Jerúldelger
Patrick Manoukian
https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/286819/mid_jeruldelger-B20-286819.jpg
4
109
109
Komisař Jerúldelger série
1. díl >
Komisař Jerúldelge, rázný muž, jehož vychovali mniši ovládající bojová umění, se ujímá dvou případů plných krutosti a násilí. Pátrání se odehrává v hlavním městě Ulánbátaru, ale i v mongolských stepích a autor nás při něm provádí krásnou a drsnou přírodou, připomíná mnohé dávné tradice, ale také bez příkras ukazuje dnešní Mongolsko. Upozorňuje na problémy, které si země nese z minulosti, vztahy s Ruskem a pozůstatky sovětského režimu, napjaté kontakty s Čínou, korupci, bídu, nebezpečí nacionalistických a nacistických bojůvek. Společnost je rozdělena. Jedny lákají nejmodernější technologické přístroje, motoristická a sportovní výstroj, druzí se snaží zůstat v sepětí s minulostí a udržet si duchovní bohatství předků. Mniši, kočovníci, tajemní stepní jezdci a divocí koně měří síly se zkorumpovanými policisty, bohatou smetánkou, zpupnými motorkáři, mazanými překupníky, prostitutkami nebo s ubohou komunitou přežívající v městské kanalizaci. Jerúldelger ovšem zároveň musí vyřešit i různé soukromé záležitosti a je načase uspořádat si osobní život…... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno:
2016
,
Kniha Zlín
Originální název:
Yeruldelgger, 2013
více info...
Přidat komentář
O Mongolsku nic nevím, zato jsem přečetl mraky detektivek. Takže reálie neposoudím, ale jako detektivka vysoko nad průměr. Skvěle jsem si to užil.
Přinejmenším jde o dost netradiční detektivku. Mongolské prostředí hodně pomáhá celkovému dojmu. Takhle to má šťávu.
Nemám ale pocit, že bych chtěla v sérii pokračovat dál.
Rozhodně velmi originální detektivka, jejíž klady (velmi věrohodně podané exotické prostředí Mongolska a mongolské reálie; rozvíjení Chandlerovské drsné noir školy, čtivost, sympatické postavy) jen o chlup převyšují zápory (přespříliš okaté cílení na evropského čtenáře, autor do mongolského prizmatu násilně zařazuje propriety a události, které by ve skutečném Mongolsku nikdo ani nezaregistroval, uměle tak ohýbá obrovskou kulturní diferenci a zcela rozdílné kulturní i historické kořeny; celá dějová linka s utajeným klášterem Shaolinu a neuvěřitelnosti s ním spojené; morálně relativizované dobro a zlo do té míry, že hlavní hrdina se chová stejně nebo možná i hůře než všichni záporní hrdinové...)
Nejlepší detektiva pokračující v drsné škole, k níž jsem se několik let vůbec dostal.
výborný, strašný příběh,skvěle vykreslené postavy samozřejmě v tradici drsné školy, ale přece jen s určitým vhledem do pocitů, pro nás exotické prostředí, obnažená krutost je zobrazena precizně a nikoliv bezdůvodně, jak se děje v mnoha jiných příbězích, kde nemá žádný logický důvod, tady ano. nechybí ani v tak exotickém prostředí pro evropského čtenáře snad nutné vlákno nadlidských lámů a šamanů, ale rozhodně tam má své místo, poměry v současném Mongolsku zobrazeny snad až příliš přísně -jinde si asi kriminální subkultura taky nepočíná v rukavičkách..
Policejní práce je podle mého soudu dílem fantazie autora, protože není možná a nikdy možná nebyla v žádné konsolidované zemi -mám na mysli násilí, které tam je zobrazeno jako běžné.
Samozřejměm nechybí ani narážky na zlý socialismus, zlý SSSR a zlé Číňany, což je prostě poplatek době, zato se dozvíme něco málo i o mongolských tradicích a mongolské tradiční zdvořilosti, toho mohlo být ale i více.
Překvapením pro mne byla, a to se od mé návštěvy Ulanbátaru tedy změnilo výrazně k horšímu, existence bezprizorných dětí i popis ulanbátarkých jurtišť jako ostrůvků chudoby.
