Komu patří budoucnost?
Jaron Lanier
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/320418/bmid_komu-patri-budoucnost-pRO-320418.jpeg
3
15
15
Podtitul: Nejste zákazníkem internetových firem: jste jejich produktem. Technologický průkopník a provokativní myslitel Jaron Lanier svou knihou zpochybňuje vize „krásného nového světa“ digitálního věku, v němž prostřednictvím sítí volně plynou informace a všechno bude dostupné všem a prakticky zdarma. Takový svět totiž čeká jen trvalý hospodářský sestup a sociální degradace většiny lidí, zatímco peníze a moc se budou koncentrovat u těch, kdo vlastní a ovládají nejvýkonnější počítačové servery a největší sítě. Autorovo varování před nedávno nastoupeným směrem ve vývoji sítí vychází z pesimistické teze, podle níž jsou digitální technologie první technologií v dějinách, která v konečném výsledku zlikviduje více pracovních míst, než jich vytvoří. Nejvýkonnější počítačové servery, jež autor nazývá „Sirény“, totiž lákají uživatele na rychlé a bezplatné služby a prakticky zadarmo od nich získávají ohromný objem informací. Tyto informace (uživatelem vytvořený obsah, jeho osobní data, preference i zvyky) potom prodávají dál, čímž podle autora nenápadně likvidují střední třídu, a to s její vlastní pomocí.... celý text
Literatura naučná Ekonomie a obchod Filozofie
Vydáno: 2016 , Argo , DokořánOriginální název:
Who Owns the Future?, 2013
více info...
Přidat komentář
Zajímavý pohled do útrob Silicon Valley, zvlášť pro laiky a běžné uživatele. Od vydaní knihy se některé popisovaní věci změnily, či staly realitou, i tak kniha působí aktuálně a stojí za pozornost.
(Pro mě jako běžného usera byly některé části knihy celkem náročné na čtení, ale celkově jsem se dozvěděla spoustu zajímavostí.)
(SPOILER) Autor zajímavě popisuje zejména digitalizovanou část ekonomiky. Většina z jeho postřehů se nějakým způsoben týká síťové sktruktury ekonomiky (některé věci síťové struktury v ekonomice jsou však lépe rozpracovány v knize V pavučině sítí). Autor si uvědomuje rostoucí rozdíly v příjmech a to, že jsou problematické. Přichází s originálním, byť silně kontroverzním návrhem na řešení. Jeho řešení zajišťuje příjem všem lidem za to, že korporace budou sledovat jejich činnost, která se podílí na jejich ziscích a budou probíhat pladby za veškerou činnost na síti. Jeho řešení je kritizováno v předchozím příspěvku a s touto kritikou celkem souhlasím – jenže i současná verze kapitalismu vede k určitému, i když jinému, druhu totality. Navíc bych přidal kritiku i k tomu, že některé věci jeho řešení nejsou dobře propracovány – například bych viděl problém v určení skutečné hodnoty toho, co lidé dělají – nelze je podle mě odměňovat jen podle kvantity činností. Nicméně i přes kritiku bych jej nezatracoval tak důsledně – zatím je totiž návrhů na řešení jen málo, a já vítám i ty kontroverzní a méně propracované – ona to vlastně ani není kritika, protože takové jsou dnes všechny podobné návrhy. A tento návrh je rozhodně zajímavý - když už ne k realizaci, tak alespoň k zamyšlení (ideální stát Platóna také filozofové studují, ale nikdy nemyslí na to, že by ho realizovali).
Důvodem mého nízkého hodnocení je jádro nepromyšleného poselství pana Laniera, jež nekoresponduje s mým přesvědčením.
Ač nepochybuji, že rozumí obsahu své činnosti a specificky přidruženým problémům v oblasti svého působení, jeho závěry jsou poněkud totalitní a velká úcta, již projevuje ohodnocení jakékoliv činnosti na internetu pomocí nanoplateb je skrytou cenzurou, znásobenou sníženým přístupem k informacím.
Mě osobně grandiozní závěr knihy, o výhodách legalizování špiclování velkými korporacemi, a sice vlastním souhlasem, s následnou platbou za poslušnost, nepřesvědčil. Je v tom jistý paradox, jelikož násobením hrozby všemocných Sirén se snaží čelit eufemistickým znázorněním Velkého bratra.
Předností knihy shledávám důkladnější vhled do problematiky chodu vlivnějších síťových gigantů.
Komu patří budoucnost?
Knihu jsem nakonec nedočetl. S vypětím všech sil jsem se donutil dočíst cca do 2/3-3/4, ale dále už jsem to nedal.
Kniha byla někdy více, někdy méně chaoticky slátanou změtí myšlenek autora. V očích autora zřejmě nějakou vnitřní konzistenci asi měla, ale moc se to nepodařilo předat čtenářům. Zkrátka chaos, nepřehledně pospojované nahodilé myšlenky, fantazie a utopické blouznění. Vše navíc ještě zkomplikované záplavou zbytečné a nadbytečné omáčky, která čtenáře ještě více odvádí od mlhavé hlavní myšlenky.
Kniha je asi tak zajímavá, jako učebnice algebry složená z matematických vzorců. Je utrpení to číst.
Navíc se člověk nedozví nic moc reálného. Jde pouze o naivní utopický návrh ideálního světa, který nikdy nebude existovat. Čekal jsem šokující informace, co všechno o nás google a jiné servery shromažďují, jak to dělají, jak vytváří naše stínové identity a jak tyto servery manipulují s lidmi. Bohužel. Až na pár skromných náznaků v první polovině knihy se jedná o naivní, utopický, idylický, neexistující a fantastický model internetu. Ztráta času.