučná Cestopisy a místopisy
Vydáno: 2011 , GassetOriginální název:
The Colossus of Maroussi, 1941
více info...
Přidat komentář
Jedna z najkrajsich knih, ake som cital. Mam pocit, ze kazde dalsie slovo by bolo navyse.
S ohledem na komentář dole naopak musím říci, že s názory H.M. (včetně těch kritických o Americe, jejích společenských a sociálních poměrech a Američanech jako takových vůbec) v podstatě souhlasím. Miller sympaticky, věcně a pravdivě odkrývá naturel američanů a jejich pokřivený žebříček hodnot a nebojí se věci nazývat pravými jmény, což je třeba ocenit (kritika konzumního způsobu života, prázdnoty vlastního života, snobství, touhy po přepychu a bohatství, nedostatku skromnosti, pokory a sociálního cítění, apod.).V časovém předstihu tak uvádí na pravou míru to, co dneska snad každému průměrně inteligentnímu člověku u nás i jinde už musí být jasné a co mnoha slepým obdivovatelům Ameriky (rozumějme USA) snad konečně postupně dochází, a sice, že Amerika opravdu nemá proč být pro okolní svět v čemkoliv vzorem a její obyvatelé už vůbec ne. Toto vše ale Miller zmiňuje v knize pouze několika řádky a nikoli samoúčelně, ale v kontextu příběhu spíš nahodile, většinou při tzv. srážce s "blbcem", kdy je k tomu vlastně okolnostmi - zejména totální neznalostí věcí, naivitou a hloupostí jiných - jednoduše vyprovokován. Není to tedy to podstatné a stěžejní, čím na sebe kniha upozorňuje, je to totiž kniha především o Řecku, této krásné zemi s překrásnou přírodou,o jeho prostých a skromných obyvatelích, kteří si život, jeho radosti i strasti umějí užít, jak to jde, i když bohatstvím zrovna nepřekypují, je to příběh o řeckém putování a poznávání této krásné země a jejích ostrovů, vykládaný poutavým a bohatým jazykem, navíc doplněný spoustou rozmanitých názorů, vzpomínek, úvah a vlastních kritik autora, takže je to čtení příjemné a obohacující, namnoze až půvabné. Milovníkům Řecka tenhle nevšední a osobitý cestopis mohu jen a jen doporučit.
Moje první kniha od Henry Millera a nějak mě to nezaujalo. Popisy míst a řeckých památek podle mě někdy hraničily s karikaturou, připomínalo mi to video Double Rainbow, nedokážu si představit, že by mě nějaké místo nebo přírodní scenerie přiměla k pláči a zvolání :" Proč mě na tohle někdo nepřipravil?" S některými názory Henryho Millera jsem musel souhlasit, ale celkově bych si s ním asi nerozuměl. Rozpaky ve mě vzbuzovalo jeho posuzování ostatních. Já mám rád Řecko a jestli ty ne, tak jsi hlupák a primitiv. Obdivuješ Ameriku? Jsi nesnesitelný tupec. Chceš vydělat peníze a udělat kariéru ? Jdi mi z očí ubožáku. Já jsem chudý bez majetku a tedy jediný kvalitní a šťastný člověk (teda musim vždycky počkat až mi kamarádi z Ameriky pošlou peníze, ale to je něco jinýho).
Nechť si přečte každý, kdo kritizuje Millera a zná jen Obratníky nebo Růžové ukřižování. Zde dokazuje, že je schopen i hledání hluboce lidského, spirituálního, navíc kniha obsahuje i lehce komickou surrealistickou pasáž.
Autorovy další knížky
1991 | Obratník Raka |
2002 | Pod střechami Paříže |
1994 | Sexus |
1992 | Obratník Kozoroha |
1991 | Tiché dny v Clichy |
áno, toto bol perfektný darček, myslím, že to je jedna z najlepších Millerových, ak nie naj...