Naproti tomu v podobných knih obvyklé schéma - tupý vedoucí a schopní podřízení, kteří pracují jemu navzdory, nechybí,, ale nevadí, ba baví.
za mně kniha nemá hluchá místa a tu ulitbu antisocialismu a podobných blábolů jí s chutí odpustím - za mne plný počet hvězdiček, škoda, že jich nemohu dát více.
Knihu jsem v minulosti obdržel od Dany Goliášové (profil Danago), ale až nyní jsem se do knihy začetl. Jedná se o kriminální román, ve kterém komisář JERÚLDELGER vyšetřuje vraždu malého dítěte a vraždy 3 Číňanů a 2 mongolských žen. Jméno Jerúldelger je docela na vylámání zubů, ale nakonec jsem si zvykl na toto jméno. Pátrání probíhá v mongolských stepích a v hlavním městě Mongolska – Ulánbátaru. Jako přidanou hodnotu u tohoto románu pro mě bylo, že se děj odehrává v Mongolsku. Podíváme se, jak se žije v současném Mongolsku, dočteme se o historii, o různých zvycích a tradicích v Mongolsku. Zajímavá byla pro mě například informace, že v Mongolsku pijí slaný čaj s máslem. O Mongolsku jsem nevěděl skoro nic, takže díky této knize jsem si rozšířil obzory o této zemi, nahlédl jsem na její vztahy s Ruskem a Čínou.
Román je poměrně obsáhlý. Kniha má 75 kapitol, každá kapitola je pojmenována. Komisaře Jeruldelgera jsem si oblíbil včetně patoložky SOLONGO a vyšetřovatelky OJÚN, včetně kluka GANTULGA, kteří mu s případem pomáhali. Je zajímavé, že v dětství komisaře vychovali a vycvičili v klášteře mniši, kteří ovládají bojová umění. Líbilo se mi, že komisař se s ničím nepáral a někdy se choval velmi drsně, když se mu v krvi zpěnila krev a když cítil nespravedlnost. Možná, že v některých případech měl zachovat chladnou hlavu, ale z druhé strany je třeba v Mongolsku tvrdého komisaře, která nemá z ničeho strach a dovede se pohotově bránit, aby přežil. I přes trauma, které komisař prožil, se snaží vyřešit případ vražd za každou cenu. Jestli se mu případ podaří vyřešit se dočtete v tomto románu. Krůček po krůčku sledujeme vyšetřování a rozplétání klubka tohoto případu. V knize se nachází také akční scény. V průběhu čtení jsem odhadnul, kdo za vším stojí, takže to nebylo pro mě žádným překvapením, z určitého hlediska byl závěr překvapivý..
Měl jsem docela problém, jak spravedlivě ohodnotit tuto knihu, protože některé části byly čtivé a jiné naopak méně, kdy se román docela vlekl. Celkově však byla kniha zajímavá. Bylo to zase něco jiného, než obvykle čtu. Knihu hodnotím na 70 %.
Autor napsal také druhý díl ze série Komisař Jerúldelger, který se jmenuje KRUTÉ ČASY, ale asi neplánuji do budoucna, že bych se začetl do této knihy.
V závěru knihy nalezneme POZNÁMKA K PŘEKLADU a ROZŠÍŘENÍ ČESKÉHO VYDÁNÍ, ve kterém jsou vysvětleny pojmy, které se v knize nacházejí.
Citáty z knihy, které mne oslovily:
Kdepak, život z nás nic nedělá. Život si děláme my, máme, co si zasloužíme, a když se poddáváme strachu, podvádění, zlobě, když si odpíráme, na co máme právo, vzdáváme to, co chceme, a opouštíme ty, které máme rádi. To my sami si bráníme v životě.
Dvě hvězdy za detektivní zápletku a dvě navíc za mongolské reálie, ty jsou na celém příběhu asi to nejzajímavější. A taky byly důvodem, proč jsem po knížce sáhla.
Ze začátku mělo vyprávění spád, některé scény byly možná až příliš brutální, ale od Nesbøho jsem už na ledacos zvyklá. Postupně tempo zpomalovalo, začalo to být divné ("neprůstřelní mniši" included) a na konci se to celé úplně rozplizlo (lepší výraz nemám). Chování hlavního hrdiny bylo trochu patetické a trochu chaotické, vlastně se to všechno vyřešilo jaksi náhodou (nebo snad neobvykle silnou intuicí). Autor nám však na konci nezapomněl všechno podrobně popsat a vysvětlit, aby to opravdu každý pochopil. V poslední kapitole pak čtenáři představuje téměř dojemnou mongolskou idylu.
Zkrátka jako detektivka to nebylo nic převratného, ale bylo to čtivé a ty popisy mongolské krajiny a zvyků mě vážně bavily. Možná i proto, že tahle země je pro mě velká neznámá. A taky se tam zřejmě hned tak nepodívám (jestli vůbec).
No ty brďo! Mongolská detektivka! Respektive detektivka, co se odehrává v Mongolsku. Kdo by to byl řekl? To jsem si prostě musela přečíst!A že to ale bylo pěkně drsné počtení. S několika vraždami, násilím, zradami, ale i propletenými osudy, odvahou, čestností a ctí.
A ačkoliv nám jsou mongolské reálie poněkud vzdálené, tak základní životní principy, či pravdy se nemění napříč veškerým časoprostorem. Ne vždycky mi sice bylo všechno srozumitelné na první dobrou (jak by taky mohlo v knížce, kde se hlavní hrdina jmenuje Jerúldelger, žije v jurtě a jí chúšúry), ale celé to je napsané tak nějak... že se nechce přestat a navíc při čtení dostanete chuť na mongolskou specialitu, slaný čaj s máslem....
"Výhoda Ulánbátaru je, že provoz je natolik zmatený, že když sledujete z auta chodce, jiné řidiče už svým podivným způsobem jízdy rozhodně nijak významně nerozčílíte."
Kniha mne doslova pohltila, četla jsem a četla...Cesta vlakem z Brna do Plzně loni, několik hodin klidu a četby. Kromě samotného příběhu jsem nasála místní atmosféru a dozvěděla se spoustu drobností z běžného života v Mongolsku (jídlo, tradice, komunikace). Knihu jsem koupila ve spěchu v obchůdku na nádraží zcela bez očekávání, něco mne k ní jen intuitivně přilákalo...a bylo to osudové! Od doby, co jsem ji přečetla, jsem ji už "vnutila" dalším třem lidem, a všichni byli nadšení. V moři kriminálek z prostředí severu nebo USA je tohle prostě jedinečné!
Na knihu jsem narazil náhodně, protože jsem nevěděl co je název knihy a kdo spisovatel a pak jsem byl zvědav na Mongolsko. Popisky tipu bestseller roku tomu se už směji a 5* recenzí typu, přečetla jsem jedním dechem taky. To by musel mít Nesbo a nůž hvězdiček tak 20. No a to bylo vše. Obrovské zklamání. Nebudu psát SPOILER protože tam ani žádný být nemůže. Když ze 7 postav jsou 3 kladné tak kdo je ten špatný pochopí i pinpongový míček. Naprosto fádní příběh, milionkrát napsán nebo zfilmován, ani jeden příběhový zlom, překvapení, nic. Dle chování postav a "krimi příběhu" bych to tipl tak na céčkový film v USA. No hlavní hrdina, jehož jméno nelze ani vyslovit natož zapamatovat, to bylo opravdu už moc silná káva. Začne tím, že nechá vykopat mrtvolu dítěte děti.Že kupodivu nebyl alkoholik ok, ale pochopitelně musel o někoho přijít že, klasika. Nevyšetřil vůbec nic, vše náhoda a jediný co uměl bylo mlátit rukama do stolu, vyhrožovat zbraní, zabitím nebo zlomením ruky. Od začátku do konce knihy. Jediného svědka, kterého má ... domyslete sami. Pak další osoby, jedna osoba svojí tupostí je znásilněna x muži,pomočena,pozvracena,zmlácena a ona se směje a dává vtípky. Hmmm. Moc naprosto nesmyslného chování. Pak nějaký kluk, dítě, půl života v jurtě na poli a půl v teplojemu a když začne vyprávět dialogy tak v tu chvíli v hlavě nemáte dítě, ale tak 30ti letého chlapa. Dialogy vůbec v knize jako kdyby nesedí postavám, prostě by tak nemluvili podle popisu,viz kuchařka. No a tak bych mohl pokračovat dál. 510 stran,ufff. Hvězda za Mongolsko. Druhou knihu nedám ani omylem.
Tuhle knížku jsem musel přečíst, když mám teď v rodině sympatickou a pěknou Mongolku. Spoustu věcí jsem znal z jejího nadšeného vyprávění o této zemi a další jsem se dozvěděl zde. Kniha se mi líbila, četla se dobře, byla napínavá. Jen mi vadila přílišná akčnost některých částí. Zarazilo mě i drsné chování mezi různě postavenými policisty nebo k dalším osobám. Snad je v Mongolsku více laskavých lidí i v Ulánbátaru, který nese znaky přeplněné metropole se svými zápory, než zde se objevující spíše na venkově. Zajímavý je také vzrůstající vliv Číny a Koreje. Ruský vliv je vidět spíše v pozůstatcích po době Sovětského svazu s nenapravitelnými škodami na morálce a starých zvycích. Země je to ale jistě krásná, kniha láká k jejímu navštívení a poznání tradičního života v jurtách a přírodě.
Zacatek docela zamotany,ovsem od pulky to slo,obsahove,trochu z kopce..zkratka,cetl jsem lepsi detektivky...ovsem,popis Mongolska,byl pestry...
První půlka mě bavila, především díky tomu, že jsem mohla trochu víc poznat Mongolsko, jeho současnost i historii, a googlila jsem si spoustu zajímavostí. Od začátku mě teda trochu zarazila míra hnusoby zločinů, ale ok. Vtipné bylo, jak se tam pořád všichni fackovali ("Vy se neboxujete? Ne, my se prosím fackujeme."). :-)
No a pak přišla druhá půlka. Jako takhle: pamatujete si na seriál Opičí král? Tak nějak to na mě působilo. Jako když se Východňáci zuby nehty snaží udělat něco Zápaďáckého. Místy to bylo až úsměvné, naivní a ani zápletka mi nějak nedržela pohromadě, jednání postav v různých situacích bylo vykonstruované... Že je hlavní hrdina superman, to už holt asi chybět nemohlo. Drsňákovy obraty typu "Přestaňte lkát nad svým osudem!" můžeme i nemusíme přičítat překladateli. Konec jsem už tak nějak jen rychle dočítala, abych to nemusela odložit.
Kolem a kolem - Mongolsko je jistě zajímavá země s pohnutým osudem. A i když to napsal Francouz (sic!), tohle bylo takové nějaké splácané a urputné.
Jsem spokojená, má to spád. Sice je tu další hrdina co je vlastně superman (i kryptonit je tu odhalen). Narozdíl od Satori ale přece jen je Jerúldelger daleko uchopitelnější a uvěřitelnější. Jako oddechovka to prostě skvěle poslouží.
Velmi povedená detektivka s parádním popisem krajiny a mentality Mongolska. Velmi mě oslovil popis fungování dnešní mongolské společnosti a problémů, se kterými se potýkají (stahování lidí za "lepším" do měst, skupování země investory, ztráta národní identity...). I my míříme tímto směrem.... snad ale ještě není pozdě.
Detektivní linie knihy hezká, ikdyž člověk tak nějak tuší, jak by to mohlo dopadnout a není překvapený. Scény naturalistické ale uvěřitelné. Knížka bude mít v mé knihovně čestné místo.
O Mongolsku jsem dosud mívala představu asi takovou: plochá země, která není vůbec zajímavá, Mongolové žijí buď v jurtách, anebo v Úlanbátaru, kde živoří. Přírodu že tvoří nehostinné pouště, nějaká řeka je tam asi taky a ještě mají toho červa, Olgoj Chorchoje. Jo - a chlapi pořádají závody na koních......Už kvůli špatným znalostem je jedině správně, že jsem v knihovně vyhrabala tuhle detektivku. S mimořádně ošklivým obalem. Na záložce mě totiž upoutala anotace. A hle! Z knihy jsem získala na Mongolsko docela jiný pohled. Překvapilo mě, že detektivové pracují v kanceláři, mají k ruce moderní techniku, lékaři mají k dispozici laboratoře a vůbec se jedná o civilizovanou zemi. Jerúldelger je tu vylíčen jako tvrdý chlap, který trpí tragédií ve vlastní rodině. Tím spíš ho zasahuje případ, který řeší. A ten se pěkně zamotává. Vidíme, že v Mongolsku, stejně jako všude jinde, bují korupce, systém kmotrů, nedotknutelných a likvidace nepohodlných. Detektiv je na stopě organizovanému zločinu. Korejci a Číňané se chovají jako nadlidi, do toho ještě mongolští náckové. Podsvětí, drogy, pekelné podzemí Úlánbátaru s horkovodem. Až skoro do konce jsem četla s chutí. Jenže pak mi začal ten detektiv připadat spíš jako bájný mstitel, který kosí nepřátele nalevo napravo a s ničím se nemaže. Scéna, kdy zachraňuje děvčátka ze spárů vesnického zlosyna a přesvědčuje jejich rodiče k revoltě, mi připadá tak trochu jako z ochotnického divadla. Stará žena (jedna z kuchařek) mu vypráví tak vzletným stylem, že bych ho u nevzdělané, upracované prosté paní rozhodně nečekala. No, a závěrečná kapitolka, kdy dochází ke konečnému zúčtování s Erdenbatem, tak to je fakt něco. Je to přepjaté - aspoň tak mi to připadá. Proto hvězdička dolů. I tak je to přínosná četba, protože kromě cestopisů po Mongolsku té beletrie moc není.
Dokonalé! Když jsem narazila na mongolskou detektivku, věděla jsem, že ji musím mít. Ne tak pro žánr, jako pro zvolené prostředí. Reálie Mongolska už tak trochu znám, tak uvidím, jak se s tím ten Francouz popral, říkala jsem si. A musím se opakovat. Dokonalé! Manoukian nejenže výborně zná Mongolsko, jeho širé stepy i temná ulánbátarská zákoutí, ale i Mongoly a jejich historii, zvyky, obavy, předsudky, animozity... a nezapomíná do tohoto koktejlu namíchat i pořádnou dávku mysticismu a šamanismu. Ne, není to Hůlové Babička, ale hlavně krimi příběh. Na své si tak jistě přijde i milovník detektivek.
Je to asi hlavně román. Máme tady vyšetřovatele i zločin. Ale hlavně se tu řeší mezilidské vztahy na všech úrovních. Příběh se odehrává v Mongolsku a tam jsou některé vztahy dost jiné. Celkově je kniha úplně jiná , velice vybočuje z řady. Dozvěděla jsem se tam docela dost zajímavostí o Mongolsku o jeho kultuře, historii i současnosti. Hodně s toho mě dost překvapilo. Knížka je tak trochu jak na houpačce chvílemi mě bavila moc , ale byla tam místa která jsem tak nějak přetrpěla. Celkově rozhodně stála za přečtení.
K této knize jsem se dostala náhodou. Než jsem ji začala číst, nevěděla jsem, o co jde a tudíž jsem nebyla zatížena žádným očekáváním.
Kniha obsahuje několik témat. Částečně se jedná o krimi, což běžně nečtu. Možná i z toho důvodu na mě byla kniha docela hodně drsná - vraždění, mučení, znásilňování, život v podsvětí, podvody, ...
Dalším tématem je psychologie člověka, který je zničen smrtí své dcery. Jeho zloba, zatrpklost, cyničnost. V pozdější části knihy pak jeho návrat k učení, které znal z mládí, vyrovnání se s tragédiemi a jasné a emocemi nezatížené další jednání. V rámci tohoto tématu zaznívají také určité (vždy aktuální) moudrosti.
Poslední téma bych pak nazvala kulturně-historické. Dozvídáme se o současném životě a situaci v Mongolsku, o vztazích Mongolska k ostatním zemím. Dozvídáme se o pěkné, ale také o tragické historii této země. Dozvídáme se také o mongolských zvycích a tradicích, které dnes čelí tendencím k zániku. Můžeme si živě představit nespoutanou mongolskou přírodu, která je pro hlavní postavu znakem svobody. Tato linie knihy mě inspiruje k návštěvě této země. A nebo zatím alespoň k jejímu prozkoumání přes "Google maps".
Poslední popsané (kulturně-historické) téma pro mě bylo z celé knihy nejzajímavější a nejvíce obohacující. Bylo pro mě také velmi nové. V knize si lze najít mnoho spojitostí se současnou situací odehrávající se v naší zemi a jejím okolí. Jednotlivec se zde může poučit. Pro ukázku: "Strach se živí ohněm tvé nevědomosti." Za to a také za seznámení se s Mongolskem této knize děkuji.
Netradiční prostředí, trocha mystiky a trocha sentimentu. Silně kratochvilné.